Architekt, režisér a písničkář za sebou při každé své činnosti zanechává stopy (noty). Musím se přiznat, že se mi na Portě stalo, že jsem při jeho sáhodlouhé písni usnul. Omlouvá mě to, že únava z nepřetržitého pití (a ještě jsem k tomu pracoval) mi zabránila vnímat intelektuální zpívanou poezii.
Když jsem ho pak poslouchal v Malostranské besedě, tak mi naopak rozháněl nudu ze současnosti (tehdejší) – a nebylo to jen proto, že zpíval o něčem, že bez plakátové jednoduchosti zpíval proti něčemu. S kytarou se laskal, hammondkou ufoukal celou harmonickou škálu. Chválil ho i Jiří Černý, který jinak pochvaloval zpěváky, které jsem upřímně nesnášel. Ano, mluvím o Vladimíru Mertovi.
Koncem roku otřásla hudebním a hlavně bluegrassovým světem smutná zpráva. Do nebeské kapely se na vánoční ráno ve věku 69 let odebral Tony Rice, nejvýznamnější a jeden z nejlepších a nejvlivnějších kytaristů a zpěváků v historii nejen bluegrassové hudby. Bylo mu 69 let a zemřel doma, rychle a bez bolesti… Trvalo mi několik dní, než jsem se z toho šoku vzpamatovala. Tony navždy změnil způsob, jakým se hraje na bluegrassovou kytaru…
Včera náhle zemřel muzikant, zpěvák a talentovaný textař Dušan Vančura. Připomínáme ho textem k jeho 75 narozeninám, který pro Music Open napsal Dušanův dlouholetý souputník, kapelník Spirituál kvintetu, Jiří Tichota.
Ing. Dušan Vančura
(za svobodna Van Čura) se narodil - jak jméno ukazuje - na Podkarpatské Rusi dne 9. 12. 1937 v osadě, o níž obyvatelé tvrdili, že je to Už Górod. Od r. 1955 studoval v Praze Vysokou školu elektrotechnickou (obor štípání el. drátů a pájení-práce s kalafunou).
„Něco vám řeknu. Sláva je strašná kurva, která člověka pohltí a udělá z něj úplnýho kreténa. Taky jsem si to období zažil a viděl jsem, jak spousta kolegů umí i z nepatrného úspěchu úplně zpitomět.
To platilo vždycky a asi i bude…
Na snímku z Porty ´77 v Olomouci je zřejmě domácí skupina Falešní hráči. Ten blonďatý banjista vpravo by mohl být Karel Plíhal. Je tomu ale tak?
Staré fotografie, byť pečlivě uložené ve fotografově archívu a pečlivě popsané, skrývají svá tajemství. Kdo na nich je? Lze zjistit, z kterého roku a z kterého festivalu jsou. To lze zjistit s určitostí. Ale kdo jsou ti lidé na nich? A jsou to vlastně oni? S Františkem Heřmanem toto dobrodružství prožíváme často. On v archívu najde své snímky, často ještě na kinofilmu, digitalizuje je (tzn. převede tajemným způsobem do počítače a v počítači upraví) a pošle mi je. A napíše – nevíš, kdo na nich je?
The Progress Organization - Pavel Váně, Emanuel Sideridis, Jan Sochor, Zdeněk Kluka
Mohlo to být jenom nevinné potkání talentovaných amatérů: na podzim podivuhodného roku 1968 se v Brně připojují k Pavlu Váňemu (kytara) a Zdeňku Klukovi (bicí) basák Emanuel Sideridis a Pavlův kamarád, inženýr a hráč na klávesy Jan Sochor. Vzniká The Progress Organization a jejich start je bleskurychlý. Díky manažéru Miloši Bernátkovi otvírají v květnu 1969 později legendární klub Na Šelepce (tehdy opravdu nikdo nemohl tušit, jaké dvě legendy se potkávají) a 19. června už dělají na brněnském Zimním stadionu předkapelu – americkým Beach Boys.
Bob Frídl na fotografii Svatoslava Fialy
Pánbůh, v něhož Bob věřil, ho obdařil několika talenty. Nebýt dvojnásobné zlomeniny nohy, byl by z něho přes zimu vynikající hokejista, a přes léto vynikající fotbalista. Těmito dovednosti udivoval při přátelských zápasech brněnské Zlaté mládeže proti pražské Amfoře a vlastně proti komukoliv. Vynikající bruslař s vytříbenou technikou hole. Když Kometa po období vrcholné slávy sestoupila do nižší soutěže, žertem mu nabízeli, aby jí šel vytrhnout z bídy.
Lenka Slabá -Vostrá
Koncem loňského roku se natrvalo vrátila zpět do Čech Lenka Slabá-Vostrá, které strávila v kanadském Edmontonu více než osmnáct let. Zakotvila s mladší dcerkou Adinou Annou v Dolních Jirčanech u Prahy, kde si společně s mužem Ádou, který si návrat do vlasti posunul až na letošní duben, pořídili menší útulný domek. A začala pracovat jako zubní asistentka.
Jindra Čapek (1953) patří k renomovaným ilustrátorům, kteří si vybudovali na knižní scéně neoddiskutovatelné přední místo. Narodil se v Českých Budějovicích a po poměrně složitém životním oblouku se na jih Čech zase vrátil – tentokrát ale do Českého Krumlova. Do dnešního dne ilustroval okolo sedmi desítek knížek, dokonce napsal i texty pro dvě pohádkové publikace. Tím ovšem výčet jeho tvorby zdaleka nekončí – má na svém kontě i spoustu plakátů a jiné užité grafiky, ale také řadu zajímavých obrazů.
Ve věku 88 let zemřel včera v nemocnici v Nashvillu Earl Scruggs, člen Bluegrassové síně slávy, vynálezce charakteristické tříprsté techniky hry na pětistrunné banjo. Když v roce 1945 vstoupil do kapely Blue Grass Boys, vyvolal jeho synkopovaný novátorský způsob hry třemi prsty pravé ruky hotovou senzaci.
Radka Fišarová
Všiml jsem si na YouTube takové šlapající písničky, kterou shodou okolností napsal člověk, jehož léta znám. Jerry Vecka zvaný Pupál, v literární tvorbě používající v poslední době pseudonym Colorado Jerry. Je z amerického Colorada, předtím ovšem z Brna, ale to je už dlouho, skoro padesát let. Tak jsem Jerrymu Pupálovi napsal, a on ten příběh napsal nám.(ň)
Link na toto video, jakož i nekončící řadu dalších informací, nám poslal Tony Barčák z Plzně.