Semtamáci po čtyřiceti letech púsobení. Zleva Luboš Marek, Kristína Dlouhá-Nídlová, Lenka Huszárová, Pepa Pospíšilík, Tomáš Berka, Pavla Panská-Blažková, Vojta Zícha, Petra Želiborová 

Posledním veřejným koncertem roku 2021 ve studiovém sále českobudějovického rozhlasu bylo vystoupení skupiny Sem-Tam. Kapela tak oslavila čtyřicet let existence a rozhlasové studio získalo kvalitní live-nahrávky pro svá hudební vysílání. Tentokrát kapela hrála v sedmičlenném obsazení, s absencí basistky Petry Želiborové, jejíž rodina byla aktuálně uvězněná v karanténě. 

Obvykle bývá tento sál zaplněný do posledního místečka a nejednou se svádí i boj o vstupenky, které jsou mimochodem zdarma, v tomto případě však spolehlivě zaúřadovala covidová hrozba a příslušná protiopatření, takže zhruba dvě desítky sedadel zůstaly neobsazené. I tak to ale byl koncert velice příjemný, poslechově přívětivý a samozřejmě došlo i na vytleskané přídavky.

V domicilu kapely Sem-Tam sice figuruje Týn nad Vltavou, ale pravdou je, že její členové jsou z různých míst českého jihu. Dosavadní kapelník, houslista a také autor písniček Luboš Marek stál už v roce 1981 u zrodu této skupiny a zůstal v jejím čele dodnes. Sem-Tam se může pochlubit i takovými úspěchy, jako bylo získání nejvyššího ocenění na plzeňském finále Porty v letech 1983 a 1984 a navíc tímto muzikantským uskupením prošla řada osobností hudebního světa, jako Pavlína Jíšová, Pavlína Braunová, Jirka Smrž, Jarda Matějů a další.

Kapela vystupuje především v Jihočeském kraji, ale i různě po republice, hlavně v letní sezoně, kdy se vyskytují převážně na festivalových scénách. Jeden takový festiválek si však založili i sami v Týně nad Vltavou, kde díky vstřícnosti místních ochotníků usadili scénu na tamním otáčivém hledišti, vltavotýnské raritě. S výjimkou letošního roku, kdy se akce odehrávala v sokolovně. Festival s názvem Vltavotýnské točení má doširoka otevřenou náruč jak pro folk, tak pro country a bluegrass.

A bluegrass je také dominantní žánr jejich repertoáru a vlastně i tvorby, protože se soustřeďují především na autorské skladby. Vypilovali si svůj vlastní, typický a pro posluchače snadno identifikovatelný sound, který dává vyniknout instrumentální lince, stejně jako specificky postaveným vokálům či sólovému zpěvu. Své hlasy v tomto směru uplatní obě zpěvačky Lenka Huszárová a Pavla Panská-Blažková, tak Pepa Pospíšilík, mimo jiné také výborný mandolínista. Vojta Zícha je uváděn sice jako skvělý banjista, ale hraje i na řadu dalších nástrojů – a dobře! A že mu styl Sem-Tamu sedí, dokázal i tím, že se do kapely po určité pauze vrátil, a to s plným nasazením. Baskytaristku Petru Želiborovou občas zastupovala Kristína Dlouhá-Nídlová a nakonec se jí v kapele tak zalíbilo, že zde zůstala natrvalo. K úplnému výčtu tohoto početného ansámblu patří také Tomáš Berka, precizní kytarista a vytrvalý příznivec Porty. 

Na rozhlasovém natáčení jsem Sem-Tam slyšela zase po delší době a musím přiznat, že jim čas neublížil - naopak dal vyniknout jejich vyprecizovaným osobním kvalitám i jedinečné nástrojové i hlasové souhře.