Co v Táborovém ohni neshořelo – LXXXV
SLOVO VÝPRAVČÍHO Milý Táborový ohni, srdečně tě zdravím a nesu svou trošku do mlýna. Pracuji jako výpravčí ČSD v železniční stanici Bransouze na trati Brno – Jihlava. Vzhledem k turnusové službě pro mne termín „ sobota-neděle“ nic neznamená.Těžko se mohu proto aktivně zúčastňovat dění, které je patrno z tvých článků. Přesto však mohu účastníky různých klání sledovat a srovnávat. Mnozí z nich jsou mými přáteli. Každou sobotu vyrážejí na to „ své“ místo. Rád se s nimi podělím o jejich zážitky, nápady a názory. FolKaliště – festival s rodinnou atmosférou
Nezmaři budou zlatým hřebem sobotního večera. Na snímku Tonda Hlaváč a Šárka Benetková. Dáváte přednost příjemným a pohodovým akcím před megafesťáky s davy mačkajících se lidí, ochrankou a ploty? V tom případě vás FolKaliště určitě potěší a uspokojí po všech stránkách. Letos ho můžete navštívit 7.-8. června. Pokud jste ještě o tomto festivale na Vysočině neslyšeli, čtěte směle dál, vše se dozvíte. Po klarinetu toužící banjistka Patricie
![]() Skromnost a pokora, to jsou vlastnosti, jimiž bych charakterizovala Patricii Sýkorovou - šikovnou, drobnou banjistku z úspěšné českobudějovické kapely CB Dědows. Ačkoliv vyrůstala v muzikantské rodině a hudba pro ni byla přirozenou domácí kulisou, mimoškolní hudební výuka ji nějakým podivuhodným řízením osudu minula. Největší německý bluegrassový festival – a naposledy?
![]() Letošní festival v Bühlu se nedá nazvat mezinárodním.Vhodnější název by asi byl Americký festival v Německu, neboť všechny čtyři vystupující kapely byly z USA. Již delší dobu chodily po Evropě zvěsti, že to asi bude už ten poslední. I tak bohaté město, jako je Bühl, musí šetřit…Ekonomická situace je holt mizerná všude. Festival nezačínal jako poslední léta v pátek, ale zeštíhlel na jediný den – sobotu. Misha Pedersen, česká musherka na AljašceBěhem čtrnácti dnů projedou závodníci Yukonu Quest na saních arktickou divočinou, odkázáni jen na ... Mississippi Paula RobesonaSto patnácti let (nar.9. 4. 1898) by se dnes dožil Paul Robeson, černý americký zpěvák podmanivého... Milovaná Montserrat CaballéPo dvanáctiletém studiu na Hudební konzervatoři v Barceloně absolvovala v jedenadvaceti letech s... Vzpomínka na The Progress OrganizationThe Progress Organization - zleva Pavel Váně, Emanuel Sideridis, Jan Sochor, Zdeněk Kluka Mohlo t... Potlesk pro živé vzpomínkyPřiznám se. Na koncerty po létech obnovených kapel nebo na koncerty u příležitosti dožitých naroze... Opravdu Dobrá úrodaKdyž jsem přemýšlel, kde by mohl Vladmír Merta a Dobrá úroda křtít novou desku, pořád mi vycházela... Habemus HabešanPozdrav z prvního jarního potlachu na Brdech, kde byl zvolen duchovním otcem osady Šílenci přírody... Foto z archívu: Po létech na WestenduPřed starodávnou chatou Marka Čermáka – zleva autor tohoto textu, Tony, Marko, Klárka.... Vangelisovo dobytí rájeVangelis. „Na jedné straně vesmírný elektro-bordel, na druhé straně melodické, romantické pasáže... Čtení z archivu: Cimrman a VídeňZačátkem června (1968, pozn. red.) po návratu Divadla Járy Cimrmana z Vídně jsme požádali profesora ... Seal zpívá o štěstí a o lásceŽivotní příběh britského zpěváka Seala je stejně silný, jako jeho charisma. Je to příběh o hledání... Nejmilejší Beatle George HarrisonByl nejmladší z Beatles a celou dobu ve stínu. Vynikající instrumentalista, nejlepší z k... Kamelot 30: bohoslužba porozumění v LucerněZní letité hity. Na pódiu Kamelot i s veterány, před nimi vyprodaná Lucerna. Před tiskárnou ... Jimi Hendrix by měl sedmdesátGeniální obouruký kytarista, trochu černoch a trochu indián, syn matky alkoholičky – a už to začín... Janis Joplin, po lásce toužící královnaVůbec se nelíbila svým spolužákům na střední škole Thomase Jeffersona. „Nehodila jsem se,“ vzpomín... Quincy Jones byl i na MěsíciNarodil se před osmdesáti lety schizofrenní bankéřce a truhláři, který hrál basketbal. V jeho žilách... Výstřední osmdesátnice Yoko OnoBeatles by se asi stejně rozešli, ve skupině narůstalo napětí mezi hlavními tvůrci Paulem McCartne... Boží mise Little RichardaNa začátku října 1957, pátý den dvoutýdenního australského turné, přelétal Little Richard večerním... Šofér ze Šumavy: Jezdili jsme za ČepičkyMinistr národní obrany, gen. Alexej Čepička zahajuje vojenskou přehlídku v Praze v roce 1952 ... Leonard Cohen: Miláček žen a publikaVelkou radost určitě udělalo nakladatelství Mladá fronta hudebním fanouškům vydáním knihy Leonard C... Nejhezčí folkař Bob FrídlBob Frídl na fotografii Svatoslava FialyPánbůh, v něhož Bob věřil, ho obdařil několika talenty. Nebý... Génius jménem Andrew Lloyd WebberJe jedním z nejúspěšnějších skladatelů současnosti. Mezi jeho nejznámější díla patří divadelní a fil...
Když to má dítě od boha...?
Symbol svobody: Západ, tedy West
![]() Když jsem poprvé vyjel na tramp, čundr jsme tenkrát neříkali, tak to bylo s osadou Lone Star. Osamělá hvězda, to byl název pro Texas. Já si chtěl říkat „Texas Kid“, ale když jsme přijeli na osadní kemp v Radejčíně, tak mě tam bývalý spolužák uvítal slovy: „Kobro, kde se tady bereš.“ A tak jsem dokidal. S třásněmi ze záclon našitýma na manšestráky, v kostkovaný flanelový košili s vestičkou piké od žaketu a kloboukem, který by byl rád sombrerem, ale zažil už službu - proti slunci na zahrádce. Doba, móda a ostatně všechno se měnilo, ale Texas pro nás byl vždycky oním nádherným místem, kde kovbojové nastolují spravedlnost a zatím co mlátí a prostřelují lumpy, chovají se k ženám jako gentlemani. Odešel Bob Brozman, král rezofonické kytary
Bob Brozman na Dobrofestu s cenou Johna Dopyery (1995)
Legendární charizmatický kytarista, zpěvák a etnomuzikolog Bob Brozman se narodil v New Yorku 8. března 1954. Jeho prarodiče přišli do Ameriky z Ukrajiny a Rakouska. Od útlého dětství ho fascinovala hudba. Na kytaru začal hrát v šesti letech a ve třinácti objevil a zamiloval si zvuk kovových kytar značky National. Tato láska ho provázela celý život. Byl velice hrdý na svého strýce Barney Josephsona, který vedl v newyorské Greenwich Village první klub, kde vystupovali společně černí i bílí muzikanti – Café Society. Sextenze a hypertenze…
Vydal jsem si svou čtyřiadvacátou knihu. Vydávám si své knihy sám. Jsem nakladatelský Robinson. Jsem zvyklý si svoje knihy vymazlovat. Abych si je mohl nejen napsat, ale vydat v podobě, jaké chci, a ve spolupráci s takovými spolupracovníky, jaké chci, musím si na vydání vydělat ve své PR agentuře a vyučováním tvůrčího psaní a psaní písňových textů na konzervatoři. Foto z archívu: Tenkrát v Třebíči
Redakce Portýra na devátém ročníku festivalu Porta v Třebíči. Rok konání připomíná velký programový plakát na dveřích redakce. Rok 1975. Uprostřed šéfredaktor Jan Krůta, kulturní redaktor týdeníku Mladý svět, zády sedící redaktorka Portýra Dagmar Sedlická, kulturní redaktorka deníku Mladá fronta, vlevo stojící spolupracovník Miloslav Jakub Langer, významný člen štábu Porty zastupující ministerský ÚDLUT, velká postava Porty od jejího počátku v 60. letech až po Mildův odchod do emigrace v 80. letech minulého století. Ještě předtím stačil s Ivanem Doležalem napsat, časopisecky publikovat i knižně vydat v nakladatelství Práce záslužný titul Porta je brána. A vpravo stojící Fedor Skotal. Za ním stojící hráč brněnských Hráčů Norbert Tomek se slečnou, kterou si buďto vzal, nebo nevzal. Ze slečny stejně není moc vidět. Radovan Rakus a jeho přítel Arthur
Je mu sto. Ne Rakusovi, ale Arthurovi, ptáku velmi iniciativnímu, který vás provází od vzniku tohoto portálu (říká se tak časopejsku na internetu?). Radovan je stavař, vystudoval to, kreslíř a ilustrátor, to se naučil sám a publikuje od roku 1990. Je kmenovým autorem časopisu Sorry, pro který kreslí černý humor, a Květy, ve kterých je jeho humor poetický. Jeho člověci jsou podobni ptáku Arthurovi, který je po sté na našich stránkách prezentován s mravenci, brouky, a jinou minifaunou. Arthur a spol. 100
![]() Kresba Radovan Rakus Editorial No 20: Vydejte si taky knihu, je to brnkačka!
Bob Brozman, fenomenální hráč na rezofonickou kytaru. Píše o něm Lilly Pavlak Jak uvádí české vydání měsíčníku Playboy „bez nadsázky se dá říct, že jeho texty zná skoro každý“. Novinář, spisovatel, básník, písňový textař Jan Krůta napsal těch textů na třináct set. Psal pro Zlaté slavíky, jeho jsou hity Dalibora Jandy Kličkovaná, Hurikán, Oheň, voda, vítr, Kde jsi a další a další. Honza Krůta je vůbec téma na písňový text, na román, který by napsal někdo jiný - zakladatel firmy Bonton, producent prvního svobodného filmu Tankový prapor… Kamarád a souputník.S Taxíkem (možná) až na Aljašku
Aleš Háma odpovídal na dotazy Honzy Dobiáše
Květnový Táborový oheň začal v klubu Carpe Diem vystoupením skupiny Flastr, která má sice domicil Mladá Boleslav, ale má ve svém středu muzikanty i z Kosmonos či Mimoně, takže jen potvrzuje skutečnost, že česká země je na dobré muzikanty úrodná. Ostatně Flastr si v hudební soutěži Notování vybojoval právo hrát v červnovém finále, kam se probojovalo ze šesti základních kol , tří semifinále a tří divokých karet šest nejlepších ze všech přihlášených z celé republiky. Tony Trischka (nejen) ve Strážnici
Tony Trischka, jeden z největších světových banjistů, zavítá začátkem července 2013 znovu do Evropy. Jeho avantgardní styl hry na banjo ovlivnil celé generace progresivních hráčů po celém světě. Tento velký banjový novátor se narodil v Syracuse ve státu New York v roce 1949. Anatolij Tarasov: Krotcí nemohou vítězit
Náš hokej měl většinu roků – zhruba od polovičky padesátých let minulého století – vlastně jen jeden důležitý úkol: porazit tým SSSR, pro který i náš tisk přejal ruské slovo sborná. A občas se nám to i podařilo, což většinou znamenalo titul mistrů světa. Nebylo většího soupeře, protože zvítězit nad ním bylo důležitější než porazit kolébku hokeje Kanadu. A od osmašedesátého roku už vlastně ani tak nešlo o hokej, ačkoliv to nikdo neřekl, resp. nemohl říci. A ztělesněním sovětského hokeje se stal tvůrce většiny jeho úspěchů té doby, trenér Anatolij Tarasov. S United Islands to jde do kopce!
Novozélandská zpěvačka Princess Chelsea Letos slaví největší pražský hudební open-air festival United Islands České spořitelny jubilejní desáté narozeniny. A připravil si zcela zásadní novinky. Nový areál, nové scény, hudební program po desáté hodině a mnoho dalších. Hudební program slibují pořadatelé nejsilnější za posledních několik let. Diváci se mohou těšit na objevy evropské klubové scény, dramaturgické bloky, některé z exotičtějších hudebních destinací a samozřejmě také na tradiční Klubovou noc, která festival ve čtvrtek 20. června zahájí. Open air část se koná v pátek a v sobotu 21. a 22. června. |























































