Zpěvák, skladatel a moderátor Michal Prokop vydal 30. října loňského roku nové album Sto roků na cestě a čtyři měsíce po jejím vydání se může chlubit získáním Zlaté desky. Posluchači na toto album čekali šest let, které uplynuly od vydání Poprvé naposledy. A že čekali nedočkavě, potvrzuje nejen získání Zlaté desky, ale i vyprodaný křest alba, který se konal 19. prosince v pražském divadle Archa. Přesně půl roku po vydání, tedy 30. dubna, se bude konat koncert v Lucerna Music Baru, kde proběhne i symbolická oslava ocenění Zlatá deska, kterou album Sto roků na cestě získalo.
Neoficiálním kapelníkem Nezmarů je od počátku Pavel Zajíc, organizátorskou stránku má pak na starosti Pavel Jim Drengubák, který je i jakýmsi mluvčím skupiny. A tak není divu, že jsem si ho vybrala i pro dnešní jubilantské bilancování:
Ačkoliv bývá zvykem, že dárky k narozeninám dostává oslavenec, u českobudějovické folkové skupiny Nezmaři, která v letošním roce oslavuje 35 let své aktivní existence, je tomu právě naopak. Tentokrát totiž oni, coby oslavenci, nadělují svému publiku a svým příznivcům v podobě jubilantského koncertního turné po celé republice. Vyvrcholením v této narozeninové sérii bude bezesporu velký hudební večer s hosty, konaný v rodných Českých Budějovicích koncem září. Tady se také Nezmaři budou prezentovat již koncem května ve velkém programu k 90.výročí českobudějovického rozhlasu.
Vystudoval hudební konzervatoř v Kroměříži na pozoun, později studoval skladbu u Harryho Macourka, proslavil se ale především jako trombonista. Rovněž i nečekaně dobrý zpěvák, mj. nazpíval skvělé duety s Jitkou Vrbovou. S Jitkou a se Standou Chmelíkem, producentem a všestranným muzikantem, rovněž hrával tradiční jazz.
Tornádo Lue - slovenská legenda nezávislé hudební scény, která se nyní vrací s novou nahrávkou
Tornádo Lue je bratislavská formace, která v posledním desetiletí patří mezi nejlépe hodnocené slovenské kapely. V roce 1993 vydali svoji prvotinu Tornádo Lue, po které následovalo velmi úspěšné album Vlky (1995). Poté se kapela z časových a osobních důvodů odmlčela a začala znovu koncertovat až v roce 2001. Po sérii koncertů následovalo natočení alba Nebeskí jazdci (2004). Na podzim roku 2012 se kapela rozhodla natočit live album při sérii tří koncertů v bratislavském Nu Spirit Clubu.Disneyband - formace, která ve svých počátcích vystupovala především jako duo a jejíž hlavou, ale hlavně srdcem a duší, je Martin Kadlec. Disneyband se na pódiích poprvé objevil v roce 2000. Kytaristu a zpěváka Martina doplňovala zpěvačka s charakteristickým hlasem Věrka Soukupová. O tři roky později vyšlo liberecké dvojici album Opilí potměchutí, na kterém spolupracovali také Michal Kadlec, Marek Štulír nebo Vlasta Michal Třešňák.
Byl nejmladší z Beatles a celou dobu ve stínu. Vynikající instrumentalista, nejlepší z kapely, který se k sólové kytaře dostal až když Paul McCartney přešel k basovce. Vynikající skladatel, aranžér, interpret – ale to se naplno ukázalo až po roce 1970, po rozchodu Beatles.
Životní příběh britského zpěváka Seala je stejně silný, jako jeho charisma. Je to příběh o hledání vlastní identity, o boji s nepřízní osudu a umění proměnit silou vůle tyto překážky ve vítězství.
Minnesengři s Monikou Vodičkovou
Když na podzim 1985 odešel z kapely Žalman s Pavlínou Jíšovou, zbyla z dosavadních Minnesengrů jen polovina – Anděl a zpěvačka Monika Klimentová. Ale velice záhy byla sestava doplněna o multiinstrumentalistu Vojtu Zíchu a kytaristu Jiřího Smrže.
Rok 1984 znamená pro Minnesengry opět několik radikálních změn. Ze skupiny odchází Jana Vejvarová, která se provdala, ale kapela již tentokrát bez zpěvačky nezůstává. Po kratší, asi čtyřměsíční pauze dámskou základnu zaplňují hned zpěvačky dvě. První z nich je tehdy ještě mladičká Pavlína Jíšová s nepřehlédnutelným, nebo spíše s nepřeslechnutelným hlasem a druhou pak Monika Klimentová, která dosud zpívala se swingovou kapelou. Poprvé za dobu existence kapely je obsazení v sestavě dvě ku dvěma. A vlastně se tak posiluje i charakteristika Minnesengrů s důrazem na sílu vokálů.
Minnesengři 1980
Přestože se Minnesengři stali na folkové scéně uznávaným pojmem, začátek 80.let nebyl pro skupinu příliš příznivý. Poznamenaly ho nejen četné odchody členů kapely, ale i rozpory v názorech na její hudební zaměření. Tvrdší styl s inklinací k bigbítu prosazovaný Honzou Borkovcem nabourával dosavadní koncepci směrem k folkloru a měkčímu folku. Situace nakonec vykrystalizovala do sestavy v podobě tria Žalman, Anděl a Jana Vejvarová. I té byl však hozen pod nohy klacek oznámením na domovské agentuře, že se Minnesengři definitivně rozpadli. Přešlapující rozpačitost nad další cestou kapely začala pomalu přerůstat v krizi.