Vzkazy
-
Tramping stále žije – důkazy v Jílovém u Prahy
Jedna z expozic Regionálního muzea v Jílovém u Prahy činí místo neopakovatelným, unikátním. Nese název Tramping stále žije!, s podtitulkem …nejen v dolním Posázaví“. Jílové u Prahy je bránou do dolního Posázaví a dolní Posázaví je jednou z kolébek tohoto ryze českého romantického fenoménu. Není tudíž náhodou, že muzeum se tomuto společenskému jevu věnuje a stalo se tak zcela ojedinělým turistickým cílem. Návštěvníci tu nahlédnou do historie i současnosti např. na „verandě stylového srubu s vyhlídkou na Vltavu“, mohou zalistovat trampskými časopisy, nahlédnout do interiéru trampské chaty, či na interaktivní mapě objevovat polohu trampských osad po celém Česku. Muzeu se podařilo shromáždit autentické předměty z pozůstalostí např. po známém trampském bardu Tony Linhartovi (bývalý lídr kapely Pacifik), prvorepublikovém tuláku a spisovateli Gézovi Včeličkovi, autorovi trampských šlágrů Jarkovi Mottlovi, ale i množství osadních vlajek, pamětních „placek“, „camrátek“, fotografií, výstřižků z dobového tisku, úředních listin, sportovních trofejí ze soutěží na trampských osadách, atd.
Celý článek... -
Babické písničky 2023
Přijměte srdečné pozvání do restaurace v Babicích u Rosic, kde se v místním sále za účasti milých hostů v sobotu 1. dubna 2023 od 17,55 hodin uskuteční 53. ročník Babických písniček.
Celý článek... -
Letokruhy aneb poselství Wabiho Ryvoly
Kamarádi a kamarádky, přijďte v pátek 31. 3. 2023 na Musilku v Brně- Husovicích. Od 19 hodin si zde v podání mnoha hostů můžete poslechnout písně trampského barda v pořadu Letokruhy aneb poselství Wabiho Ryvoly.
Celý článek...
Huberťák- Láďa Kučera z Hop Tropu
Co si nejvíc pamatuješ ze založení Hop Tropu
Nejvíc si pamatuji to, že mi zazvonil u dveří paneláku Samson, držel kytaru s ulomenou hlavicí a řekl, že ho posílají nějaký kluci, kteří se dozvěděli, že umím spravit rozbitou kytaru a že se jde zeptat, jestli bych mu ji nespravil. Pozval jsem ho dál, dali jsme si kafe, na kytaru jsem řekl – dobrý, já to prostě udělám, i když jsem tenkrát neměl kde, protože v paneláku něco dělat, to je na houby. Ale šlo to. Pak tam viděl moji kytaru v koutě, tak ji vzal, zabrnkal a když hrál ty svoje písničky tak já mu řekl – hele, já tady mám taky nějaký písničky – to jsem měl v šuplíku pár písniček, co byly ty termiťácký, ještě starý…
Na koncertu v Basileji v roce 1989 zleva Mex, Miki Ryvola, Jirka Dušek a Wabi Ryvola
„Co je to Wabi?“ zeptal se mne před více než třemi desítkami let syn, tehdy ještě malý předškolák. Bylo to v době, kdy Wabi pracoval v Jihočeských cihelnách v Českých Budějovicích. Dneska bych jeho otázku ráda převedla do životného rodu – kdo to je, nebo spíše, kdo to byl Wabi? Konkrétně Wabi Ryvola, od jehož smrti uběhne 27.února neuvěřitelných sedmnáct roků. Přijde mi to jako pár týdnů, kdy jsme se s ním naposledy loučili v pražském krematoriu a hlavou nám vířily Wabiho nesčetné melodie a také slova, možná poslední slova z jeho úst...
Měl jsi někdy v životě představy, co budeš dělat – nebo co bys chtěl dělat – až ti bude sedmdesát ? A jak se ty představy liší nebo neliší od dnešních dnů ?
Občas jsem na to pomyslil a považoval jsem sedmdesátku za horní mez.Manželce jsem kdysi nařídil, aby mě po sedmdesátce přivázala na řetěz k ústřednímu topení, kdybych snad měl v úmyslu ještě někam vylézt na podium anebo, nedej Bože, na obrazovku. Svoje předsevzetí si beru k srdci jen částečně a dávám se do penze jen v médiích, které vás servírují nejen lidem, kteří vás mají rádi, ale i těm, kteří vás nesnášejí.
Společný koncert UNI kvarteta z Prahy a Kruger Brothers
Kruger Brothers – Jens a Uwe - vyrůstali jako děti německých emigrantů v Curychu.
Před několika lety se vystěhovali do Severní Karoliny, kde konečně našli svůj pravý domov. Ve Švýcarsku se nikdy moc doma necítili, pořád jim bylo dáváno najevo, že jsou vlastně Němci. Teď, když se z nich stali nejznámější švýcarští muzikanti všech dob, je na ně Švýcarsko konečně patřičně hrdé. Jejich nerozlučný třetí „bratr“ je Američan Joel Lansberg.
Nezmaři na třeboňském pódiu
Na svém novém albu Padlej anděl prokazuje legendární plzeňská bluegrassová kapela Cop zvláštní způsob soběstačnosti: ve studiu Jumbo v Oseku u Rokycan, kde nahrávky vznikaly od jara do října loňského roku, si členové kapely vystačili bez přizvaných studiových muzikantů a specialistů na jednotlivé nástroje.
Foto týdne
Jste náš host číslo
Melanž
-
Rodina Čvančarova, sto let součást českého filmu
Přijměte srdečné pozvání na zajímavou filmovou projekci dokumentárního filmu absolventů písecké Filmové akademie Miroslava Ondříčka Petry Stráníkové a Daniela Drábka.
Film pojednává o žižkovské rodině Čvančarových, zapsané do dějin české kinematografie od počátku minulého století, až po současnost. Bratři Miroslav a Jaroslav Čvančarovi a zástupce nové generace Jiří Čvančara, provedou unikátními archivními materiály z doby prvorepublikových i protektorátních biografů. Bratři dodnes žijí na stejném místě, kde měla počátky i jejich rodinná filmařská kolébka.
Těšíme se na vás ve čtvrtek 30. 3. 2023 od 18.00 hodin v Infocentru MČ Prahy 3, Milešovská 846, Praha 3 - Vinohrady.
Celý článek... -
Klepač - malá retro vzpomínka z Ostravska
Pamatujete ještě, jak na každém sidlišťu byly klepače? To bylo, užasne zařizeni, na kerem se dalo blbnut cele dni. Klepač byl našim fejsbučkem aji mobilem dohromady. Jak bylo cosik třeba komunykovat, šlo se na klepač. Kdo by tenkrat tušil, že za čtvrt stoleti budu mět problem najit nejen klepač, ale dokonce aji jeho fotku!
Kdo by to tušil, že barva na tych nadhernych kladinách obsahovala polychromovane bifenyly či jakesik jiné sajrajty… No a co? Koho zajimaly take cypoviny? Však aj moja dřevěna postýlka, ve které sem jako maly synek v době ruske okupace chrapal, byla natřena barvu, kera obsahovala olovo. A jak se to fajně lizalo! Proto možna mam železne zdravi.
Dom zme chodili včas, ani nevim, jak zme to zvladli. Kolemjduci vždycky oznamili spravny čas. Žadne mobily nebyly, takže co se dohodlo na klepaču, to muselo platit. Nebyl žadny fejsbuček, počitače, internet. Kdo se připozdil při hrani sofistykovanych her - třeba hazani nožem od frňaka tak, aby se zapichnul do země - byl ztraceny.
Když sem byl na zahradě, chlastal sem vodu z hadice. A když zme byli s partyju u splavu na Opavici, chlastali zme vodu přimo a dupu utirali lopuchama s kopřivu. Ale či by mě napadlo, že se najdu taci mamlasi, keři si budu kupovat obyčejnu vodu schovanu do plastycke flašky plne optymineralu?
Celý článek...
Tiráž
Music Open
hudební časopis nejen o muzice
Editor: Fedor Skotal
Redakce: Marty Newton
Grafika: Jana Skotalová
Autoři: Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský
Kontakt: musicopen@email.cz