Musica Folklorica dokončila letos v zimě nový videoklip s vánoční tématikou na skladbu Na Vánoce, na Vánoce, na ty hody. “Nejdříve jsme si řekli, že počkáme s uvedením videa na sníh, aby to mělo tu správnou atmosféru. Ale jak se blíží jaro, zůstává nám video již jen jako krásná vzpomínka, jaké to je, když jsou Vánoce na sněhu,“ říká Milan Páleš.

Na začátku října 1957, pátý den dvoutýdenního australského turné, přelétal Little Richard večerním spojem z Melbourne do Sydney. Skrze okýnko uviděl na pozadí noční oblohy náhle jasně rudé motory a potom anděly, snášející letadlo k zemi na přistání. Druhý den při koncertu před 40 tisíci diváky na sydneyském stadionu uviděl rudou kouli, která se řítila oblohou z jedné strany na druhou. Richard, pocházející ze silně věřící černošské rodiny, ten vzkaz pochopil.

 Geniální obouruký kytarista, trochu černoch a trochu indián, syn matky alkoholičky – a už to začíná mít náběh na sociální drama. Jimi byl levák, ale jeho otec to považoval za ďáblovo znamení. Jimi se proto naučil hrát oběma rukama. Znám pár takových kytaristů, ale nikdo z nich nebyl génius.

Mnozí tvrdí, že byl bytostným americkým vyprávěčem, jiní ho považují za otce americké country hudby. A když se zaposlouchají do jeho nahrávek, nemůže jedněm ani druhým uniknout, jak dokonale přirozeně prochází celý jeho repertoár napříč všemi kategoriemi populární hudby své doby. Díky tomu se všichni společně a nad očekávání jednotně shodují, že byl jedním z prvních v elitní skupině interpretů, jejichž kompilační talent povýšil gramofonovou desku na nejrozšířenější formu domácí zábavy.

Carter Family

Onoho parného léta 1927 se Ralph Peer zdržel v městečku Bristol sice jen pouhých deset dní, ale i za tak krátkou dobu stihl mnohem víc, než většina jeho kolegů za celý život. Pod jeho dohledem tehdy vzniklo celkem 75 nahrávek. Nebyly sice nijak mimořádně kvalitní, ale více méně vesměs odpovídaly tehdejším možnostem. Ovšem jejich historická hodnota je nevyčíslitelná.

Spirituál kvintet na Portě 1982 v Plzni

Z knihy Jan Krůta: Klec na Slavíky

Co tehdy byl folk? Vyklouznutí z úzké škatulky spirituálů?

Než jsme se dostali k nějaké vlastní definici, uběhlo dost let. Naši dva kolegové ze zahraničního obchodu dostali nabídku na práci v zahraničí, a protože to se tehdy jako jedinečná příležitost neodmítalo, zůstali jsme ze staré party dva a nakonec jsem zůstal sám. Zkoušel jsem nové lidi, nějak jsme to pytlíkovali, ale další definitivní sestava vznikla až v roce šedesát devět. Tehdy jsme občas koncertovali s Greenhorny a  skupinou Rangers. Naše zpěvačka Odettka emigrovala a k nám za ni přišla Jarka Hadrabová z Rangers. Od nás k nim zase putovalo pětistrunné bendžo, na které hrál potom celá léta Řihošek. A tak se rozjela nová kapitola daná novým obsazením: Hadrabová, Ortinský, Thorovský, Zich, Vančura a já.

Málokdo říká plzeňskému skladateli, muzikantovi, řezbáři, trampovi, moderátorovi Rádia Samson Bohumilu Rὂhrichovi jeho jménem. Říká se mu Béďa Šedifka.

Na předvánoční období, konkrétně na 8. prosinec, naplánoval Beďa Šedifka Röhrich plzeňský křest jeho nového alba, které se bude jmenovat podle jedné ze zařazených písniček - Ranvej života.

Na snímku Lenka Slabá (v růžovém svetříku) s Buffy St.Mary, autorkou písničky, kterou Lenka nazpívala v české verzi pod názvem Venkovanka.

Lenku Slabou asi milovníkům dobré muziky nemusím nijak zvlášť představovat, třebaže je již šestnáct roků mimo českou scénu – v kanadském Edmontonu, kde žije se svým mužem Ádou Vostrým a rodinou. Zapsala se nesmazatelně svým hlasem do historie například Žalmanova spolu, českobudějovických Nezmarů a krátce i Spirituál kvintetu. Existuje řada nahrávek, v nichž můžete jiskrnou a přitažlivou čistotu Lenčina hlasu posoudit i po letech.

Na archivní fotografii vidíte dokument z prvního vystoupení skupiny Taxmeni v Saloonu Greenhorns v Domě kultury kovoprůmyslu (dnes Národní dům na Smíchově). Zleva skoro neviditelný kapelník Jaroslav Čvančara, vedle Luboš Berg, uprostřed Pepa Blažejovský, vpravo od něj Jan Bolestín Novák a kontrabasista Miloš Petrák. Stalo se 11.února 1971.

Chaim Witz se narodil v srpnu 1949 v izraelské Haifě jako potomek maďarských Židů, kteří přežili holocaust. Vystřídal několik pseudonymů a několik kapel, než se stal Gene Simmonsem, frontmanem slavných Kiss. I kdybyste zrovna nebyli rockovými fanoušky, budete je znát. Mimo slušné muziky se proslavili i strašidelným líčením a nezvyklými efekty. Zná je celý svět, vždyť doposud prodali na sto milionů alb.