Na snímku z Porty ´77 v Olomouci je zřejmě domácí skupina Falešní hráči. Ten blonďatý banjista vpravo by mohl být Karel Plíhal. Je tomu ale tak?

Staré fotografie, byť pečlivě uložené ve fotografově archívu a pečlivě popsané, skrývají svá tajemství. Kdo na nich je? Lze zjistit, z kterého roku a z kterého festivalu jsou. To lze zjistit s určitostí. Ale kdo jsou ti lidé na nich? A jsou to vlastně oni? S Františkem Heřmanem toto dobrodružství prožíváme často. On v archívu najde své snímky, často ještě na kinofilmu, digitalizuje je (tzn. převede tajemným způsobem do počítače a v počítači upraví) a pošle mi je. A napíše – nevíš, kdo na nich je?

Pravidelně se nám to stává u seriálu Porta je brána. První ročníky jsem zásoboval snímky ze svého archívu – ale pak jsme se stěhovali a fotografie zmizely v bednách, odkud dosud nebyly vytěženy. V ročníku 1977 použil Franta Heřman snímky kolegy Jiřího Hampla. Vložil je do textu a napsal mi – nevíš, kdo to je? Křesťana a Plíhala poznám, ale kdo jsou ti ostatní?

Jakého Plíhala, jakého Křesťana? Na těch snímcích jsou lidé jim podobní, ale nemohou to přece být oni! Zadumaný a introvertní kytarový mág Karel Plíhal uprostřed tlupy lidí a s rachotivým banjem? Robert Křesťan bez bubnu, na který tehdy hrával? Bez mandolíny (jak tvrdí jeho matka, zapomínal ji zvláště na pionýrských táborech) a banja, na které hrával později? Co je to s ním za kapelu, kdo je to děvče? To přece nejsou Trapeři, v kterých Křesťan hrával, a pak společně s Pavlem Pácou Petrželou přešli k brněnským Poutníkům!

Pokud přistoupíme na to, že na snímku uprostřed je Robert Křesťan, ten vlasatý hubeňour vedle bude Pavel Páca Petržela. Křesťan na snímku nehraje na nic, přestože ovládá některé nástroje, Petržela hraje na kytaru, přestože je excelentní mandolinista. Oba pánové své umění znovu potvrzují v obnovených Traperech s posilami Malinou (banjo) a Surým (kontrabas). Najednou se vyloupla jedna z nejlepších českých bluegrassových kapel. I jejich čtyřicet let starý repertoár je excelentní. Nezestárnul.

Napsal jsem v pojednání pánů Langera a Doležala o Portě 1977 popisky pod jiné fotografie, a těmto se pro jistotu vyhnul. Jsme titul seriózní, který si nevymýšlí. Který píše jen ověřené skutečnosti.

Jenže nám napsal Jaromír Urban z Chodova u Karlových Varů. Potvrzuje naše podezření, že kdyby ta kapela na snímku byli Falešní hráči z Olomouce, ten Plíhal s bajnem by byl skutečně Karel Plíhal s banjem, neboť s Falešnými hráči na tenorové banjo jeden čas hrával. Zní mi to jako slogan reprízovaného tajemného seriálu na jedné české tv stanici – Je to pravda, nebo ne?

Jaromír Dave Urban ještě připomíná – Michal Tučný začínal na Portě se skupinou Rivals. S White Stars začínal jiný Fešák Tomáš Linka. Zde s nadšením doplňuji – Michal Tučný cítil talent, který hodlal uplatnit. Zpíval s dixielandem, hrával na tenorové banjo (existuje jeho fotografie s tímto nástrojem, na které je Michal bezvousý a k nepoznání), zkoušel štěstí u Rangers a poprvé na Portě byl jako zpěvák pražské country-rockové kapely Rivals, která tehdy už nabitou soutěž v roce 1969 vyhrála v kategorii moderní country. Rivals byli sezónní záležitost, lidem se moc nelíbili, do tehdejšího klimatu Porty se nehodili oni, ani tato soutěžní disciplína. Ta pravá Michalova kariéra začala tehdy, když mu vyslovil nabídku kapelník Greenhorns Honza Vyčítal. Ale to už dobře znáte.

Michal Tučný (uprostřed) opravdu nezačínal s ústeckými Bluegrass Hoppers, později přejmenovanými na Fešáky. V roce 1977 společně přijeli do Olomouce převzít Zlatou portu. Tehdy to bylo nejvyšší ocenění v žánru.

Foto Jiří Hampl