Asi se vám to bude zdát neuvěřitelné, ale letos uplyne přesně pětatřicet roků od data, kdy se na hudební scéně poprvé objevila jihočeská skupina SEMTAM. Za dobu existence jí prošla celá řada muzikantů a pro mnohé z nich se stala účinným odrazovým můstkem. Jmenujme třeba namátkou Pavlínu Jíšovou, Jardu Matějů, Míšu Hálkovou, Pepu Hlavenku, Jirku Smrže, Honzu Kuliše, Milana Tripese, Tondu Hlaváče, Pavlínu Braunovou, Luboše Maškaru a další. Jiní se zase pod křídla SEMTAMu opakovaně vraceli jako do bezpečného přístavu.
Je to nový. Je to čerstvý. Je to krásný. Je to strašně dobrý. Je to čerstvá krev. Co to je? Žhavé jméno současné rapové scény Angel Haze! To už tady bylo? Návrat? Nostalgie? Osvědčený recept? Jistota?… Tak nic z toho pro vás dneska opravdu nemáme. Angel Haze je skutečný originál v jakémkoliv kontextu. Je fresh a je sexy. Provokuje oko, ucho i hlavu.
Jaroslav Hutka 1972
„Text k písni Světlo a stín jsem napsal v roce 1971, v roce největší beznaděje“ píše Jaroslav Hutka. „Ruská okupace zvítězila, všechny naděje šedesátých let byly pohřbené. Tisíce lidí emigrovaly, všechny organizace byly zrušené a nahrazené novými, nepřátelskými. Nebylo kde hrát a nebyly peníze ani na jídlo. Se ženou Zorkou Růžovou jsme bydleli v jedna plus jedna. Umývadlo bylo jen v kuchyňce, žádná koupelna. Vavřincovi byl už rok a to v té bídě, kdy nebylo ani na jídlo, bylo nesmírně teskné. Výhled do budoucnosti byl pouze temný.
Křest Šedifkova zoěvníku. Zleva Miki Ryvola, Míša a Béďa Röhrichovi
Dávno dopředu vyprodaný velký sál plzeňské Besedy signalizoval, že první narozeninový koncert k osmdesátinám Bédi Röhricha – Šedifky, který se odehrával o poslední listopadové neděli, má dobře nakročeno na úspěch. Sjeli se kamarádi z různých koutů republiky a dokonce i ze zahraničí a už jejich přítomnost sama o sobě byla v podstatě součástí této oslavy, plné nesčetných gratulací a přání, kterými byl Šedifka před koncertem, o přestávce i po skončení večera doslova zavalen. A dlužno dodat, že i všechny hudební dárky, které tvořily více než pětihodinový koncertní program, byly báječné a přítomní v sále nešetřili potleskem, ani dalšími projevy přízně.
Ačkoliv českobudějovická skupina Giant Mountains Band původně vznikla jen proto, že pár lidiček holdujících bluegrassu si chtělo zahrát pro vlastní potěchu a okruh svých přátel, dneska se tato kapela úspěšně prezentuje nejen na předních tuzemských, ale i zahraničních pódiích.
Na internetu jsem četl blog Vyznamenání Jágrovi? A kdy Mišíkovi? V roce 1982 dostal Vladimír Mišík na dva roky zákaz činnosti – a na zdi v Praze Holešovicích se objevil nápis Nechte zpívat Mišíka! Příslušný komunál ho promptně zabílil, ale ráno tam byl nápis znovu. Znovu zabílen, znovu obnoven. Nechte zpívat Mišíka!
Country beat na pražském letišti po příletu z Nashville
Country hudba a styl – to byl vždycky můj hrnek kafe. Velmi dobře to šlo dohromady i s mým trampováním a s ním zase pár písniček, které jsem v šedesátých letech v okouzlení z atmosféry v osadě Zlatý klíč - a koneckonců v celém tehdejším trampském hnutí - napsal.
Šestnáctého srpna 1977 byl Elvis Presley nalezen mrtev v koupelně svého sídla Graceland v Memphisu. Ldé z celého světa se pokoušeli vyjádřit, co pro ně tenhle výjimečný zpěvák znamenal. „Před Elvisem nebylo nic“ řekl John Lennon a vystihl tím bonmotem pocit několika generací. Vždyť pro ně s králem rock´n´rollu začínala nová éra prosperující Ameriky.
Životopisec by asi napsal: „ Začínal beatem, později hostoval v pražských klubech jako písničkář, pak…“ Ale u lidí Oskarova typu to není důležité. Nezávisle na žánru hudby budou jeho osobité písničky především o tom, co sám poznal a co je mu blízké. Těžko byste mezi nimi hledali vlezlou melodii. Ještě pořád jsou mu peníze pouze prostředkem a nikoliv cílem.
Albové poděkování J.J.Calovi, „rokenrolovému Clintu Eastwoodovi“, obdivovanému i Neilem Youngem a Markem Knopflerem
„Když můžu hrát jeden akord místo dvou, udělám to,“ říkával oklahomský písničkář J.J.Cale. Obdobně střídmá, zvukově strohá a zdánlivě jednoduchá byla celá jeho kytarová hra, kterou od něj pochytili hlavně Eric Clapton a Mark Knofler.
Krystyna Skalická (foto Vojtěch Stádník)
Loutkářka, autorka her svého divadélka Krasohled, jeho režisérka, loutkoherečka, zpěvačka a akordeonistka a taky bývalá učitelka matematiky a fyziky, to všechno je stále mladá a perspektivní písničkářka Krystyna Skalická)*, která 14. května 2015 pokřtí na scéně pražského Studia Alta své nové album JEDEN TANiEC.
Bonbonkem vystoupení jihočeských New Rangers, coby hostů na jarním oblastním kole Porty v českobudějovickém rozhlasovém sále, byl křest nevšedního alba z produkce Supraphonu. Jedná se o kompilaci tří CD s písničkami populárních Rangers, kteří by v tomto roce oslavili již 50.výročí od prvního pódiového vystoupení.