Vzkazy

  • Cédéčko s vůní kouře

    Ačkoliv ve chvíli, kdy tento článeček píši (polovina prosince), je CD s dlouhým, ale vše říkajícím názvem „Šedifky a Přeletky: Ze starých zpěvníků“, na světě teprve pár týdnů, ohlasy z různých míst jsou nejen četné, ale i velice příznivé, některé přímo nadšené.

    Celý článek...
Dnes má svátek Johana Zítra má svátek Bohuslav

Bob Frídl na fotografii Svatoslava Fialy

Pánbůh, v něhož Bob věřil, ho obdařil několika talenty. Nebýt dvojnásobné zlomeniny nohy, byl by z něho přes zimu vynikající hokejista, a přes léto vynikající fotbalista. Těmito dovednosti udivoval při přátelských zápasech brněnské Zlaté mládeže proti pražské Amfoře a vlastně proti komukoliv. Vynikající bruslař s vytříbenou technikou hole. Když Kometa po období vrcholné slávy sestoupila do nižší soutěže, žertem mu nabízeli, aby jí šel vytrhnout z bídy.

Ke Zlaté mládeži, ojedinělému uskupení veřejně činných mladých bohémů, Bob neodmyslitelně patřil. Patřil k ní stejně jako lamželezo Franta Kocourek, pěvecký maskot Rudy Kovanda, fotbaloví mistři republiky z brněnské Zbrojovky, geniální basketbalisté Bobrovský a Pospíšil a další. Když přišel do Brna ukončit kariéru legendární hokejový gólman Vlado Dzurilla, okamžitě do této veselé a nikdy nespící party zapadl.

Bob se narodil 13. listopadu 1947 v Praze, ale do Brna přišel z jihomoravských Dolních Bojanovic. Od roku 1967 chvíli hrál a zpíval s dnes již zapomenutou kapelou, v roce 1968 se už stává známou postavou v brněnských studentských a mládežnických klubech. Nešlo ho nevidět – vysoký, štíhlý, krásný s hustou hřívou vlasů, s akustickou dvanáctistrunnou kytarou, na kterou hrál prsty, a foukací harmonikou ve stojánku na krku. S vlastním repertoárem, který si sám napsal, nebo převzal. Především od Boba Dylana, po němž Josef Frídl převzal i křestní jméno.

Nepatřil vlastně nikam, když pomineme tu veselou bohémskou partu z Brna. Rodící se prostředí české folkové a country hudby ho bralo s rezervou, jako návštěvníka ze světa popu. A ve světě popu to byl zase vetřelec odkudsi z amatérské folkáčské scény.

Nicméně jeho start byl velmi rychlý. Raketový. Už v roce 1970 mu vychází první singl s písničkami Zpívej tu píseň kouzelnou a Madona. Vystupuje společně s Marthou a Tenou, jejichž kapelníkem je sice kytarista Libor Sigmund, ale kapelu tvoří členové skupiny Progress Organization, později Progres 2. S nimi pak odchází na sólovou dráhu, to se Progresové pro změnu jmenují Skupina Jana Sochora. Je ve špičce Zlatého slavíka, každý rok mu vychází v Pantonu LP deska. Je s ním legrace, ale někdy těžká spolupráce, když se třeba zapovídá v nádražní hospodě v Karlových Varech a nepřijde na koncert.

Od roku 1978 vystupuje sám, často i s Folk teamem. Má dobře postavený repertoár, v němž dominují písničky textaře a manažera Oskara Mana. Velmi si rozuměli v jakési posmutnělé lyrické rovině, oba byli sirotci. Oskarova rodina zahynula v koncentráku, sám Oskar Man zemřel divnou smrtí kdesi ve sklepě na uhlí na Starém Brně.

Odchodem do Řecka, odkud pocházela jeho manželka Zoja, přesněji její rodiče, řeší Bob otázku, co dál. Krásné Zoji, která vyrostla ve velkoměstě, se na řeckém venkově moc nelíbí, zato Bob je tam šťasten. Po listopadu 1989 zakládá se synem Pepou cestovní kancelář a vozí české turisty – kam jinam, než do Řecka. Bob jim dělá průvodce, delegáta, a po večerech jim zpívá při kytaře. Sám ale cítí, že to přece jenom není úplně všechno. Vrací se domů do Brna.

Přátelé (např. FT Records) mu vydávají sólová alba, vystupuje se skupinou Piknik, hraje a zpívá sólově, stále skvěle vypadá, ale velký comeback se už nekoná. Bob se s novou partnerkou stěhuje do Bučovic nedaleko Brna, prožívá klid, možná i štěstí… A pak přijde zhoubná nemoc. Bob s ní bojuje statečně a vyrovnaně. Neříká, že zvítězí, říká eufemisticky, že se bude ještě dlouho léčit. Ani ta léčba nakonec netrvala moc dlouho. Zemřel před pěti lety v den, kdy po dlouhé době zase vyšlo sluníčko.

Dodnes je mi za ním smutno.

 

 

Foto týdne

„Štěstí je jednoduché.

Dobré zdraví

a špatná pamět."

 

Ernest Hemingway

Jste náš host číslo

5292704

Melanž

  • Jaký je Brňák

    Petr Komárek zvaný Farář z Texasu, USA, má – zdá se – silný vztah k Brnu. Čas od času nám přepošle zasvěcené texty o moravské metropoli. Většinou jsou ty texty vtipné, vyznačují se značným stupněm informovanosti. Dnes poslal následující sdělení:

    Celý článek...  
  • Trampové zbystřete! Chystá se Velké setkání národa trampů!

    Ke sto letům založení osady Ztracená naděje a stoletému trvání trampingu se bude konat, vyjímečně v Praze - Na Štvanici (za tenisovými kurty) Velké setkání národa trampů! V pátek 14.9. 2018 od 15:00 hod. do 22:00 hod. a v sobotu 15.9. 2018 od 10:30 hod. do 22:00 hod.

    Celý článek...  
  • Jak posílat příspěvky na potlach v Texasu

    Ozvalo se nám již několik kamarádů ze zahraničí, kteří chtěli poslat peníze na naše bankovní konto na podporu 10 celosvětovéo potlachu, ae nemohli tak učinit, protože informace uvedené na trampských webových stránkách nebyly úplné.

    Celý článek...  
  • Když je v Texasu vedro, skoro se nedá pracovat

    Další zpráva o přípravách na 10. celosvětový potlach i omylu Country rádia.

    Čas letí jak ten jelen, co je šípem střelen. Sice 10.listopad 2018 se mnohým bude zdát ještě daleko, ale vzhledem k tomu, že klimatické podmínky v Texasu nám dovolují pracovat jen v určitý čas, což jsou dva měsíce na jaře a dva měsíce na podzim, není zase tolik času nazbyt. V létě jsou zde úmorná vedra, ve kterých venku pracují jen ti nejstatečnější (ke kterým my už nepatříme) a i když máme většinou mírné zimy, tak ani v těch se moc pracovat nedá.

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Šéfredaktor:
Fedor Skotal
Redakce:
Hanka Hosnedlová,
Lilly Pavlak (Švýcarsko),
Jana Skotalová

Grafika a web: Jana Skotalová

Kontakt:
musicopen@email.cz