Pětaosmdesáti let se zítra dožívá Jiří Černý, největší ze současných českých hudebních kritiků a publicistů. Jeho dílo přibližujeme malou ukázkou – textem o podivuhodném rokenrolovém králi.

Zjara 1996 se v promítacím sále ČT na Kavčích horách na sebe spokojeně díval v právě dokončeném seriálu Bigbít. Tou dobou už spával po tramvajích. Pár týdnů poté zemřel. V žižkovském bytě našel nadporučík Václav Hradecký z výjezdové skupiny jeho tělo snad po deseti dnech, už v pokročilém rozkladu.

Vlevo rocková hvězda Pavel Váně, spolutvůrce legendárních The Progress Organization a jejích dalších modifikací, s lahví vína disc-jockey Charlie Notime, hlavní postava tohoto povídání. Brno, zřejmě konec 60. let minulého století

„Byl jsem zrozen v Brně - Jirchářích před sedmdesáti lety… Jircháře jsou na Oltecu, neboli na Starém Brně, v místech dávných koželužen, jircha, to je vydělaná kůže. Byl to takový moderní dům s ústředním topením. Byl jaksi nepatřičně vsazen mezi zlověstný zadní trakt špitálu u svaté Anny a legendární Dům U Sedmi švábů z 19. století. V pawlatschen Häuser, jak se v Brně říkalo pavlačákům, žili velmi chudí lidé, zchátralí alkoholici, rozvažeči uhlí, někdy i tři generace s umírajícími starými rodiči. Taková paleta outsajdrů života. Takové panoptikum bídy. Můj děd byl frizér a o nedělích tam holil nepohyblivé, párkrát i mrtvé před odvozem, a občas mě vzal s sebou. Byt na Jirchářích byl malý, žili jsme tam spolu s babičkou a dědou, tři generace ve dvou malých pokojících. Nevím, jak to tehdy otec dokázal, ale podařilo se mu byt vyměnit se starou učitelkou hudby. Ocitli jsme se ve velkém slunném bytě na rohu Zámečnické a samotného náměstí Svobody…“

Philip David Charles Collins se narodil 30. ledna 1951 v Londýně. První bubínek dostal v pěti letech, ve dvanácti už hrál na bicí v televizi. Po několika víceméně studentských kapelách zakotvil v roce 1970 ve skupině mladíčků ze Surrey, která si říkala Genesis. Budoucí legenda se po několika změnách ustálila v sestavě, kde vedle Petera Gabriela a Phila Collinse stáli Mike Rutherford, Tony Banks a Steve Hackett. Genessis se v této sestavě stala jednou z nejslavnějších britských artrockových, a později až popových skupin.

Americký zpěvák, skladatel, klavírista, kytarista a herec Neil Leslie Diamond se narodil 24. ledna 1941 v Brooklynu. Do školy chodil s Barbrou Streisandovou a zpíval s ní ve školním sboru. Hudební kariéru zahájil jako člen dua Neil and Jack, které se však, přestože vydalo několik singlů, nikdy neprosadilo. Své první album nazvané The Feel of Neil Diamond vydal v roce 1966. Z téhož roku je i jeho první dodnes slavný hit I'm a Believer, který napsal pro skupinu Monkees.

Osmdesáti let se dnes dožívá Vašek Souček, dlouholetý konferenciér královéhradecké skupiny Lokálka, publicista, moderátor, glosátor a vlídný poťouchlík i vína pitel. Osobitý mudřec, zdobící festivaly a koncerty neobvyklým moudrem.

Joan Baez, celým jménem Joan Chandos Baez, se narodila 9, ledna 1941 v New Yorku na Staten Island v rodině s mexickými, anglickými i skotskými kořeny. V jejím dětství se rodina často stěhovala po USA, Evropě a Středním východě. Koncem padesátých let se usídlili v Bostonu, kde otec učil na univerzitě a Joan, která od mládí hrála na kytaru a hezky zpívala, se zde seznámila s rozvíjející se folkovou scénou. Jako písničkářka se poprvé prosadila na legendárním festivalu v Newportu v roce 1959. O rok později natočila své první album, které se stalo nejúspěšnější gramofonovou nahrávkou tehdejší americké folkové scény.

Na tento příběh nás upozornil Tony Reda z amerického Denveru. Je to příběh, který se nestal, duet, který nikdy takto nevznikl. Ale vezměme to popořádku. Výsledek je totiž krásný.

Ladislav Vencálek (1936) je nejen legendární brněnský novinář. V 60. letech minulého století zasáhl do prudkého rozvoje severočeských malých divadel. Odtud se znali s recitátorem Mirkem Kováříkem, skladatelem Jiřím Bulisem, mnohavrstevným Josefem Kobrou Kučerou, který v té době hrával v Teplicích divadlo se začínajícím písničkářem Karlem Krylem, jinak mistrem v keramičce pro výrobu záchodových mís, pozdějším dramatikem Alexem Koenigsmarkem, pozdějším spisovatelem Václavem Duškem…

Jerry Vecka vyjíždí na sever do Dawson City přemistit Welzlův hrob, položit novou pamětni desku a nechat knězem Anglikánské církve hrob znovu vysvětit.

Zájem o kontroverzní postavu nadšeného obdivovatele drsného severu Jana Welzla, rodáka z Moravy, se vynořuje vždy v určitých časových odstupech. V posledních letech je to zejména díky snahám krajanů žijících ve Spojených státech amerických a Kanadě, kteří nelitovali času, úsilí a v neposlední řadě ani peněz, aby osobu Eskymo Welzla připomněli nejen v jeho původní vlasti, ale i okolnímu světu. A to včetně míst, kde Welzl prožíval poslední roky svého života.

Čtvrtého března se po pětaosmdesáti letech uzavřel život Mirka Kováříka. Skvostného a noblesního člověka, rovněž divadelníka, básníka, recitátora, oduševnělého moderátora. Objevitele jakoby dnes už znovu zapomenutého Václava Hraběte. O Mirkově smrti jsme se dozvěděli na druhém konci světa - se štábem České televize jsme v Austrálii natáčeli dokument o českých a slovenských trampech. Jako vzpomínku na tuto mimořádnou osobnost české kultury reprízujeme Kováříkův text, který v Music Open vyšel v roce 2015. Je to i naše malá vzpomínka na vzácného přítele, souputníka, kamaráda. Znali jsme se od šedesátých let minulého století. Obdivoval jsem ho.          Fedor Skotal

Pár ohlédnutí za tím, co mne s poezií spojilo nějak výjimečně – místa, města, společnosti, kde jsem zažil něco na způsob satori, jak tomu říká východní filosofie – chvíle, které do člověka vstoupí a nemizí --- a nese si je potom jako šperky ducha, jimiž může ve vzpomínkách prokrášlit dlouhé míle pochodu samotami, bez blízké duše…

Ve věku 103 let zemřela americká filmová ikona, Kirk Douglas. Poslední z legend padesátých a šedesátých let minulého století.

Vlastně se jmenoval Issur Danielowitch Demsky a 9. prosince 1916 se narodil v Amsterdamu ve státě New York negramotným židovským přistěhovalcům z území dnešního Běloruska. Otec byl v Rusku koňský handlíř, v Americe hadrář. Trochu nezodpovědně zplodil sedm dětí, z toho šest dcer.