Vzkazy

  • Bylinková krabička první pomoci

    Ačkoli máme zásoby různých chemických léků z lékáren, stejně tak účinné mohou být alternativní léky z bylin. Kuchyňská spíž nám tak může lecčím přispět, od obyčejně neobyčejného česneku, až po sušené bylinky. Pomoci nám mohou i různé oleje a extrakty ze speciálních prodejen.

     

    Měsíčkový krém

    Krém má antiseptické a protiplísňové účinky, používá se na různé řezné rány, odřeniny a suchou pokožku.

     

    Ptačincový krém

    Tento krém je jako dělaný při vytahování třísek. Používá se také na nežity, místa po bodnutí hmyzem, dále rovněž na zklidnění popálené pokožky, opařeniny a ekzémy.

     

    Česnek

    Potírání čerstvým stroužkem by mohlo pomoci akné a dalším pupínkům. Rozdrcený česnek se používá na vytažení kuřího oka. Vnitřně je vhodný při průduškových infekcích a zánětech pochvy.

     

    Med

    Med vytahuje hnis a jedovaté látky z ran. Při nachlazení je vhodný přidat do čaje, který nám nejenže příjemně osladí, ale i dokonce dodá potřebné vitamíny a další složky pro naše zotavení.

     

    Aloe pravá

    Používá se ke zklidnění menších popálenin, opařenin a také při popálení na slunci. K tomu je nápomocný hustý gel, který dostaneme po rozříznutí listu rostliny.

     

    Extrahovaný habr obecný

    Tento extrát se používá na menší popáleniny, spálení od slunce či k zástavě krvácení z ran. Jako zmražený zklidňuje místa po bodnutí hmyzem, křečové žíly a pohmožděniny.

     

    Levandulový olej

    Pokud nás bolí hlava, je dobré mít při ruce tento olej. Stačí, když si budeme s tímto olejem masírovat spánky a šíji. Migrény a úporné bolesti hlavy brzo odstoupí. Je vhodný i při popáleninách a odřeninách.

     

    Olej z kustovnice cizí

    Jeden z olejů, který má silné antiseptické a protiplísňové účinky. Použít jej tak můžeme na řezné rány, odřeniny a bradavice.

     

    Netřesk a okurka

    Vyluhováním lístků netřesku a oloupané salátové okurky získáme osvěžující pleťovou vodu, která je vhodná jako obklad na pokožku spálenou sluncem. Při horečně a zahleněných cestách dýchacích tuto vyluhovanou směs můžeme i pít. Nedoporučuje se však v těhotenství a při kojení.

     

    Sušené bylinky

    Mějte doma vždy při ruce směs různých usušených bylin, ze kterých můžete připravit nálevy. Ty nám pomohou při různých nemocech, očistách organismu a nepříjemných bolestech.

     

    Tablety z jilmu plavého

    Užíváme při poruchách trávení, gastritidě či žaludeční nevolnosti, uklidňuje žaludek a zmírňuje kapsle.

     

    Zázvor

    Tento přírodní všelék je vhodný pro zmírnění nevolností v těhotenství, vhodný je také při prevenci proti chřipce a dalším onemocněním.

     

    Cibule

    První pomocí při chřipce a nachlazení je cibule nakrájená s citronem a medem.

     

     

Dnes má svátek Adriana Zítra má svátek Ladislav

Karel Hašler s Adinou Mandlovou ve filmu Ať žije nebožtík (1935)

Jsem nyní pro změnu v Ládví nedaleko Prahy. Kdysi to bylo místo rekreace a oddychu mnohých Pražanů. Před chvílí jsem zastavil nedaleko rozlehlé louky. Snažím se představit si, co se tu na jaře roku 1941 odehrávalo. Tenkrát se tu natáčel film Městečko na dlani. Předlohou byl román Jana Drdy. Kniha, zachycující idylický život venkovského městečka Rukapáně, se stala jednou z nejčtenějších knih.

Nebylo tedy velkým překvapením, když se produkční firma Nationalfilm rozhodla román zfilmovat. Napsáním scénáře byli pověřeni Karel Steklý a Josef Mach. Režie se ujal Václav Binovec. Uměleckým poradcem filmu se stal – Karel Hašler. Ten byl v té době čím dál odvážnější, což projevoval zejména při svých zájezdových představeních.

Tehdy také státní sekretář v protektorátu Čechy a Morava Karl Hermann Frank nařídil, aby vysocí představitelé protektorátu povinně shlédli film Písničkář. Jako odstrašující příklad o věrolomnosti Čechů. Tehdy se také nechal slyšet, že nacistické Německo není nějaké Rakousko-Uhersko a že za jakékoliv pobuřování se bude trestat mnohem tvrději. Karel Hašler na to však nedbal.Veřejně zpíval a pro své písně volil nové, aktuální texty..

Například:

To je ta písnička česká,

Kterou si zpíváme dneska.

Poslyšte lidičky,

Zahoďte vidličky,

Beztak už není co žrát:

Všechno nám sebrali

Všecko nám sežrali

Nechali jenom ten protektorát…

 


Zájezdový soubor K. Hašlera v letech 1939-40.
Zleva V.Merten, S.Mach, K.Hašler, G.Hašler, T Muff, E.Šárková, Fr.Spurný, M.B.Stýblo, D.Pražský

Kartel Hašler zpíval i v přestávkách natáčení filmu Městečko na dlani. Zpíval v Ládví, zpíval také v Ronové nad Doubravou, kde se rovněž točilo.A nevadilo mu, že v hospodě, kde dával k dobrému své protiněmecké písně, sedávalo i několik německých důstojníků.

Tehdy byl také Hašler zatčen gestapem. Po dvou dnech ho sice propustili, bylo to však varování – Hašler už byl gestapem sledován. Koncem léta 1941 se filmový štáb opět rozjel do Ládví.

V úterý 2. září 1941 se tu ale objevili příslušníci gestapa. Nějakou dobu se prý dívali na natáčení a po polední přestávce zatkli vedoucího natáčení Josefa Dražila. Mezi filmovými pracovníky nastal rozruch. Lidé pomýšeli na rychlý návrat. Než připravili auta, byl zatčen Karel Hašler.

V roce 2004 mi o tom vyprávěl tehdejší asistent kamery a později sám úspěšný filmový kameraman Jaromír Holpuch. Podle jeho vzpomínky nebyl Karel Hašler zrovna takzvaně na place, nacházel se o něco dál. Jistý německý voják se prý jednoho z filmových pracovníků na Hašlera přímo zeptal. Teprve když zjistil, kdo z přítomných Hašler vlastně je, písničkáře zatknul. Jaromír Holpuch mi ještě řekl:

„ Podle mého názoru si to Hašler do jisté míry zavinil sám. Dal k tomu popud, protože pokaždé, když skončilo natáčení, šel do hospody a tam hrál. Hlavně ty protiněmecké písně…S odstupem doby si myslím, že vzhledem  ke své mimořádné popularitě si byl jistý, že na něj nikdo nemůže…“

V sobotu 1.září 1945 vypovídala o tehdejších událostech představitelka hlavní ženské role filmu Marie Glázrová. A potvrdila vlastně i slova Jaromíra Holpucha:

„ Vím, že Hašler zůstával obyčejně v hostinci, kde zpíval různé protinacistické písně, které ostatně zpíval všude při každé příležitosti, za účasti většinou neznámých osob…Byla jsem přítomna, když byl Hašler zatčen v Ládví. Vzpomínám, že téhož dne, kdy k zatčení došlo, ráno již bylo v Národním divadle vyšetřováno, kdo z členů účinkuje v tomto filmu, a tehdy stálo před Národním divadlem totéž auto, které přivezlo gestapáky do Ládví. “

Karel Hašler byl nejprve uvězněn na Pankráci, poté byl převezen do Drážďan, do transportní cely. Tady ho zastihla Nina Jirsíková, původně jedna z Jenčíkových girls , svého času tolik populárních v Osvobozeném divadle Voskovce a Wericha. Později se stala členkou D 41 E.F. Buriana. Na Karla Hašlera Nina Jirsíková po válce vzpomínala:

„ V Drážďanech jsem čekala na transportní cele deset dní. V té době byl v cele pod námi též Karel Hašler, který nám napsal velmi optimistický moták – šel statečně vstříc smrti.“

 

Městečko na dlani (1942). Na snímku uprostřed Eman Fiala a Anna Letenská

Hašler pak skončil v koncentračním táboře Mauthausen. Byl sem přijat 17. října 1941. Dostal vězeňské číslo T-6581. Nejprve byl umístěn do punčochárny, kde vězni spravovali esesákům ponožky.

O Hašlerově konci existuje několik svědectví.Většina z nich však není pravdivá, případně je zkreslená. Hovoří se například o tom, že Hašler byl zbit opilým esesákem, což mu způsobilo otevřenou ránu na noze.

V knize Mraky nad Barrandovem jsem rovněž zveřejnil svědectví Hašlerova spoluvězně Antonína Kramáře:

„ Dne 21.prosince 1941 byl Hašler odveden na trestný blok. Dozorci vězně donutili, aby se v třeskutém mrazu svlékli donaha. Přivázali je pak ke stoličkám a pustili na ně ze sprch studenou vodu…“

Antonín Kramář vzpomínal na okamžiky, kdy se s několika dalšími vězni dozvěděl, že Hašler leží v bezvědomí v umývárně…

„Uviděl jsem na holé betonové podlaze obličejem k oknu ležet bezvládné tělo našeho písničkáře, vyhublého na kost, s velkýma očima v hustých brvách. Uzlíček lidské trosky. Zemřel patrně na zánět mozkových blan nebo plic po opakovaných ledových sprchách.“

V poslední době se dokonce objevily zprávy o tom – už o tom ostatně byla řeč – že esesmani polévali Hašlera za třeskutých mrazů studenou vodou tak dlouho, až z něho údajně udělali ledový rampouch.

Možná ta informace pochází právě z mé vzpomínané knihy Mraky nad Barrandovem, kde jsem kromě například Karla Hašlera sledoval také osud skvělého, dnes neprávem opomíjeného rozhlasového reportéra doktora Františka Kocourka.Ten totiž, podle několika svědectví, byl esesmany poléván, coby vězeň vyhlazovacího tábora Osvětim, ledovou vodou tak dlouho, až opravdu zmrzl.

Mýtus o Hašlerově umrznutí zcela vyvrací zřejmě nejpodrobnější a také nejdůvěryhodnější svědectví Hašlerova spoluvězně a blízkého přítele, někdejšího člena trampské osady Sirotci z Radvanic. Byl to právě on, kdo v Mauthausenu sehnal Karlu Hašlerovi, s nímž se dobře znal ještě před válkou, kytaru, aby tu mohl, velmi potichu, hrát ostatním své písně.

V roce 1977 mi tento muž, který si nepřál zveřejnit své jméno ( nicméně jeho identitu samozřejmě velmi dobře znám) napsal obsáhlé třístránkové svědectví. Prý proto, aby – jak uvedl – zamezil různým nepravdám, které o konci Karla Hašlera začaly u nás kolovat.

Podle těchto vzpomínek byl dvaašedesátiletý Hašler na příkaz blokového kápa Eckerta, vězně z kriminální minulostí, přeřazen z punčochárny do kamenolomu.

Zmíněný spoluvězeň uvedl, že tehdy Hašler, který při práci ztratil dřevák, takže od té doby nosil jednu nohu pouze zavázanou v hadrech, dostal do nohy flegmonu. Co však bylo horší, přepadla ho silná úplavice. V té době prý ztratil vůli žít.

Spoluvězeň vzpomínal ( jeho vzpomínky jsem stylisticky a věcně upravil – pozn.autora):

„ Ke spánku jsme se na palandách ukládali tak, že první z nás si lehnul na bok a druhý hlavou k nohám, takhle jsme byli namačkáni vedle sebe…Karlík se nešťastně dostal až někam dozadu. V noci ho ta úplavice tak proháněla, že tam seděl přes dvě hodiny. Po půlnoci se vracel zpátky…Jenomže když jeden z palandy odešel, tak to jeho místo ostatní uzavřeli…Karlík se vracel potmě, dostal se až tam, odkud vyšel, zesláblý se potácel, až někomu šlápl na hlavu nebo na nohy – nastal řev a v tu ránu vletěl blokáč s pomocníky a býkovcem začali Karlíka a všechny kolem mlátit hlava nehlava…Tohle mi druhý den ještě stačil u okna umývárny vylíčit. Držel se rámu a nemohl se ani narovnat, říkal, že ho hrozně řezali, než se mu podařilo zalézt mezi ostatní a má dojem, že mu přerazili páteř. Na hlavě měl rány se zaschlou krví…Po apelu jsem hned letěl k oknu, jak jsme se domluvili, ale Karla tu už nebylo. Jen asi dvanáct mrtvých na hromadě. A na samém spodku ležel Karel Hašler.“

Svědek mi pak ještě napsal, co mu vyprávěl španělský spoluvězeň. Při ranním apelu prý Karel Hašler už nevydržel stát a klesl na zem. Dozorce pak do něho několikrát kopl, ale Hašler prý už nejevil žádné známky života. Odnesli ho tedy a s ním dalších jedenáct vězňů, kteří apel nepřežili, do umývárny.

Úřední zápis o smrti Karla Hašlera v koncentračním táboře v Mauthausenu zní:

Hašler Karel, narozen 31.10. 1879 v Praze. Zemřel na všeobecnou otravu po flegmóně dne 22.prosince 1941 v osm hodin deset minut.

Premiéra filmu Městečko na dlani se odehrála devět měsíců po jeho smrti, v září 1942. Film měl u diváků mimořádný úspěch…

Stále se tu však vznáší jedna podstatná otázka: Co vlastně způsobilo Hašlerovo zatčení a uvěznění? Před několika lety jsem se na to zeptal i dalšího pamětníka, tenkrát filmového statistu a později akademického architekta Karla Černého, mimochodem nositele filmového Oscara za výpravu k Formanovu slavnému filmu Amadeus.

„ Co myslíte“, ptám se pana architekta,  opravdu někdo Hašlera udal ? „

„Já myslím, že ano“, odpoví pan architekt.“ Ale doložit to konkrétními důkazy nemohu. To jméno vám prostě říct nemohu. Nechci si to vzít na svědomí.“

Hodně se mluvilo, zejména po válce, o tom, že Karla Hašlera měl udat režisér filmu Městečko na dlaniVáclav Binovec. Hašler to řekl i některým spoluvězňům. Ovšem tuhle informaci mu údajně řekl při výslechu pouze jediný člověk – Werner Dress, nacista, který měl na starosti filmovou cenzuru. Otázkou tedy je, do jaké míry může být člověk tohoto typu věrohodný. Samotný Václav Binovec, který byl po válce souzen a odsouzen za kolaboraci, však toto tvrzení až do konce života vášnivě popíral. Žádný konkrétní důkaz o udání Karla Hašlera vyšetřovatelé nepodali.

Jak ale víme, Hašlera mohl udat opravdu leckdo. A co je podstatné – nacisté o jeho hudebních produkcích už několik let dobře věděli a dlouhodobě ho sledovali.

 

Pomník Karla Hašlera na Starých zámeckých schodech.

Své putování po stopách života a smrti Karla Hašlera končím na Starých zámeckých schodech. Pamatují, stejně jako mnohá jiná místa Malé Strany a staré Prahy vůbec, Karla Hašlera, autora více než tří stovek písniček, šansonů, kupletů či kabaretních popěvků. Patří Praze, patří vlastně nám všem.

Karel Hašler.

Muž, který díky svým písním zůstává stále mezi námi.

( Z knihy Cesty za oponu času, 2010)

 

 

Foto týdne

Jste náš host číslo

8142866

Melanž

  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
  • První jarní životabudič: Medvědí česnek

     

    Roste pouze na jaře a vychutnávat si ho můžete jen necelé dva měsíce. Kromě první jarní energie nabízí medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. V posledních letech se z něj stal fenomén. Nejenže výborně chutná, ale obsahuje i řadu prospěšných látek. Je bohatým zdrojem vitamínu C a železa. Je to výborný prostředek při chřipce, nachlazení i dalších infekcích. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek a pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.

     

    Jak ho v lese bezpečně poznat a odlišit ho od konvalinky? V první řadě je dobré vědět, že medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Stejné podmínky k růstu potřebují například i konvalinky a některé áronovité byliny, které jsou však na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. Tyto rostliny mají velmi podobné listy, dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou. Spolehlivě od sebe rozeznat například rašící listy medvědího česneku a mladých konvalinek je velmi obtížné. Rady typu, že listy konvalinky jsou bez vůně a medvědí česnek má intenzivní aroma, jsou sice pravdivé, ale při sklizni zřejmě nezkoumáte každý list zvlášť. Na to, že je třeba si vůni ověřit, vás musí upozornit jako první oči.

     

    Jak tedy poznat medvědí česnek a odlišit ho od konvalinky?

     

     

    Podle listů:
    • Medvědí česnek: Listy vyrůstají samostatně přímo ze země.
    • Konvalinka: Listy jsou dva a rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.
    Podle květů:
    • Konvalinka: Má květ vzhledu klasu s typickou vůní.
    • Medvědí česnek: Má kulovitý květ, který voní po česneku.
    Podle vůně:
    • Konvalinka: Voní pouze květ.
    • Medvědí česnek: Po česneku voní celá rostlina.
    Dále:
    • Konvalinka má oddenek
    • Medvědí česnek cibulky.

     

    Jak medvědí česnek pěstovat?

     

     

    Ve stínu a vlhku Česnek medvědí je náš domácí druh vyskytující se ve světlých bukových lesích. Daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud je pravidelně zaléván, roste téměř všude. Na zahradě mu prospívá polostín pod keři nebo pod okraji živého plotu. Dobře se mu daří i na severní straně domu. I když se názory na výsadbu medvědího česneku různí, nejlepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí krásné bílé květy.
    Listy medvědího česneku se sbírají jen dva měsíce, do doby než začne kvést. Období sběru začíná obvykle v druhé půli března a končí zhruba v půli května. Potom se rostlina zatáhne, a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.

     

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz