Vzkazy

  • Tramping stále žije – důkazy v Jílovém u Prahy

    Jedna z expozic Regionálního muzea v Jílovém u Prahy činí místo neopakovatelným, unikátním. Nese název Tramping stále žije!, s podtitulkem …nejen v dolním Posázaví“. Jílové u Prahy je bránou do dolního Posázaví a dolní Posázaví je jednou z  kolébek tohoto ryze českého romantického fenoménu. Není tudíž náhodou, že muzeum se tomuto společenskému jevu věnuje a stalo se tak zcela ojedinělým turistickým cílem. Návštěvníci tu nahlédnou do historie i současnosti např. na „verandě stylového srubu s vyhlídkou na Vltavu“, mohou zalistovat trampskými časopisy, nahlédnout do interiéru trampské chaty, či na interaktivní mapě objevovat polohu trampských osad po celém Česku. Muzeu se podařilo shromáždit autentické předměty z pozůstalostí např. po známém trampském bardu Tony Linhartovi (bývalý lídr kapely Pacifik), prvorepublikovém tuláku a spisovateli Gézovi Včeličkovi, autorovi trampských šlágrů Jarkovi Mottlovi, ale i množství osadních vlajek, pamětních „placek“, „camrátek“, fotografií, výstřižků z dobového tisku, úředních listin, sportovních trofejí ze soutěží na trampských osadách, atd.

    Celý článek...  
  • Babické písničky 2023

    Přijměte srdečné pozvání do restaurace v Babicích u Rosic, kde se v místním sále za účasti milých hostů v sobotu 1. dubna 2023 od 17,55 hodin uskuteční 53. ročník Babických písniček

    Celý článek...  
  • Letokruhy aneb poselství Wabiho Ryvoly

    Kamarádi a kamarádky, přijďte v pátek 31. 3. 2023 na Musilku v Brně- Husovicích. Od 19 hodin si zde v podání mnoha hostů můžete poslechnout písně trampského barda v pořadu Letokruhy aneb poselství Wabiho Ryvoly

    Celý článek...  
Dnes má svátek Dita Zítra má svátek Soňa

Narodil se 14. března 1933 schizofrenní bankéřce a truhláři, který hrál basketbal. V jeho žilách koluje něco krve George Washingtona, welšských předků a afrického kmene Tikar. Nikdy se nenaučil řídit auto, i když jiných věcí dokázal opravdu hodně. V devadesátých letech žil mj. s Nastassjou Kinski, dcerou skvělého herce šílených rolí, a má s ní dceru Kenyu. Byl třikrát ženatý a má celkem sedm dětí.

To je ovšem trochu bulvární hodnocení, pojďme od toho. Trochu uhýbám před rozlehlostí jeho díla, není totiž druhý takový muzikant na světě. Jen stručně: 79x byl nominován na cenu Grammy, 27x ji dostal. A ještě jednu Grammy za celoživotní dílo. A spoustu dalších cen, čestných doktorátů, je rytířem francouzské Čestné legie. On, ze dvou třetin černošský americký muzikant. Jenže on ve Francii žil a studoval. Studoval i ve slavné Berklee College v Bostonu, ale jen jeden rok. Přesto je považován za nejslavnějšího studenta této vyhlášené školy, v které byl na stipendiu například i český klávesista Martin Kratochvíl.

Quincy začínal jako trumpetista, klavírista a aranžér v úžasném big-bandu Lionela Hamptona, s Dizzy Gillespiem sjel kus světa, pro Mercury Records postavil vlastní kapelu. Později řekl v novinovém rozhovoru: „Měli jsme nejlepší jazzový band na planetě, a stejně jsme doslova hladověli. V téhle době jsem objevil, že na jedné straně je hudba, a na druhé hudební byznys. Jestli jsem měl přežít záleželo na tom, jestli se naučím rozdíl mezi těmito pojmy.“

Má čich na talenty, pomáhá ke slávě herečce Whoopi Goldberg, jejímu kolegovi Willu Smithovi, dokonce i Oprah Winfrey, která je už dávno monumentem mediální sféry. Spolupracoval s Frankem Sinatrou, Rayem Charlesem, Sarah Vaughan, Peggy Lee, Ellou Fitzgerald, Sammy Davisem Jr., Milesem Davisem – a Michaelem Jacksonem. Spolupráce s ním udělala Jonese nejmocnějším producentem v hudebním průmyslu – alba Off the Wall se prodalo 20 milionů kusů.

Jenže tím to nekončí, spíš začíná. Jacksonovo album Thriller se stalo nejprodávanějším albem všech dob, prodalo se 104 milionů kopií. Produkoval i druhou nejprodávanější nahrávku, charitativní We Are The World, na které se sešla řada velkých hvězd světové hudební scény. Jak je dokázal dát vůbec dohromady? Jak dokázal, že ti skvělí muzikanti mezi sebou nesoutěží? Odpověděl se smíchem: „Pověsil jsem na dveře ceduli Své ego laskavě nechejte venku!“

Chcete pokračování? To si potom zajděte do knihovny a udělejte si hodně volného času na studium. A vidíte, tento nenapodobitelný muzikant a producent přijel před několika lety na filmový festival do Karlových Varů,. Zastíněn sezónními hvězdami stříbrného plátna, v tichosti poskytl rozhovor Marku Ebenovi pro jeho televizní Plovárnu. Před grandhotelem Pupp, kde byl ubytován, procházel bez povšimnutí davy fanoušků, kteří spíš vyhlížely svého George Clooneyho.

Quincy Jones se podílel i na nahrávce Fly Me to the Moon (má to už v názvu), která zazněla v roce 1969 při prvním přistání člověka na Měsíci. Jakoby té světské slávy pořád bylo málo, znají ho i na Měsíci.

 

 

Foto týdne

Jste náš host číslo

8798282

Melanž

  • Rodina Čvančarova, sto let součást českého filmu

    Přijměte srdečné pozvání na zajímavou filmovou projekci dokumentárního filmu absolventů písecké Filmové akademie Miroslava Ondříčka Petry Stráníkové a Daniela Drábka.

    Film pojednává o žižkovské rodině Čvančarových, zapsané do dějin české kinematografie od počátku minulého století, až po současnost. Bratři Miroslav a Jaroslav Čvančarovi a zástupce nové generace Jiří Čvančara, provedou unikátními archivními materiály z doby prvorepublikových i protektorátních biografů. Bratři dodnes žijí na stejném místě, kde měla počátky i jejich rodinná filmařská kolébka.

    Těšíme se na vás ve čtvrtek 30. 3. 2023 od 18.00 hodin v Infocentru MČ Prahy 3, Milešovská 846, Praha 3 - Vinohrady.

    Celý článek...  
  • Klepač - malá retro vzpomínka z Ostravska

    Pamatujete ještě, jak na každém sidlišťu byly klepače?  To bylo, užasne zařizeni, na kerem se dalo blbnut cele dni. Klepač byl našim fejsbučkem aji mobilem dohromady. Jak bylo cosik třeba  komunykovat, šlo se na klepač. Kdo by tenkrat tušil, že za čtvrt stoleti  budu mět problem najit nejen klepač, ale dokonce aji jeho fotku!

    Kdo by to tušil, že barva na tych nadhernych kladinách  obsahovala  polychromovane bifenyly či jakesik jiné sajrajty… No a co? Koho zajimaly take cypoviny?  Však aj moja dřevěna postýlka, ve které sem jako maly synek v době ruske okupace chrapal, byla natřena barvu, kera obsahovala olovo. A jak se to fajně lizalo! Proto možna mam železne zdravi.

    Dom zme chodili včas, ani nevim, jak zme to zvladli. Kolemjduci vždycky oznamili spravny čas. Žadne mobily nebyly, takže co se dohodlo na klepaču, to muselo platit. Nebyl žadny fejsbuček, počitače, internet. Kdo se připozdil při hrani sofistykovanych her - třeba hazani nožem od frňaka tak, aby se zapichnul do země - byl ztraceny.

    Když  sem byl na zahradě, chlastal sem vodu z hadice. A když zme byli s  partyju u splavu na Opavici, chlastali zme vodu přimo a dupu utirali lopuchama s  kopřivu. Ale či by mě napadlo, že se najdu taci mamlasi, keři si budu  kupovat obyčejnu vodu schovanu do plastycke flašky plne  optymineralu?

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz