Dvacáté sedmé pokračování rozhlasové Country pohody

 „Okemah bylo jedno z  nejrozezpívanějších, nejroztančenějších, nejprochlastanějších, nejprostopášnějších, nejuječenějších, nejucouranějších, nejupovídanějších, nejrozesmátějších, nejuplakanějších, nejprostřílenějších, nejbezohlednějších, nejkrvavějších, nejhravějších a všemožně nejvyzbrojenějších rančersko farmářských městeček  celé Oklahomy, protože  bylo jedním z prvních, které se rozvíjelo díky mohutnému rozmachu petrolejářství“. Tímhle originálním, naprosto vyčerpávajícím, zdánlivě nemilosrdným, ale pravdivým  způsobem vzpomíná na své rodné město jedna z nejpozoruhodnějších postav americké country a folku -Woodrow Wilson "Woody" Guthrie (14. července 1912 - 3. října 1967). Stejně originální byla i jeho životní i umělecká pouť

Áda Vodrážka s manželkou

Sto pět svíček by bylo letos zaplálo při vzpomínce na jubileum Ády Vodrážky, někdejšího člena legendárních Westmenů a autora jedné z nejpopulárnějších trampských swingovek, kterou známe pod názvem Šilhavý mariňák. Tahle písnička se rychle rozšířila mezi vyznavači kouřových signálů, ale bez problémů přeskočila i na oficiální pódia a kotouče tehdejších černých vinylových desek.

Před pětapadesáti lety se definitivně ustálila slavná sestava Beatles. Podle některých médií 18. srpna 1962, podle jiných v září toho roku po návratu kapely z tradičního angažmá v Hamburku nastoupil na místo bubeníka Ringo Starr. Přesněji - poprvé vystoupil s Beatles.

V srpnu 1960 přivedl Paul McCartney bubeníka Pete Besta.  Podle pamětníků „nehrál příliš obratně, ale obstojně“. Best s kapelou absolvoval všechna tři hamburská angažmá – už to první v roce 1960 bylo pozoruhodné: úřady vypověděly kvůli nízkému věku George Harrisona, o týden později Paul s Petem zřejmě nechtěně podpálili byt, z kterého se stěhovali. A byli rovněž vyhoštěni. Pořád byli barová kapela, ale upevňoval se základ další úžasné kariéry. Nahrávání se zpěvákem Tony Sheridanem, seznámení s manažerem Brianem Epstainem…

Zdeněk Šmíd (v popředí) při natáčení seriálu ČT Proč bychom se netopili

Z Vokounova květnového kalendária

* 2. 5. 1917 Jaroslav Moravec – skladatel; textař (píseň Hm, Hm - hudba L. Korbař, Je na západ cesta  dlouhá - hudba L. Korbař, text Nevěrná Rosita - hudba J. Malina, Otloukej se, píšťaličko - hudba K. Běhounek, Pár kouzel znát - hudba Emil Ludvík, Psáno je ve hvězdách - hudba Alfons Jindra, Promluvit s ní - hudba Alois Wolf, Sladce mě líbej - hudba Alfons Jindra, Valčík na rozloučenou – hudba Robert Burns, Vlající šátek - hudba L. Korbař, Za modrým obzorem – hudba Jiří Prášek)

Hanka Hosnedlová s Číší Petra Voka, kterou přebrala z rukou primátora města České Budějovice Jiřího Svobody

Cenu Jihočeského klubu Obce spisovatelů získala spisovatelka a novinářka Hana Hosnedlová, zakládající členka redakce Music Open

Už plný tucet symbolických Číší Petra Voka předal Jihočeský klub Obce spisovatelů literátům z jižních Čech, za nimiž zůstává čitelná stopa jejich písemného díla. Tu dvanáctou číši v pořadí si odnesla publicistka a novinářka Hanka Hosnedlová, mimo jiné také dlouholetá předsedkyně Jihočeského klubu Obce spisovatelů.

Tento měsíc 21. dubna je mi sedmdesát a Galén vydává k tomu také dvouCD SLADKÉ ŽLUTÉ. Jsou to nahrávky z roku 1974 a většína těch písní už je ztracených a zapomenutých. Je to jakési dohledání minulosti, kdy se u nás ruskou okupací zastavil čas. Objednat si můžete tuto desku na: http://www.galen.cz/idistrik/vydav/?module=katalog&page%5Bbook%5D=5492. Následuje text, který jsem napsal do bookletu této dvoudesky

Jiří Ampér Janovský z Prahy a Mukařova nám poslal link na toto video s dovětkem - Dědkům to pořád ladí. Ampér je sám muzikant, ví o čem mluví. Jenže v tomto případě je bohužel přesnější použít minulý čas..

Earl Scruggs (* 6.1.1924  + 28.3.2012) 

Před pěti lety se do nebeské kapely odebral nejslavnější bluegrassový banjista všech dob Earl Scruggs. Bylo toho o něm napsáno tolik, že bych nerada nosila dříví do lesa. Proto použiji slova herce a muzikanta Steva Martina : Před ním nikdo nehrál na banjo tak  jako on a po něm tak chtěli hrát všichni, nebo se o to aspon pokoušeli...

Textař, muzikant, zpěvák a kreslíř Jan Vyčítal se dnes dožívá 75 let

První text Honzy Vyčítala se jmenuje Blizard, je náležitě slavný, ale spojen je se jménem jiného interpreta. Honza tehdy před léty napsal ten text za deset minut tužkou na pytlík od mouky. Jiří Grossman dopsal poslední sloku a tuto původně Reevesovu písničku proslavil svým sametovým barytonem.

„Jenže“, rozchechtal se Honza, „ta úplně první písnička vznikla někdy v roce 1956 a jmenuje se Slepec.“

Miroslav Donutil na večeru Franty Kocourka v Brně

Ve chvalně známé restauraci Na statku v Jevanech na něho přišla řeč. - „nekecej, tys ho znal?“ zeptal se mě užaslý štamgast. - V rozhovoru se šiřitelem hantecu Janem Hlaváčkem překvapeně zvolal zkušený televizní moderátor Martin Veselovský - „počkejte, ten Franta Kocourek opravdu existoval?“ Protože kdekdo si může myslet, že si Frantu Kocourka vymyslel herec Donutil. Zasvěcení ale vědí své - co když si Franta Kocourek vymyslel herce Donutila? Protože tento legendární silák, zápasník, herec, básník a písmomalíř, univerzální jako soustruh a absolutní jako hrachová polévka (básník Jan Novák) opravdu žil a v těchto dnech by se dožil sedmdesáti.