Vzkazy

  • Bylinková krabička první pomoci

    Ačkoli máme zásoby různých chemických léků z lékáren, stejně tak účinné mohou být alternativní léky z bylin. Kuchyňská spíž nám tak může lecčím přispět, od obyčejně neobyčejného česneku, až po sušené bylinky. Pomoci nám mohou i různé oleje a extrakty ze speciálních prodejen.

     

    Měsíčkový krém

    Krém má antiseptické a protiplísňové účinky, používá se na různé řezné rány, odřeniny a suchou pokožku.

     

    Ptačincový krém

    Tento krém je jako dělaný při vytahování třísek. Používá se také na nežity, místa po bodnutí hmyzem, dále rovněž na zklidnění popálené pokožky, opařeniny a ekzémy.

     

    Česnek

    Potírání čerstvým stroužkem by mohlo pomoci akné a dalším pupínkům. Rozdrcený česnek se používá na vytažení kuřího oka. Vnitřně je vhodný při průduškových infekcích a zánětech pochvy.

     

    Med

    Med vytahuje hnis a jedovaté látky z ran. Při nachlazení je vhodný přidat do čaje, který nám nejenže příjemně osladí, ale i dokonce dodá potřebné vitamíny a další složky pro naše zotavení.

     

    Aloe pravá

    Používá se ke zklidnění menších popálenin, opařenin a také při popálení na slunci. K tomu je nápomocný hustý gel, který dostaneme po rozříznutí listu rostliny.

     

    Extrahovaný habr obecný

    Tento extrát se používá na menší popáleniny, spálení od slunce či k zástavě krvácení z ran. Jako zmražený zklidňuje místa po bodnutí hmyzem, křečové žíly a pohmožděniny.

     

    Levandulový olej

    Pokud nás bolí hlava, je dobré mít při ruce tento olej. Stačí, když si budeme s tímto olejem masírovat spánky a šíji. Migrény a úporné bolesti hlavy brzo odstoupí. Je vhodný i při popáleninách a odřeninách.

     

    Olej z kustovnice cizí

    Jeden z olejů, který má silné antiseptické a protiplísňové účinky. Použít jej tak můžeme na řezné rány, odřeniny a bradavice.

     

    Netřesk a okurka

    Vyluhováním lístků netřesku a oloupané salátové okurky získáme osvěžující pleťovou vodu, která je vhodná jako obklad na pokožku spálenou sluncem. Při horečně a zahleněných cestách dýchacích tuto vyluhovanou směs můžeme i pít. Nedoporučuje se však v těhotenství a při kojení.

     

    Sušené bylinky

    Mějte doma vždy při ruce směs různých usušených bylin, ze kterých můžete připravit nálevy. Ty nám pomohou při různých nemocech, očistách organismu a nepříjemných bolestech.

     

    Tablety z jilmu plavého

    Užíváme při poruchách trávení, gastritidě či žaludeční nevolnosti, uklidňuje žaludek a zmírňuje kapsle.

     

    Zázvor

    Tento přírodní všelék je vhodný pro zmírnění nevolností v těhotenství, vhodný je také při prevenci proti chřipce a dalším onemocněním.

     

    Cibule

    První pomocí při chřipce a nachlazení je cibule nakrájená s citronem a medem.

     

     

Dnes má svátek Adriana Zítra má svátek Ladislav

   Pavel Chrastina (1940 – 2021)

V nekrolozích Pavla Chrastiny zaznívá asi z jednoho zdroje převzatá informace – zakladatel skupiny Samuels. Je to jen kousek pravdy – na radiotechnické fakultě v Poděbradech se na přelomu 50. a 60. let minulého století potkali dva studenti – Petr Kaplan z Ostravy a Pavel Chrastina z Prahy, oba ročník 1940. Hráli tzv. bigbít, ale zase to není úplně pravda –  hráli především raný rokenrol s původními texty. A protože neměli aparaturu, postavili si ti elektrostudenti vlastní zesilovač. Vměstnali ho do papundeklového kufru, jemuž říkali Samuel. A sami se tak začali nazývat.

Chrastina s Kaplanem, řečeno ve zkratce, stáli v roce 1962 společně se saxofonistou Mílou Růžkem u vzniku skupiny Olympic, pokud přeskočíme peripetie těchto mladých mužů pod názvem Karkulka. Skupina našla zázemí i název v klubu Olympic v pražské Spálené ulici. Později se ty prostory nazývaly Divadélko Ateliér a v 70.letech sloužily mocnému rozvoji folkové hudby. A dnes, jak jistě víte, zde už léta sídli divadelní Studio Ypsilon.

 Olympic byla od počátku mimořádná kapela se širokým okruhem spolupracujících zpěváků, včetně Mikyho Volka i Karla Gotta. V roce 1963 dostihl Peteho Kaplana povolávací rozkaz na dovršení vysokoškolské vojenské služby. Kaplan byl sólový zpěvák a vedoucí kytarista, frontman a lídr kapely – a nyní hledal záskok. Výběrem nakonec prošel o dva roky mladší Petr Janda, tehdy už poměrně známý muzikant. Měl zvláštní nosový hlas, ale dobře zvládal repertoár i sólovou elektrickou kytaru. Takto vybavených kytaristů v té době v Československu moc nebylo. Jak mi svého času Pete Kaplan popisoval, jejich setkání proběhlo asi takto: „ Budeš záskok, Jando, já se vrátím. Dobře si to pamatuj!“ Kaplan se za pár měsíců opravdu vrátil, ale Janda už své místo neopustil.

Jenže Pavel Chrastina to popisuje jinak: „Petra Jandu jsme dotáhli skoro násilím a trochu jsem to způsobil já. Líbil se mi jako sólový kytarista v kapele Sputnici, pak jsme spolu chvíli měli instrumentální Big Beat Quintet, kde byl už tehdy Jeňýk Pacák, ale Petrovi se do budoucího Olympiku moc nechtělo. Přišel až koncem roku 1962, vlastně za Láďu Štaidla, který zničehonic odešel. V Ondráši Olympic dost nabobtnal, přišli další zpěváci, Yvonne Přenosilová, Pepa Laufer, Pavel Šváb, Věra Křesadlová, a jak jsme se později měnili na vokální skupinu, tak sóloví zpěváci postupně odcházeli. Nejdéle to s námi vydržel Miky Volek.“

Kapela tak získala nového lídra a kráčela do svého nejslavnějšího období. Včetně vynikajícího baskytaristy Pavla Chrastiny.

Pavel hrál podivným stylem zvaným Pádlo. Pravou rukou s trsátkem opisoval veliký oblouk, na pohled bylo velmi obtížné se z té výšky trefit do správné struny, ale Pavel to dovedl. Jak se přiznal Karel Šíp, v té době rovněž baskytarista, Chrastinův styl zkoušeli všichni. Pádlo. Kdo nehrál Pádlo, jako by nebyl.

Olympic prožíval skvělé období plné hitů. Písniček s hudbou Petra Jandy a s texty Pavla Chrastiny. Pták Rosomák, Želva, ale i Snad jsem to zavinil já…  Petr Janda tím asi už trošku trpěl, po létech řekl trochu posupně – „já dodnes vlastně nevím o čem ta Želva je“… Chtěl spolupracovat s jinými textaři, myslel na Zdeňka Rytíře i další, nakonec i textujícího básníka Pavla Vrbu, s kterým v 80. letech napsali díla jako Jasná zpráva nebo Osmý den… Takřka jistá Bratislavská lyra jim unikla na základě drobného vtípku básníka Vrby vůči předsedovi poroty Jiřímu Maláskovi. Není to legenda, seděl jsem tehdy na sousední barové židličce v hotelu Bratislava.

(pokračování)

 

Foto týdne

Jste náš host číslo

8142868

Melanž

  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
  • První jarní životabudič: Medvědí česnek

     

    Roste pouze na jaře a vychutnávat si ho můžete jen necelé dva měsíce. Kromě první jarní energie nabízí medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. V posledních letech se z něj stal fenomén. Nejenže výborně chutná, ale obsahuje i řadu prospěšných látek. Je bohatým zdrojem vitamínu C a železa. Je to výborný prostředek při chřipce, nachlazení i dalších infekcích. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek a pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.

     

    Jak ho v lese bezpečně poznat a odlišit ho od konvalinky? V první řadě je dobré vědět, že medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Stejné podmínky k růstu potřebují například i konvalinky a některé áronovité byliny, které jsou však na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. Tyto rostliny mají velmi podobné listy, dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou. Spolehlivě od sebe rozeznat například rašící listy medvědího česneku a mladých konvalinek je velmi obtížné. Rady typu, že listy konvalinky jsou bez vůně a medvědí česnek má intenzivní aroma, jsou sice pravdivé, ale při sklizni zřejmě nezkoumáte každý list zvlášť. Na to, že je třeba si vůni ověřit, vás musí upozornit jako první oči.

     

    Jak tedy poznat medvědí česnek a odlišit ho od konvalinky?

     

     

    Podle listů:
    • Medvědí česnek: Listy vyrůstají samostatně přímo ze země.
    • Konvalinka: Listy jsou dva a rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.
    Podle květů:
    • Konvalinka: Má květ vzhledu klasu s typickou vůní.
    • Medvědí česnek: Má kulovitý květ, který voní po česneku.
    Podle vůně:
    • Konvalinka: Voní pouze květ.
    • Medvědí česnek: Po česneku voní celá rostlina.
    Dále:
    • Konvalinka má oddenek
    • Medvědí česnek cibulky.

     

    Jak medvědí česnek pěstovat?

     

     

    Ve stínu a vlhku Česnek medvědí je náš domácí druh vyskytující se ve světlých bukových lesích. Daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud je pravidelně zaléván, roste téměř všude. Na zahradě mu prospívá polostín pod keři nebo pod okraji živého plotu. Dobře se mu daří i na severní straně domu. I když se názory na výsadbu medvědího česneku různí, nejlepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí krásné bílé květy.
    Listy medvědího česneku se sbírají jen dva měsíce, do doby než začne kvést. Období sběru začíná obvykle v druhé půli března a končí zhruba v půli května. Potom se rostlina zatáhne, a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.

     

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz