Vzkazy

  • Bylinková krabička první pomoci

    Ačkoli máme zásoby různých chemických léků z lékáren, stejně tak účinné mohou být alternativní léky z bylin. Kuchyňská spíž nám tak může lecčím přispět, od obyčejně neobyčejného česneku, až po sušené bylinky. Pomoci nám mohou i různé oleje a extrakty ze speciálních prodejen.

     

    Měsíčkový krém

    Krém má antiseptické a protiplísňové účinky, používá se na různé řezné rány, odřeniny a suchou pokožku.

     

    Ptačincový krém

    Tento krém je jako dělaný při vytahování třísek. Používá se také na nežity, místa po bodnutí hmyzem, dále rovněž na zklidnění popálené pokožky, opařeniny a ekzémy.

     

    Česnek

    Potírání čerstvým stroužkem by mohlo pomoci akné a dalším pupínkům. Rozdrcený česnek se používá na vytažení kuřího oka. Vnitřně je vhodný při průduškových infekcích a zánětech pochvy.

     

    Med

    Med vytahuje hnis a jedovaté látky z ran. Při nachlazení je vhodný přidat do čaje, který nám nejenže příjemně osladí, ale i dokonce dodá potřebné vitamíny a další složky pro naše zotavení.

     

    Aloe pravá

    Používá se ke zklidnění menších popálenin, opařenin a také při popálení na slunci. K tomu je nápomocný hustý gel, který dostaneme po rozříznutí listu rostliny.

     

    Extrahovaný habr obecný

    Tento extrát se používá na menší popáleniny, spálení od slunce či k zástavě krvácení z ran. Jako zmražený zklidňuje místa po bodnutí hmyzem, křečové žíly a pohmožděniny.

     

    Levandulový olej

    Pokud nás bolí hlava, je dobré mít při ruce tento olej. Stačí, když si budeme s tímto olejem masírovat spánky a šíji. Migrény a úporné bolesti hlavy brzo odstoupí. Je vhodný i při popáleninách a odřeninách.

     

    Olej z kustovnice cizí

    Jeden z olejů, který má silné antiseptické a protiplísňové účinky. Použít jej tak můžeme na řezné rány, odřeniny a bradavice.

     

    Netřesk a okurka

    Vyluhováním lístků netřesku a oloupané salátové okurky získáme osvěžující pleťovou vodu, která je vhodná jako obklad na pokožku spálenou sluncem. Při horečně a zahleněných cestách dýchacích tuto vyluhovanou směs můžeme i pít. Nedoporučuje se však v těhotenství a při kojení.

     

    Sušené bylinky

    Mějte doma vždy při ruce směs různých usušených bylin, ze kterých můžete připravit nálevy. Ty nám pomohou při různých nemocech, očistách organismu a nepříjemných bolestech.

     

    Tablety z jilmu plavého

    Užíváme při poruchách trávení, gastritidě či žaludeční nevolnosti, uklidňuje žaludek a zmírňuje kapsle.

     

    Zázvor

    Tento přírodní všelék je vhodný pro zmírnění nevolností v těhotenství, vhodný je také při prevenci proti chřipce a dalším onemocněním.

     

    Cibule

    První pomocí při chřipce a nachlazení je cibule nakrájená s citronem a medem.

     

     

Dnes má svátek Adriana Zítra má svátek Ladislav

Byl hercem, režisérem, filmovým producentem. Také tvůrcem hudby k mnoha českým filmům. Především však byl autorem více než tří stovek písní.Vzpomeňme alespoň na některé: Česká písnička, Když padá v Praze první sníh, Staré topoly, Po starých zámeckých schodech… Karel Hašler. Okolo jeho života a hlavně okolo jeho smrti je stále ještě mnoho tajemství. Víme o tom, že byl nacisty odvlečen do koncentračního tábora Mauthausen. Víme také o tom, že tam zahynul dva dny před Štědrým dnem roku 1941.

Ale – jak vlastně zahynul ? V roce Hašlerova výročí ( 2009), kdy uplynulo 130 let od jeho narození, se u nás hodně mluvilo a psalo o tom, že Karla Hašlera nacističtí dozorci polévali za třeskutého mrazu vodou, až prý úplně zmrzl…

Mohlo se něco takového opravdu stát ? Nebo je to nesmysl ?

A tak jsem se, obrazně řečeno, ponořil, nikoliv poprvé, do příběhu Karla Hašlera. A zejména jsem znovu začal studovat dokumenty, které jsem svého času o Karlu Hašlerovi vyhledal a získal. Nejenom u nás, ale také v zahraničí, například v Německu a Rakousku. A také jsem znovu začal pročítat vzpomínky několika Hašlerových spoluvězňů, s nimiž jsem se v minulosti buď osobně setkal, případně jsem si s nimi dopisoval.

Úvodem osobní vzpomínka: Karel Hašler mi utkvěl v paměti hlavně díky filmu Písničkář. Tento film natočil v roce 1932 režisér Svatopluk Innemann. Karel Hašler tu hraje císařsko-královského vládního radu Halu, který uprostřed první světové války chodí v tmavém dlouhém plášti, v tmavém širokém klobouku a s kytarou v ruce – mezi lidmi a svými písněmi burcuje, vyzývá, kritizuje celý prohnilý systém tehdejšího Rakouska-Uherska.

 

 Karel Hašler ve  filmu Písničkář (1932).

Film je vlastně Hašlerovou autobiografií. On totiž celý život zpíval. Celý život burcoval. Aby za to jednou zaplatil životem. Ne v době Rakouska-Uherska, ale až později. Za německého nacismu.

V době, kdy vznikal film Písničkář, bylo Hašlerovi již třiapadesát let.

Stojím před zlíchovským kostelem. Pár metrů přede mnou, označená číslem dvanáct, stojí bývalá škola. V této budově se Karel Hašler 31.října 1879 narodil, tady prožil své dětství, dospívání. Tenkrát tu byl klid, dnes tu neustále jezdí auta i tramvaje.

Dívám se na Vltavu, vidím Císařskou louku a také topoly, které kdysi inspirovaly i Karla Hašlera.

Tady Karel Hašler ještě jako kluk snil o divadle a písničkách. Cesta k tomuto cíli byla však hodně spletitá a bolestná. Vedla přes řemeslo rukavičkáře, kterému se vyučil, pak přes kočovné divadelní společnosti a také třeba přes divadlo v Lublani.

V roce 1903 získal Karel Hašler angažmá v Národním divadle. Jeho nejbližším kolegou a přítelem byl už tehdy slavný herecký bard Rudolf Deyl starší. V roce 1968 vydal knihu Písničkář Karel Hašler,kde mimo jiné psal i o tom, jak se Karel Hašler, aby se stal členem Národního divadla, odvážně vydal přímo za režisérem Jaroslavem Kvapilem.

Odhodlaně zaklepal u Jaroslava Kvapila. Neoslnil ho. Režisér hledal milovníka…Hubený Hašler s lysinou se neuvedl zrovna úspěšně. Ale nouze láme železo. Řekl si: Vytrhneš nám chlapče trn z nohy, zahraješ si a půjdeš, odkud jsi přišel. Po „ Cigánových houslích“ zadeklamovaných kandidátem s vnitřním napětím, režisér roztál. V hercově hlase se chvěla slza, Kvapilova básnická přísnost nebyla uražena žádným metrickým pokleskem. Verše v podání uchazeče se nepodobaly slovním raketám, jejichž efekt je strojený. Zalíbil se.

Zde sehrál Karel Hašler desítky rolí. Do povědomí diváků se zapsal například jako Chlestakov v Gogolově Revizoru, jako Vocílka v Tylově hře Strakonický dudák či Kecal v Prodané nevěstě. Koncem roku 1915 vystoupil v osudové roli Pašeráka ve hře Karla Schoenherra „ Ďáblice“. Proč role osudová ? Hašler zmeškal představení a byť se hájil tím, že si spletl datum, verdikt vedení Národního divadla byl nemilosrdný – výpověď.

Vyhazov z divadla dal ale této zemi národního písničkáře.Už tenkrát, v roce 1916, měl Hašler za sebou desítky písní, které skládal a zpíval při nejrůznějších příležitostech. První veřejné vystoupení coby písničkář měl v roce 1907. Zazpíval píseň o tom, jak za Strahovskou branou, vždy když vyjdou hvězdičky, potají se v šeru schází pan Franc s hezkou pannou Stázi…Píseň se stala přes noc hitem. Stejně jako jiná, již Hašler složil pro svou dívku a pozdější ženu, klavíristku Zdenu Frimlovou, sestru slavného česko-amerického skladatele Rudolfa Frimla. Karla Hašlera tehdy inspirovala cesta, kterou Zdenu Frimlovou doprovázel do jejího bytu. Ta cesta vedla – po Zámeckých schodech.

Karel Hašler se začal naplno věnovat kabaretu a svým písním. Zpíval při nejrůznějších příležitostech a nový azyl našel v pražské Lucerně a také třeba v kabaretu Rokoko.

Byla první světová válka. A Hašlerovy písničky měly čím dál patrnější politický podtext. Rudolf Deyl ve své knize uvedl:

Čím více se horšila válečná situace spojenců, tím více mohutněla česká důvěra v příznivý výsledek naší budoucnosti. Malátnost a pochyby zmizely, politické vtipy se rodily a šířily jako lavina. Vynášel je kdekdo…

Mám před sebou dokument z roku 1918. Je naprosto unikátní, nepochází totiž ze žádného z českých archivů. Jedná se o udání na Karla Hašlera. Dokument je adresovaný přímo do rukou tehdejšího německého velvyslance Praze doktora hraběte von Hertlinga.

Pisatel upozorňuje na kuplet, který Hašler veřejně zpíval. V té písni, jak text udání popisuje, si Hašler dělal legraci z tehdejšího rakousko-uherského císaře Karla I. Horlivý pisatel v závěru svého hlášení ještě uvedl:

„Ten umělec to zpíval tři nebo čtyi dny, než bylo proti němu zakročeno. Vojsku by měla být návštěva tohoto lokálu zakázána. Opis tohoto nejposlušnějšího hlášení zasílám ještě panu císařskému velvyslanci do Vídně.“

Je 28. říjen 1918. Lidé se radují. Rakousko-Uhersko je v troskách. Vzniká Československá republika. Krátce poté se Karel Hašler stává ředitelem kabaretu Lucerna. Rudolf Deyl starší o tom psal:

Dal Lucerně zcela novou tvář. Začal bezohledně pranýřovat naši nesnášenlivost a sobectví. Posmíval se keťasům a kariéristům. Volil k tomu formu verše i promluv. Psal básně „ Teď hlavy vzhůru“ a „ Jen jednu stranu v Čechách znám“. Písničky s palčivými a řezavými texty přímo chrlil.

Kromě toho Karel Hašler filmoval. Poprvé stál před kamerou již v roce 1915. Natočil celou řadu němých filmů. Velký úspěch slavil v roli „ advokáta chudých“, tedy doktora Uhra ve snímku Batalion.

Píše se rok 1930 a Karel Hašler vystupuje v prvním našem zvukovém filmu Tonka Šibenice, natočeném podle předlohy zuřivého reportéra Egona Ervína Kische. Premiéře, která se uskutečnila 27.prosince 1930 v kině Alfa, předcházel nafilmovaný výstup Karla Hašlera, v němž vůbec poprvé zaznělo z plátna česky mluvené slovo.

 

Scéna z filmu Za ranních červánků (1934).

Ve třicátých letech už není skoro jediného filmu, ve kterém by se Karel Hašler neobjevil.

Jmenujme namátkou některé tituly: Písničkář, Za ranních červánků, Hordubalové, Ať žije nebožtík, Švanda dudák…

To už se ale blížil osmatřicátý rok.

Nacistické Německo v čele s Adolfem Hitlerem je vůči Československu čím dál agresivnější.

Agresivita strmě narůstá rovněž u sudetských Němců, žijících v československém pohraničí.

Jeno do 24. září 1938 uskuteční členové úderných sil sudetských Němců Freikorps na třista výpadů, přičemž způsobí republice značné materiální škody. Obranu Československa zhaplatí v této době svými životy na 110 vojáků a příslušníků Stráže obrany státu a dalších padesát bude zraněno.

To však zatím neznamená vůbec nic v porovnání s tím, co přijde v letech 1939 – 1945.

A co v této době dělá Karel Hašler ? Jezdí za lidmi přímo do jámy lvové , do československého pohraničí. Často tu musí čelit sudetoněmeckým bojůvkám…

Například v červenci 1938 zpíval v nabitém sále v Jablonci nad Nisou. Henleinovci chtěli vystoupení rušit a v devět hodin zhasla v sále světla. Ale Hašler dozpíval celý program potmě.

Zajímavou vzpomínku uchoval legendární dramaturg pražské Lucerny, mimo jiné i provozovatel kabaretů, kde vystupoval i Karel Hašler – František Spurný.Vzpomínal na jedno Hašlerovo představení, určené zejména příslušníkům československé armády. V jedné z lóží byl prý tehdejší německý velvyslanec.

„ Hašler zpíval“, vzpomínal pan Spurný,“ a postupně dostával diváky do varu. Hlavně když začal zpívat proti Němcům. Vojáci nadšeně křičeli, odhazovali opasky, ten německý vyslanec byl celý bledý,ale dobře vím, že někomu ze svých lidí řekl: Kdo je to ten Hašler ? Je strašně nebezpečný. Podívejte, co dokáže udělat s armádou. Poznamenejte mi ho.“

Dne 23. září 1938 vyhlašuje českosovenská vláda všeobecnou mobilizaci.

Přichází však 29. září. V Mnichově se sešli Adolf Hitler, italský diktátor Benito Mussolini, britský ministerský předseda Arthur Neville Chamberlain a jeho francouzský kolega Édouard Daladier. Uzavřou tu bez československé účasti potupnou mnichovskou dohodu, která bude znamenat mimo jiné nejenom porážku Masarykovy Československé republiky, ale také počátek hluboké destrukce našeho státu.

Naše země musela tehdy postoupit nacistickému Německu jednu třetinu svého území. V té době tu žil i téměř jeden milion Čechů, které z velké části čekalo potupné vyhnání z jejich domovů.

Z pohraničních pevností odcházejí naši vojáci se slzami v očích a s beznadějným vztekem v srdci.

Mnoho lidí tehdy také odsuzuje politiku prezidenta Edvarda Beneše a našich dalších představitelů, že Hitlerovi ustoupili bez boje. Mezi tyto kritiky patří rovněž Karel Hašler. Svého času jsem v jednom z českých archivů objevil dokument. Je ze 4. listopadu 1945, kdy před disciplinární radou Svazu českých filmových umělců hovořil scénárista Josef Hlaváč.Popisuje tu právě postoje Karla Hašlera v pomnichovském období. Některé pasáže, s ohledem na velmi vulgární slovník, však raději vynechávám. Karel Hašler prý Josefu Hlaváčovi řekl:

Já se ti divím ( proneseno ke mně), že ty, syn takového táty, jako byl Zdeněk Hlaváč, můj dobrý kamarád, může hájit takový zlodějský pacholky jako byl Masaryk a Beneš…A tvůj nebožtík táta se musí obracet v hrobě, že se zastáváš takových hrobařů národa, takovejch lumpů, kteří prodali republiku židům. Já mohl toho Beneše zničit, když dav lidí táhl na Hrad a chtěl ztrestat toho lotra! Já ty lidi tenkrát zastavil…V době, kdy byli u moci, tak mě chtěli koupit, chtěli mi dát monopol hracích karet, aby si mne získali, ale já jsem to odmítl.. Takoví to byli političtí gauneři…“

Těžko říci, zda se odehrálo přesně to, co Josef Hlaváč vypověděl. Z jiných zdrojů se však ví, že Karel Hašler se opravdu velmi kriticky stavěl k tehdejší politice Hradu i k hlavním představitelům. Jak už bylo řečeno, nebyl zdaleka sám. Ostatně – je známo, že i někteří bývalí českoslovenští legionáři vstupovali, pod dojmem frustrace, která zavládla po potupné kapitulaci, do řad vypjatě nacionalistického a fašistického sdružení Vlajka. Zpravidla se jednalo o lidi politicky zmatené, méně vzdělané a špatně se orientující v tehdejším politickém chaosu. A pokud šlo o zmiňovaný monopol hracích karet – o Karlu Hašlerovi se rovněž vědělo, že byl vášnivým hráčem. A často, jak píše i Rudolf Deyl v knize Písničkář Karel Hašler, prohrával velké finanční částky. Mimochodem rovněž i tato jeho vášeň ho stála také rozchod s manželkou Zdenou…

Ať už si pod dojmem výše uvedeného svědectví o Karlu Hašlerovi myslíme cokoliv, v dalších měsících mnohokrát prokázal své vlastenectví, svou odvahu…

Svými písněmi,ale třeba také články, které v tehdejšich novinách publikoval.

Opět dám slovo knize Rudolfa Deyla staršího:

21.května 1939 napsal Karel Hašler v článku nazvaném“ České slávy chrám“: Jen třikráte jsme byli v dějinách poraženi, pokaždé zradou…11. června napsal Hašler novou, ještě palčivější stať “Zpívající fontána“. Tím na sebe Němce poštval. Nelekl se, pero mu postačilo, prohlédl záměr okupantů, že chtějí umlčet jeho písničky.Tenkrát se mu drala na rty jeho „písnička česká“ k zpěvu nejvytrvalejšímu.Jí burcoval české svědomí a nabádal: Zpívejte, lidičky, ty naše písničky…

 

(Pokračování)

Foto týdne

Jste náš host číslo

8142816

Melanž

  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
  • První jarní životabudič: Medvědí česnek

     

    Roste pouze na jaře a vychutnávat si ho můžete jen necelé dva měsíce. Kromě první jarní energie nabízí medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. V posledních letech se z něj stal fenomén. Nejenže výborně chutná, ale obsahuje i řadu prospěšných látek. Je bohatým zdrojem vitamínu C a železa. Je to výborný prostředek při chřipce, nachlazení i dalších infekcích. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek a pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.

     

    Jak ho v lese bezpečně poznat a odlišit ho od konvalinky? V první řadě je dobré vědět, že medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Stejné podmínky k růstu potřebují například i konvalinky a některé áronovité byliny, které jsou však na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. Tyto rostliny mají velmi podobné listy, dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou. Spolehlivě od sebe rozeznat například rašící listy medvědího česneku a mladých konvalinek je velmi obtížné. Rady typu, že listy konvalinky jsou bez vůně a medvědí česnek má intenzivní aroma, jsou sice pravdivé, ale při sklizni zřejmě nezkoumáte každý list zvlášť. Na to, že je třeba si vůni ověřit, vás musí upozornit jako první oči.

     

    Jak tedy poznat medvědí česnek a odlišit ho od konvalinky?

     

     

    Podle listů:
    • Medvědí česnek: Listy vyrůstají samostatně přímo ze země.
    • Konvalinka: Listy jsou dva a rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.
    Podle květů:
    • Konvalinka: Má květ vzhledu klasu s typickou vůní.
    • Medvědí česnek: Má kulovitý květ, který voní po česneku.
    Podle vůně:
    • Konvalinka: Voní pouze květ.
    • Medvědí česnek: Po česneku voní celá rostlina.
    Dále:
    • Konvalinka má oddenek
    • Medvědí česnek cibulky.

     

    Jak medvědí česnek pěstovat?

     

     

    Ve stínu a vlhku Česnek medvědí je náš domácí druh vyskytující se ve světlých bukových lesích. Daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud je pravidelně zaléván, roste téměř všude. Na zahradě mu prospívá polostín pod keři nebo pod okraji živého plotu. Dobře se mu daří i na severní straně domu. I když se názory na výsadbu medvědího česneku různí, nejlepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí krásné bílé květy.
    Listy medvědího česneku se sbírají jen dva měsíce, do doby než začne kvést. Období sběru začíná obvykle v druhé půli března a končí zhruba v půli května. Potom se rostlina zatáhne, a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.

     

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz