Ladislav Vencálek (1936) je nejen legendární brněnský novinář. V 60. letech minulého století zasáhl do prudkého rozvoje severočeských malých divadel. Odtud se znali s recitátorem Mirkem Kováříkem, skladatelem Jiřím Bulisem, mnohavrstevným Josefem Kobrou Kučerou, který v té době hrával v Teplicích divadlo se začínajícím písničkářem Karlem Krylem, jinak mistrem v keramičce pro výrobu záchodových mís, pozdějším dramatikem Alexem Koenigsmarkem, pozdějším spisovatelem Václavem Duškem…
Jerry Vecka vyjíždí na sever do Dawson City přemistit Welzlův hrob, položit novou pamětni desku a nechat knězem Anglikánské církve hrob znovu vysvětit.
Zájem o kontroverzní postavu nadšeného obdivovatele drsného severu Jana Welzla, rodáka z Moravy, se vynořuje vždy v určitých časových odstupech. V posledních letech je to zejména díky snahám krajanů žijících ve Spojených státech amerických a Kanadě, kteří nelitovali času, úsilí a v neposlední řadě ani peněz, aby osobu Eskymo Welzla připomněli nejen v jeho původní vlasti, ale i okolnímu světu. A to včetně míst, kde Welzl prožíval poslední roky svého života.
Čtvrtého března se po pětaosmdesáti letech uzavřel život Mirka Kováříka. Skvostného a noblesního člověka, rovněž divadelníka, básníka, recitátora, oduševnělého moderátora. Objevitele jakoby dnes už znovu zapomenutého Václava Hraběte. O Mirkově smrti jsme se dozvěděli na druhém konci světa - se štábem České televize jsme v Austrálii natáčeli dokument o českých a slovenských trampech. Jako vzpomínku na tuto mimořádnou osobnost české kultury reprízujeme Kováříkův text, který v Music Open vyšel v roce 2015. Je to i naše malá vzpomínka na vzácného přítele, souputníka, kamaráda. Znali jsme se od šedesátých let minulého století. Obdivoval jsem ho. Fedor Skotal
Pár ohlédnutí za tím, co mne s poezií spojilo nějak výjimečně – místa, města, společnosti, kde jsem zažil něco na způsob satori, jak tomu říká východní filosofie – chvíle, které do člověka vstoupí a nemizí --- a nese si je potom jako šperky ducha, jimiž může ve vzpomínkách prokrášlit dlouhé míle pochodu samotami, bez blízké duše…
Ve věku 103 let zemřela americká filmová ikona, Kirk Douglas. Poslední z legend padesátých a šedesátých let minulého století.
Vlastně se jmenoval Issur Danielowitch Demsky a 9. prosince 1916 se narodil v Amsterdamu ve státě New York negramotným židovským přistěhovalcům z území dnešního Běloruska. Otec byl v Rusku koňský handlíř, v Americe hadrář. Trochu nezodpovědně zplodil sedm dětí, z toho šest dcer.
Dallas George Stivens se narodil 31. 12. 1911 v Blaney ve státě Nový Jižní Wales v Austrálii. Studoval na West Wyalong Public School a na Barker College v Hornsby. Radši by studoval práva nebo architeturu na universitě, ale doba hospodářské krize neumožnila jeho rodičům ho na studiích podporovat.
Jubilejní desátý ročník udílení Zlatých globů byl ve znamení jednoho splněného hollywoodského snu. V únoru 1953 v hotelu Ambassador v Los Angeles vyhlásila Asociace zahraničních novinářů v Hollywoodu nominace. Nejvíc, celkem sedm, jich obdržel western High Noon (V pravé poledne). Čtyři nominace pak byly proměněny ve Zlaté globy.
Před stopěti lety se narodil spisovatel Bohumil Hrabal
Míval široký akční rádius restaurací a hospod, pokud tedy byl v Praze. Měl své návštěvní dny i ve slavné restauraci U zlatého tygra, jedné z nejpodivnějších věhlasných hospod. Věhlasné hospody zpravidla mívají několikanásobně víc štamgastů, než je míst u stolu. Štamgasti se proto podmíněně nenávidí, protože vždy jeden z nich sedí na místě mnoha dalších. K Tygrovi mne jednou zavedl fotograf František Heřman. Okamžitě nade mnou stáli další dva nebo tři štamgasti, jimž všem jsem seděl na tom jediném místě. Odešel jsem zdrcen, a už nikdy do tak příšerné hospody nevstoupil.
Dvacáté osmé pokračování rozhlasové Country pohody
Mnozí z vás si možná ještě vzpomenou, že písničkám, které začaly proskakovat na naše desky začátkem 60. let z Nashvillu, se všeobecně, a to i v odborné gramofonové hantýrce, říkalo „western“. Dnes už se povětšinou ví, že to bylo pouze velikánské nedorozumění. Ale stačí prohlédnout dokumentární fotografie té doby, abychom ty, kteří s touhle škodolibostí tenkrát přišli, omluvili a přestali je podezírat z nějakého špatného úmyslu. Na většině z nich totiž vypadají countryoví zpěváci i muzikanti jako kdyby žili celá léta na ranči, krotili mustangy v ohradách, chytali neposlušná dobytčata lasem a právě před chvílí odložili šestirané kolty a vyměnili je za kytary.
Pavel Žalman Lohonka
Padesát let je v lidském životě víc než podstatná část, a přesně tak dlouho se folková legenda a českobudějovický rodák Pavel Žalman Lohonka pohybuje na prknech, co znamenají svět. A tomuto nevšednímu jubileu vyhradil celý letošní rok. K dané příležitosti připravil, společně s přáteli, pro své příznivce celou řadu zajímavých počinů.
Je jedním z nejúspěšnějších skladatelů současnosti. Mezi jeho nejznámější díla patří divadelní a filmové adaptace jeho muzikálů Jesus Christ Superstar, Cats, Evita a Fantom opery. Dnes se dožívá sedmdesáti let - Sir Andrew Lloyd Webber.
Když se začátkem března objevily v televizi a v tisku smutné zprávy o smrti fotografa Josefa Jefa Kratochvila (74), který podlehl v delším boji se zákeřnou nemocí, okamžitě mi na displej vzpomínek vyskočila krátká etapa, kdy se naše tvůrčí cesty zkřížily. Bylo to někdy v roce 2003, kdy jsem dostala nabídku napsat textovou část knihy o New Yorku, k níž fotografie poskytl právě tento známý a uznávaný fotovýtvarník.
Jubilant Pete Heřman uprostřed, vlevo novinářka Hanka Hosnedlová, vpravo keramik a šerif Miki Ryvola. Fort Hazard, šumavské sídlo osady Zlatý klíč. Snímek je z natáčení dokumentárního cyklu České televize Zvláštní znamení touha. (Foto Guri)
Z Vokounova neobvyklého kalendária
*1. 3. 1953 Miroslav Huspeka, kytarista a zpěvák v trampských kapelách Kamarádi z Rokycan a Roháči (Loket nad Ohří, 1976 - 1995); v roce 1976 se přestěhoval do Lokte, kam se vydal za působením u Roháčů;