Vzkazy

  • Medvědí česnek - recepty

    Medvědího česneku si sice v kuchyni užijeme jen krátce, ale stojí to za to. Možností jak medvědí česnek v kuchyni využít je celá řada. Jako tip přinášíme několik receptů.

    Celý článek...  
  • První jarní životabudič: Medvědí česnek

     

    Roste pouze na jaře a vychutnávat si ho můžete jen necelé dva měsíce. Kromě první jarní energie nabízí medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. V posledních letech se z něj stal fenomén. Nejenže výborně chutná, ale obsahuje i řadu prospěšných látek. Je bohatým zdrojem vitamínu C a železa. Je to výborný prostředek při chřipce, nachlazení i dalších infekcích. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek a pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.

     

    Jak ho v lese bezpečně poznat a odlišit ho od konvalinky? V první řadě je dobré vědět, že medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Stejné podmínky k růstu potřebují například i konvalinky a některé áronovité byliny, které jsou však na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. Tyto rostliny mají velmi podobné listy, dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou. Spolehlivě od sebe rozeznat například rašící listy medvědího česneku a mladých konvalinek je velmi obtížné. Rady typu, že listy konvalinky jsou bez vůně a medvědí česnek má intenzivní aroma, jsou sice pravdivé, ale při sklizni zřejmě nezkoumáte každý list zvlášť. Na to, že je třeba si vůni ověřit, vás musí upozornit jako první oči.

     

    Jak tedy poznat medvědí česnek a odlišit ho od konvalinky?

     

     

    Podle listů:
    • Medvědí česnek: Listy vyrůstají samostatně přímo ze země.
    • Konvalinka: Listy jsou dva a rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.
    Podle květů:
    • Konvalinka: Má květ vzhledu klasu s typickou vůní.
    • Medvědí česnek: Má kulovitý květ, který voní po česneku.
    Podle vůně:
    • Konvalinka: Voní pouze květ.
    • Medvědí česnek: Po česneku voní celá rostlina.
    Dále:
    • Konvalinka má oddenek
    • Medvědí česnek cibulky.

     

    Jak medvědí česnek pěstovat?

     

     

    Ve stínu a vlhku Česnek medvědí je náš domácí druh vyskytující se ve světlých bukových lesích. Daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud je pravidelně zaléván, roste téměř všude. Na zahradě mu prospívá polostín pod keři nebo pod okraji živého plotu. Dobře se mu daří i na severní straně domu. I když se názory na výsadbu medvědího česneku různí, nejlepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí krásné bílé květy.
    Listy medvědího česneku se sbírají jen dva měsíce, do doby než začne kvést. Období sběru začíná obvykle v druhé půli března a končí zhruba v půli května. Potom se rostlina zatáhne, a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.

     

     

      _______________________

     
  • FUSEKLÍCI J. K. Kučery

     

    _______________________

      

    Josef Kobra Kučera

    (1944–2015) byl člověk mnoha talentů, tvůrce i zkušený organizátor. Mimo jiné před více než deseti lety zakládající člen redakce tohoto listu. Dlouhá léta kreslil osobité stripy, jimž říkal Fuseklíci. Ze stránek různých novin a časopisů sdělovali národu svůj osobitý pohled na svět. Některé kresby jsou staré deset, dvacet, možná i třicet let. A přece jsou stále aktuální. Stále promlouvají k dnešku. Stejně jako Kobrovy články. Jak jste si jistě všimli, stojí za to je reprízovat.  (red.)

     
Dnes má svátek Julius Zítra má svátek Aleš

John Wayne, Dean Martin a Ricky Nelson s režisérem filmu Rio Bravo Howardem Hawksem

Příběh filmu Rio Bravo budete dobře znát . Filmový slogan uvádí:" Neúplatný šerif John T. Chance (John Wayne) zatkne bratra nejmocnějšího farmáře v okolí, jenž se dopustil vraždy. Proti němu stojí skupina pistolníků uprchlých z vězení, kteří jsou odhodlání svého kumpána vysvobodit. Po boku šerifa stojí pouze opilec Dude (Dean Martin) a stařík Šlupka (Walter Brennan). Rio Bravo je jeden z nejslavnějších westernů s Johnem Waynem."

V tom je ten protiklad proti Pravému poledni. Hlavní hrdina neprosí o pomoc. On se prostě postaví zlu čelem. Připojí se problematický opilec Dude, skvěle zahraný Deanem Martinem, a trochu senilní kmet, který má problém sám sebe nezastřelit. A pak je zde neurčitá postava hbitého pistolníka Colorada v podání mladého herce a hlavně zpěváka Ricky Nelsona. Divná parta.

 

Zleva John Wayne, Walter Brennan a Dean Martin

Film ale vyjadřuje Waynovu potřebu postavit se zlu za každou cenu. Neškemrat, být sám za sebe. Tyto Waynovy názory jsou natolik filmové, že ztrácejí kontakt s realitou - ale copak je někdo zvědavý na realitu? Nejsou ty filmové pohádky krásné? Nejsou snad krásnější, než obávané telenovely z méně vyspělých kultur plné úskoků, divných lidí a rafinovaných pletich?

Český filmový kritik píše: "Za sebe musím říct, že výsledek (Rio Bravo) je nevalný. Wayne samotný se svým hereckým uměním vyrovná maximálně tak svému klobouku a snaží se na sebe strhnout pozornost drsným pohledem a nepopiratelným charismatem. Proč ne, takový byl vždycky, záleželo jen na režisérovi, jak toho dokázal využít. "Vévoda" (Duke, Vévoda, byla Johnova přezdívka už od střední školy) teda statečně odolává nabídkám o pomoc před číhajícími padouchy a spoléhá se pouze na pomoc ožralého kovboje a starého ukecaného dědka (…). Opět nic proti, ale když se polovina filmu odehrává v jedné místnosti se stále se opakujícími dialogy a situacemi, dostaví se nuda a nezájem. Když se ještě jednou vrátím k Pravému poledni, dochází mi, že tam jsem hlavním,u hrdinovi opravdu fandil a rozuměl mu, protože se choval lidsky, asi jako každý z nás. V Riu Bravo se všichni chovají jako karikatury. A takové filmy nemám rád."

Je to dost strohý odsudek. John Wayne nebyl tak strašný herec, on hrál svého čestného hrdinu věrohodně. Uvolněně. Typově se stejně nehodil na intelektuálské nebo psychologizující hledačství. Sám říkal - "když jsem začínal, věděl jsem moc dobře, že nejsem žádný herec, ale celý život jsem se snažil o to, abych se tím správným a obdivovaným mužem na plátně stal."

 

Zleva Ricky Nelson a John Wayne

Bravo, tohle se Johnovi nepochybně podařilo. Už jsme říkali - byl a toužil být tím chlapákem, kterého celý život hrál. Být svým způsobem vzorem.

Nicméně John Wayne byl dvakrát nominován na Oscara a jednou ho dostal. Nominace byly za válečný film z Pacifiku Písky Ywo Šimy a Zelené barety z vietnamské války. Za role, v nichž opakovaně ztvárňoval svou představu rovného chlapa, kterou ocenili i filmoví odborníci. Jako nejlepší herec v hlavní roli dostal Oscara za film Maršál v roce 1970.

 

John Wayne ve filmu Zelené barety

Zvláštní roli v této diskusi, které provázela Anti-High Noon, je onen slavný duet Dimitri Tiomkina s textem Paula Francise Webstera. A s názvem podle opakujícího se sloganu My Rifle My Pony And Me - Má puška, můj kůň a já. Odpůrci Rio Brava soudí, že byl nejvyšší čas do nudy uvnitř opevněné šerifovny něco vložit. Ale i zdroje objektivnější přisuzují této písničce význam až magický.

Připomínají, že se zde konečně spojují nesourodé prvky. Střízlivějící a tím trpící Dude ve skvělém podání herce, ale především swingového velkokapelového zpěváka Deana Martina, mladý Colorado v pojetí začínajícího Rickyho Nelsona, pošetilý dědek Brennan a klaďas Wayne. Ta píseň je v tu chvíli spojí, vytvářejí něco jako fiktivní rodinu, kruh přátelství proti zlu venku. Zvenčí zaznívá španělský žalozpěv El Deguello, Hrdlořezání, kterým byli týráni obránci texaské pevnosti Alamo před vojsky mexického generála Santa Anny. Americká symbolika až americká mytologie v krátkých dějinách tohoto národa. Střet zhudebněného temného zla a nalezené sounáležitosti dává najevo, kde stojí pravda. Jak tento příběh dopadne. Hraje-li v něm John Wayne, nemůže dopadnout jinak.

High Noon je odvážné překročení vyčerpaného půdorysu klasického westernu. Do tohoto žánru vnesl Fred Zinnemann prvky psychologického dramatu. Prvky umění. Rio Bravo je můj oblíbený film a nikdy jsem ho jako protipól něčeho nechápal. Protože když umřel John Wayne, zemřel klasický americký western. Ještě jeden protimluv zde je. John Wayne zemřel na rakovinu 11. června 1979. Tento představitel čestného Američana a vojáků bojujících proti zlu byl údajně ozářen v průběhu natáčení v Nevadské poušti, kde prý v té době měla laborovat americká armáda s nukleární zbraní. Pokud vím, nikdy to nebylo potvrzeno. Podle všeho to byla až za hrob sahající pomsta komunistické propagandy.

Američtí politologové zkoumají příčiny úspěchu Donalda Trumpa. Shodují se v jednom - starším bílým voličům především v jižních státech USA se stýská po zaniklém světě Johna Wayna. Ten svět byl přehledný, věci byly na svém místě a daly se řešit.  Klidně i ranou pěstí.

 

 

Foto týdne

 

 

Jste náš host číslo

7076449

Melanž

  • Dubnoví oslavenci I

     

    * 3. 4. 1961 (60 let) Eddie Murphy, Edward Regan Murphy se narodil v Brooklynu v New Yorku, USA), americký herec a komik. Murphy byl součástí obsazení Saturday Night Live během let 1980 až 1984. Pracoval jako stand up komik a umístil se v žebříčku Comedy Central 100 Nejlepších komiků všech dob na 10. místě. Za své herecké výkony získal několik nominací na Zlatý glóbus a v roce 2007 cenu získal v kategorii nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli za výkon ve filmu Dreamgirls.[1] Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří Cesta do Ameriky, Policajt v Beverly Hills a též Záměna. Murphy také propůjčil svůj hlas oslíku ze série filmů Shrek. V některých filmech hrál dokonce více rolí najednou, například ve filmech Zamilovaný profesor nebo Norbit. Do češtiny je Eddie Murphy nejčastěji dabován Oldřichem Kaiserem, Zdeňkem Mahdalem a Tomášem Juřičkou.  Eddie má svou hvězdu v hollywoodském chodníku slávy.  

     

     

    *9. 4. 1891 (130 let) Vlasta Burian, vlastním jménem Josef Vlastimil Burian, Král komiků, český divadelní herec, režisér, zpěvák, divadelní ředitel, sportovec, podnikatel, filmový herec němé i zvukové éry filmu, který se díky své nespoutané živelnosti, improvizaci a potřebě být všude první vypracoval mezi skutečné hvězdy českého filmu, divadla i rozhlasu. Byl jedním z nejpopulárnějších herců za první republiky, po válce byl však neprávem nařčen z kolaborace. Společnost jej znala jako zábavného společníka, v soukromí byl však melancholický, náladový, trpěl maniodepresivními stavy. I proto se často uzavíral ve své vile v Dejvicích. Každodenně sportoval, ve své vile měl velkou tělocvičnu a u vily bazén, tenisový kurt a bohatě vybavenou kuchyni, kde měl nejlepšího českého kuchaře své doby, Jaromíra Trejbala. Ráno se projížděl na kole a pořádal přátelské tenisové zápasy i mimo Prahu (na pražské Klamovce si například zahrál několik tenisových zápasů s dvojnásobným mistrem světa Karlem Koželuhem). Byl také velkým mecenášem sportovců, jak profesionálních (sponzoroval také národní cyklistické mužstvo), tak amatérských. Dnes už téměř neznámá je vzpomínka pamětnice, která jej viděla, jak hází nezaměstnaným dělníkům, kteří hráli fotbal se starým roztrhaným míčem, nový míč. V letech 1914 až 1920 aktivně hrál za AC Sparta jako prvoligový fotbalový brankář. Smutný starý muž zemřel 31. ledna 1962. Zchudlý milionář musel jezdit po trochu potupných estrádách pro pracující. Ale jeden vtip si neodpustil – vstoupil na jeviště, pokrývku hlavy zavěsil na věšák a řekl – pověsíme čepičku. Alexej Čepička byl obávaný minstr obrany a Gottwaldův zeť.

     

    *16. 4. 1961 (60 let) Jiří Plocek, jemný, avšak pracovitý intelektuál, publicista, hudebník a hudební redaktor. Vystudovaný biochemik pracoval několik let v akademickém výzkumu, s rodinou byl na stáži v USA. Jak říká legenda, po návratu do vlasti chtěl dále mluvit s dětmi anglicky, aby o tuto znalost jazyka nepřišli. Děti prý odmítly – nebudou mluvit s člověk s tak těžkým přízvukem. Profesionální hudebník (skupina Poutníci), po odchodu Roberta Křesťana a Luboše Maliny založil vlastní skupinu Teagrass. Hudební producent a vydavatel (vlastní vydavatelství GNOSIS BRNO provozoval v letech 1995-2005 ). V letech 2006-2016 pracoval v Českém rozhlase Brno jako hudební redaktor a dramaturg. Jako publicista přispíval do Literárních novin (2007-2009), kde v roce 2008 redigoval stránky věnované umění. Je spoluzakladatelem družstva Kulturní noviny v roce 2009. V letech 2009-2018 byl předsedou představenstva družstva a šéfredaktorem.

    Je autorem knih Hudba středovýchodní Evropy (Torst 2003), Kroužení (o Vysočině, hudbě v pohybu a jednom festivalu, MKS Náměšť nad Oslavou 2015), Jazzová odyssea (Galén 2018) a pořadatelem knih Sešlost u Nečasů (k 80.narozeninám Jaromíra Nečase, GNOSIS BRNO 2002), Sušilovské zrcadlo (Folklorum 2005) a Malé příběhy velkých dějin (Kuřim 2018).

     

    * 18. 4. 1951 (70 let) Naďa Konvalinková, herečka. K divadlu se dostala poprvé při studiu na Gymnáziu Jana Nerudy v Hellichově ulici v Praze. Na lidové škole umění se pak připravovala na přijímací zkoušky na DAMU. Studovala v ročníku spolu Borisem Rösnerem, Evou Jakoubkovou a Lornou Vančurovou. K jejím profesorům na DAMU patřili např. Vlasta Fabianová, Václav Voska a František Salzer. Po absolutoriu DAMU působila nejprve v Divadle J. K. Tyla v Plzni (1973–1976), poté přešla do Městských divadel pražských (1976–1994). Zpočátku hrála většinou mladé naivky a prosté dívky (viz jednu z nejznámějších filmových rolí Nadi Konvalinkové, dívenku Květušku z filmu Adéla ještě nevečeřela), s přibývajícím věkem se postupně přehrála do polohy zralých žen a hodných i moudrých maminek. Čtvrt století byl jejím manželem talentovaný, avšak svébytný herec Oldřich Kaiser. Z manželství se v roce 1983 narodila dcera Karolína. Konvalinková je patronkou nadačního fondu pro opuštěné děti Rozum a cit; sama byla po rozvodu rodičů zhruba rok v dětském domově. Tehdy jí bylo 10 let a spolu se sestrou byla poté svěřena do péče babičce.

     

     

    * 18. 4. 1961 (60 let) herec Pavel Kříž alias Štěpánek ze seriálu o básnících. Brněnský rodák po úspěchu Kleinovy filmové série o básnících emigroval v roce 1988 zprvu do Velké Británie, odtud pak do Kanady. Ve Vancouveru vystudoval tamní chvalně známou univerzitu a věnoval se profesi psychoterapeuta.…Když se po několika letech vrátil do vlasti k další filmové práci, takřka nemluvil česky, zcela se sžil s novým prostředím. Žije střídavě v Kanadě a v Česku, slaví Chanuku i Vánoce.

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz