O přípravách 10. světového potlachu, který se uskuteční v listopadu 2018 v americkém Texasu, píše jeden z pořadatelů Petr Farář Komárek. Navzdory hlasům, které zazněly např. z krajanských kruhů v Kanadě, má být tento potlach opravdu definitivně poslední, uzavírající dlouhou řadu setkání trampů z celého světa.

Má to být poslední oficiální setkání trampů z celého světa  i ze staré vlasti. Krajané mu neříkají poslední, ale závěrečný. Uzavírá tradici, kterou v kanadském Yukonu otevřel v červenci 1978 původně pražský tramp Wimpy Nebeský, od roku 1967 žijící v zámoří. Jenže už ted se ozývaJÍ hlasy(dolehlo k nám z Kanady) že X. celosvětový potlach nemusí být poslední, a tedy ani závěrečný.

Lubomír Lampa Dvořák na snímku Zdeňka Mičíka z roku 1973

Z Vokounova trampského kalendária

* 3. 4. 1976 Jan Hlaváč – publicista (publikace Ráno bylo stejný, 2005 – beletrizované biografické vyprávění P. Lohonky - Žalmana)  

† 4. 4. 1996 Jaroslav Štercl – Slepička (T. O. Ztracená naděje) – divadelní a filmový herec (hlavní role ve filmu Šlechetný cowboy Sandy, 1964) hrál i v kultovním filmu Limonádový Joe (1964), komik, muzikálový a operetní zpěvák a trampský textař (píseň Má nejkrásnější Praho – text spolu s Rozvaldem, hudba O. Petránek),

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) vyhlásila nominace pro 23. ročník výročních cen Český lev. Akademici vybírali z celkem 42 celovečerních hraných, animovaných a dokumentárních filmů uvedených do distribuce v roce 2015. Filmy se o trofeje Českého lva utkají v celkem 15 statutárních kategoriích. Nejvíce nominací napříč všemi kategoriemi získaly snímky Ztraceni v Mnichově, Kobry a užovky a Domácí péče.

Když nám nafackovali huby, uráželi a řvali na nás pivními hlasy, že jsou tu proto, aby udělali pořádek a zavedli slušné chování mezi trampy, kteří se umějí jen prát, krást, urážet, řvát a chlastat, mlčeli jsme a tiše se káli.

Tomáš Linka

Z Vokounova únorového kalendária

* 2. 2. 1936 František Němec – Básník (T. O. Zlatá lebka) – básník, redaktor a vydavatel Budějckého širáku; sbírky Trampské geny, 1994; Živá pozůstalost –Seniorské vábení

Jaroslav Weigel

† 1. 1. 1971 Jaroslav Gradwohl (T. O. Ztracená naděje)– zpěvák sborů Song Cluba Ztracenkáři

* 2. 1. 1911 Emanuel Blahoslav Nováček – SlávaEman – studoval hru na klavír soukromě skladatel, dirigent; první orchestr založil v roce 1924, v roce 1932 hrál v kabaretu Červené eso, 1935 - 1938 v divadle Vlasty Buriana, 1938 - 1948 v divadle Oldřicha Nového; se svým orchestrem nahrál asi 150 písní; v letech 1944 - 1948 byl hudebním referentem firmy Esta; napsal asi 200 písní (Dívka v modrém, Mám život rád, Modré ráno, Nečekej, Slunečnice), hudbu k 6 celovečerním a 8 krátkým filmům, 7 hudebních komediím; jako skladatel spolupracoval s E. F. Burianem

Televizní dokumentární cyklus v názorech diváků

Třináct týdnů, tedy čtvrt roku, se čtyřikrát týdně objevoval na ČT2 dokumentární cyklus Zvláštní znamení touha režiséra Václav Křístka. Série měla příznivé přijetí u odborné kritiky i divácké veřejnost, neúprosná Česko-slovenská filmová databáze (ČSFD.cz) ji dokonce přidělila 72 procent.

Rozhovor se scénáristou Fedorem Skotalem o dokumentárním cyklu Zvláštní znamení touha. Pro média připravil marketing České televize.

Samozřejmě, že je v titulku lehká nadsázka, to se jenom pan režisér Vladimír Horák (90), oficiálně rovněž nejstarší aktivní tramp, domluvil se svým kamarádem Kosťou Šumilovem (60) a v malém campu na Brdech oslavili společné narozeniny.

Zleva Luboš Malina a Robert Křesťan

Proč titulní písničku Wabiho Ryvoly k televizní sérii Zvláštní znamení touha nazpíval Robert Křesťan

Znám tu nádhernou písničku od jejího vzniku, stejně jako některé jiné písničky Wabiho Ryvoly. Motiv Duj fujaro vítězná z Rychlých šípů vznikl na chalupě v Bílých Karpatech a neměl začátek ani konec. Někde jinde a jinak zase vznikla píseň Bílé Karpaty, která je o té naší tamní chalupě, a autor ji dedikoval mně. Nikdy mi to ale neřekl, dozvěděl jsem se to o čtvrtstoletí později, až když Petr Růžička zvaný Růža začal připravovat nádherný dvoudílný zpěvník Wabiho Ryvoly.