Jaroslav Weigel

† 1. 1. 1971 Jaroslav Gradwohl (T. O. Ztracená naděje)– zpěvák sborů Song Cluba Ztracenkáři

* 2. 1. 1911 Emanuel Blahoslav Nováček – SlávaEman – studoval hru na klavír soukromě skladatel, dirigent; první orchestr založil v roce 1924, v roce 1932 hrál v kabaretu Červené eso, 1935 - 1938 v divadle Vlasty Buriana, 1938 - 1948 v divadle Oldřicha Nového; se svým orchestrem nahrál asi 150 písní; v letech 1944 - 1948 byl hudebním referentem firmy Esta; napsal asi 200 písní (Dívka v modrém, Mám život rád, Modré ráno, Nečekej, Slunečnice), hudbu k 6 celovečerním a 8 krátkým filmům, 7 hudebních komediím; jako skladatel spolupracoval s E. F. Burianem

Televizní dokumentární cyklus v názorech diváků

Třináct týdnů, tedy čtvrt roku, se čtyřikrát týdně objevoval na ČT2 dokumentární cyklus Zvláštní znamení touha režiséra Václav Křístka. Série měla příznivé přijetí u odborné kritiky i divácké veřejnost, neúprosná Česko-slovenská filmová databáze (ČSFD.cz) ji dokonce přidělila 72 procent.

Rozhovor se scénáristou Fedorem Skotalem o dokumentárním cyklu Zvláštní znamení touha. Pro média připravil marketing České televize.

Samozřejmě, že je v titulku lehká nadsázka, to se jenom pan režisér Vladimír Horák (90), oficiálně rovněž nejstarší aktivní tramp, domluvil se svým kamarádem Kosťou Šumilovem (60) a v malém campu na Brdech oslavili společné narozeniny.

Zleva Luboš Malina a Robert Křesťan

Proč titulní písničku Wabiho Ryvoly k televizní sérii Zvláštní znamení touha nazpíval Robert Křesťan

Znám tu nádhernou písničku od jejího vzniku, stejně jako některé jiné písničky Wabiho Ryvoly. Motiv Duj fujaro vítězná z Rychlých šípů vznikl na chalupě v Bílých Karpatech a neměl začátek ani konec. Někde jinde a jinak zase vznikla píseň Bílé Karpaty, která je o té naší tamní chalupě, a autor ji dedikoval mně. Nikdy mi to ale neřekl, dozvěděl jsem se to o čtvrtstoletí později, až když Petr Růžička zvaný Růža začal připravovat nádherný dvoudílný zpěvník Wabiho Ryvoly.

Nový dokumentární cyklus České televize nás bude provázet každou středu na programu ČT2 až do konce listopadu. Povězme si, jaká témata nás ještě v dalších dílech čekají. Mimochodem – Česko-slovenská filmová databáze ( www.ČSFD) udělila tomuto cyklu 72 procent.

Podle televizních statistik, sledovanosti i diváckého hodnocení nadprůměrně přijatý cyklus Zvláštní znamení touha pokračuje v říjnu premiérami každou středu před 22. hodinou na programu ČT2, a reprízami v dalších dnech. Asi nejzajímavější pro širokou diváckou obec (ovšem mimo trampů) je nedělní dopoledne. Přesné termíny premiér a repríz najdete v televizních programech. Ohlasy na toto dílo jsou nejen na stránkách České televize, ale také v Trampském magazínu, www.trampsky.magazin.cz.

Rozhovor s Václavem Křístkem, režisérem dokumentární série Zvláštní znamení touha

Co vy a tramping? Jaký máte vztah k tomuto českému fenoménu?

Abych se přiznal, pocházím z trochu jiného subkulturního okruhu: my jsme své kytary velmi často zapojovali do zesilovače. Můj vztah k trampům byl ale vždycky kladný – tím nejhlubším pojítkem byla určitě láska k přírodě a české (a moravské, slezské i slovenské) krajině. A vždycky mne fascinovalo, jak se jí zmocňovali pojmenováním míst – další mně blízká vrstva vnímání krajiny.

Nahoře nad Zrtracenkou, nad zatopenými Svatojánskými poroudy. Vlevo kameraman karel Slach, vpravo skupinka poutníků - pamětníci Tony Linhart a František Hacker (s kytarou), uprostřed průvodce cyklem Fedor Skotal

Zítra kolem dvaadvacáté hodiny večer se začíná na programu ČT2 vysílat třináctidílný dokumentární cyklus Zvláštní znamení touha, věnovaný století trampingu. Bude nás provázet každou středu až do konce listopadu, a každý týden bude třikrát až čtyřikrát reprízován. Podrobný přehled premiér a repríz v měsíci září najdete v článku Trampská epopej přichází v září na obrazovky. Pojďme si ale říct, co první čtyři zářijové díly přinášejí.

Režisér Václav Křístek a kameraman Karel Slach. Možná vyhlížejí vlak

První díl dokumentárního cyklu České televize Zvláštní znamení touha bude uveden v premiéře na ČT2 ve středu 2. září před dvaadvacátou hodinou, a další dny reprízován na stejném kanálu. Třináct půlhodinových dílů mapuje nejen více než stoletou historii českého (a slovenského) trampingu, věnuje se roli tohoto hnutí v dějinách národa, jeho přínosu a projevům v nejrůznějších disciplínách od kultury až po sport.

Devadesáti let se dnes dožívá dokumentarista Vladimír Horák. Starý režisér a nejstarší tramp v akci

Narodil se v roce 1925 v Užhorodu v rodině českého legionáře a majitele trafik na Podkarpatské Rusi. Když v roce 1946 nastoupil ke studiu fakulty žurnalistiky, byl jedním z pěti tisíc přijatých převážně dělnických studentů. Pro tak velké množství posluchačů se muselo přednášet v cirkusovém stanu.