O australské Botany Bay se zpívá v mnoha písních. Do této zátoky nedaleko dnešního Sydney totiž směřovaly první lodní transporty zločinců z Velké Británie.
V roce 2018, volně k padesátému výročí spojenecké okupace, odvysílala Česká televize hodinový dokument Čeští trampové v Americe. Snad to mohu říct –byl příznivě přijat už na schvalovací projekci. Což – snad i to mohu říct – se opravdu nestává denně. Hodnocení na Česko-slovenské filmové databázi (ČSFD) oscilovalo kolem 80 procent. Nakonec skončilo na dnešních 76 procentech. To nemá ani leckterý hollywoodský velkofilm.
Bylo ve mně čisto. Mír a klid. Jen jedna vzrušující myšlenka – Austrálie. Tak nepravděpodobná, že jsem ji vždycky odehnal. Ale byla tam.
S vedoucí produkce Janou Vokrouhlíkovou jsme se na chvíli setkali na recepci hlavní budovy České televize na Kavčích horách. Něco jsme si předávali, nešel jsem ani nahoru. A pak mě Jana na rozloučenou řekla – „Fedore, vymyslete zase něco hezkého!“
A ze mě vypadlo „co byste řekla na Austrálii?“
Jana se přestala usmívat a bylo vidět, jak se jí v hlavě roztočil producentský mozek. – „No, je to daleko,“ řekla.“ Ale třeba na letenky by se asi dal sehnat partner.“
V restauraci v sousedním Rohlíku jsme měli vzápětí pracovní schůzku s dramaturgyní Janou Hádkovou. Probrali jsme potřebné a pak jsem se zeptal: „co bys, Jani, řekla na Austrálii?“
Jana Hádková lakonicky pravila – „napiš to.“
A šli jsme domů.
Jenže pro mě právě začala další etapa života. Byla to hezká etapa, věci šly jako po drátku, s Čechoaustralanem Vojtou Brodeckým z Melbourne jsme na australské téma poprvé začali hovořit cestou od přístaviště k legendárnímu hostinci U Taterů nad Svatojánskými proudy. Pokračovali jsme na Old Boys Expedition v Krušných horách, a když Vojta s Mirkou na podzim odlétali do Austrálie, říkali jsme si – ahoj za pár. Protože vše bylo dáno, znali jsme i termíny našeho příletu a den po dni, co kde budeme natáčet, co kde budeme dělat.
No a pak se něco zadrhlo. Asi to šlo všechno příliš snadno. Botany Bay najednou byla ještě vzdálenější, než kdy před tím. Bylo mi jak zpráskanému psovi.
Má to šťastný konec. Dvacátého druhého února tohoto roku jsme na Ruzyni nasedli do letadla směr Austrálie. Před námi už definitivně byla Botany Bay.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/12459686777-cesti-a-slovensti-trampove-v-australii/21956226840