Legendární skupina Příboj ve své nejslavnější sestavě. Zleva sólový kytarista Žanek Němeček, Lampa, za ním kapelník Fony Pochop. Po roce 1981 se už takhle na pódiu nikdy nesešli.

Nad ránem mě vzbudila Jana. „Promiň“, říkala, „volají kluci z Kanady, prý je to naléhavé!“. Doklopýtal jsem k telefonu v kuchyni. Volal Zdeněk Matoušek z Edmontonu, zvaný Zdeněk Em. „Vstávej, zabil se Lampa. Budeš točit dokument“.

Už jsme tu zprávu věděli. Večer Janě volali kluci z Nezmarů, chvíli po nich mi to sdělil Wabi Daněk. Vraceli se z Hluboké z oslavy padesátin, a v plné rychlosti trefili strom. Na místě zahynul Lampa i majitel luxusního jeepu K.; třetí v autě byl známý jihočeský muzikant, říkejme mu Viki. V hlubokém bezvědomí byl převezen do českobudějovické nemocnice. Bůh byl aspoň k němu milostiv. Viki si nic nepamatuje. Nic. Okno. Bylo ráno třetího července 2004.

Lampa se vlastně jmenoval Luboš Dvořák. Umělecký kovář, absolvent slavné brněnské Šuřky, Školy uměleckých řemesel. Spontánní a talentovaný muzikant s hlubokým basem, tahoun hraní a zábavy. Po vlně posrpnové emigrace nahradil ve skupině Příboj Mikina Večerku, který se dost rychle stal na druhé straně zeměkoule výraznou osobností australského trampingu.

Příboj patřil léta mezi to nejlepší, co u nás v tomto žánru existovalo. V roce 1973 vyhráli Portu, v roce 1981 v Plzni převzali Zlatou portu. A měsíc nato Lampa Dvořák a kapelník Příboje Fony Pochop i s rodinami emigrovali. Večer mi volal Wabi Ryvola. „Prosím tě, to už tady zůstaneme sami?“ Zprvu poměrně konzervativní Brňané si našli k Wabimu cestu, ba vzájemně se do sebe docela zamilovali. Je to zajímavé – mezi zásadní vykladače díla Wabiho Ryvoly patří především Brňané – Karabina, Rowers, T.E. Band, ve své době Příboj…

. . .

Zdeněk Em z kanadského Edmontonu mě poslal do TV Fatem v areálu opuštěné textilky v brněnské ulici Cejl. Zazvonil jsem a do mluvítka se představil. Ahoj Fedorku, volal kdosi rozjařeně. Staří známí z brněnského studia Československé televize. Dostal jsem auto s kameramanem a jeli jsme natočit rozloučení s Lampou v brněnském krematoriu. Myslel jsem, že pak sestříháme reportáž pro večerní zprávy na krajovce: zemřel v Kanadě žijící český muzikant. TV Fatem dodávala televizi Prima především zpravodajské materiály. Jenže tak jednoduché to nebylo. Natočíš dokument, řekli mi. To nešlo odmítnout.

Kamarádi z Oslavky připravili oheň na Kančí louce. Natočili jsme tam rozhovory, písničky i krajinu, v které kdysi stál původní Lampův totém. Můžete ho vidět na přebalu alba Příboj, trampská legenda, jak ji vydal pan doktor Kopřiva z FT Records.

Film jsme s použitím archivních snímků z Kanady i z Česka stříhali ve Velkých Přílepech u Davida Beránka, nositele ceny Anděl za klip Dole v dole skupiny Kabát. (Jednou jsem mu volal. „Co děláš?“, zeptal jsem se. „Stříhám Kabáty“, řekl David. Rozchechtal jsem se, přišlo mi to takové krejčovské).

Průvodní slovo namluvil ve zvukovém studiu v pražských Stodůlkách Wabi Daněk. Byl úžasný, měl trému a vypil mi placatku whisky. Byl ale natolik výborný, že nám později namluvil komentář k celému seriálu České televize Zvláštní znamení touha. Měl číst text i k dokumentu Čeští trampové v Americe. Už to nestihl, natáčení ve zvukovém studiu na Kavčích horách bylo den po jeho pohřbu. Wabiho nahradil jeho obdivovatel, herec Kryštof Hádek.

Lampovi věnovaný půlhodinový film Poslední setkání byl odvysílán s určitým zpožděním na frekvencích Prima TV. Mluvím o tom také proto, že všichni jsme na něm pracovali zadarmo, lidé známí i neznámí. Významnou roli sehrál i kapelník Kamelotu Roman Horký. Byl to náš poslední dar starému kamarádovi.

Je to přitom takový ztracený dokument. Fatem TV a.s., má své stránky na internetu, ale nevím, jestli fyzicky existuje. Wabi Daněk zemřel. David Beránek si asi nedělal kopii tohoto díla. Myslím, že ji nemám ani já.

Věci jsou pomíjivé. I lidský život, jak si o tom teď už chvíli povídáme.

Luboš Dvořák řečený Lampa by měl dnes 75 let.