Vzkazy

  • Medvědí česnek - recepty

    Medvědího česneku si sice v kuchyni užijeme jen krátce, ale stojí to za to. Možností jak medvědí česnek v kuchyni využít je celá řada. Jako tip přinášíme několik receptů.

    Celý článek...  
  • První jarní životabudič: Medvědí česnek

     

    Roste pouze na jaře a vychutnávat si ho můžete jen necelé dva měsíce. Kromě první jarní energie nabízí medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. V posledních letech se z něj stal fenomén. Nejenže výborně chutná, ale obsahuje i řadu prospěšných látek. Je bohatým zdrojem vitamínu C a železa. Je to výborný prostředek při chřipce, nachlazení i dalších infekcích. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek a pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.

     

    Jak ho v lese bezpečně poznat a odlišit ho od konvalinky? V první řadě je dobré vědět, že medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Stejné podmínky k růstu potřebují například i konvalinky a některé áronovité byliny, které jsou však na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. Tyto rostliny mají velmi podobné listy, dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou. Spolehlivě od sebe rozeznat například rašící listy medvědího česneku a mladých konvalinek je velmi obtížné. Rady typu, že listy konvalinky jsou bez vůně a medvědí česnek má intenzivní aroma, jsou sice pravdivé, ale při sklizni zřejmě nezkoumáte každý list zvlášť. Na to, že je třeba si vůni ověřit, vás musí upozornit jako první oči.

     

    Jak tedy poznat medvědí česnek a odlišit ho od konvalinky?

     

     

    Podle listů:
    • Medvědí česnek: Listy vyrůstají samostatně přímo ze země.
    • Konvalinka: Listy jsou dva a rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.
    Podle květů:
    • Konvalinka: Má květ vzhledu klasu s typickou vůní.
    • Medvědí česnek: Má kulovitý květ, který voní po česneku.
    Podle vůně:
    • Konvalinka: Voní pouze květ.
    • Medvědí česnek: Po česneku voní celá rostlina.
    Dále:
    • Konvalinka má oddenek
    • Medvědí česnek cibulky.

     

    Jak medvědí česnek pěstovat?

     

     

    Ve stínu a vlhku Česnek medvědí je náš domácí druh vyskytující se ve světlých bukových lesích. Daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud je pravidelně zaléván, roste téměř všude. Na zahradě mu prospívá polostín pod keři nebo pod okraji živého plotu. Dobře se mu daří i na severní straně domu. I když se názory na výsadbu medvědího česneku různí, nejlepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí krásné bílé květy.
    Listy medvědího česneku se sbírají jen dva měsíce, do doby než začne kvést. Období sběru začíná obvykle v druhé půli března a končí zhruba v půli května. Potom se rostlina zatáhne, a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.

     

     

      _______________________

     
  • FUSEKLÍCI J. K. Kučery

     

    _______________________

      

    Josef Kobra Kučera

    (1944–2015) byl člověk mnoha talentů, tvůrce i zkušený organizátor. Mimo jiné před více než deseti lety zakládající člen redakce tohoto listu. Dlouhá léta kreslil osobité stripy, jimž říkal Fuseklíci. Ze stránek různých novin a časopisů sdělovali národu svůj osobitý pohled na svět. Některé kresby jsou staré deset, dvacet, možná i třicet let. A přece jsou stále aktuální. Stále promlouvají k dnešku. Stejně jako Kobrovy články. Jak jste si jistě všimli, stojí za to je reprízovat.  (red.)

     
Dnes má svátek Aleš Zítra má svátek Vincenc


TOULOVCOVY MAŠTALE

Neděle na vandrech si bývají podobné jako vejce vejci: skromná snídaně, spěšné balení, rychle na vlak, dvě tři písničky, pár stisků rukou…a ahoj. Tahle neděle však nebyla tak docela obyčejná. Taky se vstávalo, snídalo a balilo, ale cestou k civilizaci jsme se rozhodli podívat se ještě na Toulovcovy maštale. Tak jsme vykročili. Vpředu Fred s Tunelářem, pak já, Bobina a na party nám šlapal Vlk. Za zatáčkou se objevila planinka posetá papíry, konzervami, ohryzky a bůhví čím ještě.

Celý článek...

„Na jaře roku 1929, krátce po únorových plískanicích, v době, kdy na řece plula tříšť, byl několika kamarády z Brdské pivní (zimní) armády založen tábor Dice camp, překřtěný později na Zlaté dno. Jeho zakladateli byli Packard, Svenny Krupička, Dawe, Venca Kunc a Johny. Tento nádherný tábor byl ukryt v opravdové brdské divočině. Nedaleko Zlatého dna, směrem na východ i směrem na západ, byly v té době na pasekách milíře. Poslední milíře, které snad bylo možno na Brdech spatřit“, píše Bob Hurikán ve svých Dějinách trampingu z roku 1939 (vydány byly o rok později, pozn. aut.).

Celý článek...

Baron byl tu noc opravdu v ráži. V noční coloradské videodiskotéce pro jednoho kamaráda na opačné straně oceánu pokračuje: „No a co má oblíbená kovbojská písnička, jedna z prvních v Supraphonu, Po zasmušilé pustině jel starý honec krafff? Nebeští jezdci, Ghost Riders on the Sky?“

Celý článek...

 

Baron na mikulášském ohni. V americkém Coloradu byla zima jak v Rusku.

Stephan Jalovec řečený Baron z Denveru v Coloradu, USA, je nepřehlédnutelná postava zámořského trampingu. Podniká v realitách, už léta vede českými úřady sledovaný (a možná i podporovaný) server Domov trampů v zahraničí. Venku je od roku 1968, jako řada tehdejších exulantů, většinou trampů, odjížděl s usárnou na báječnej čundr, z kterého se vrátí hned, jak od nás odtáhnou Rusáci, protože svět to tak přece nemůže nechat. Ten čundr bude za chvíli dlouhý půl století, a ne vždy býval lehký.

Celý článek...

K Šulákovi si pravidelně chodí zahrát i vynikající jazzový banjista Ivo Pluháček, vedle něho Jana Skotalová, webmaster a tvůrce grafické podoby Music Open.

I když počasí moc vánočně nevypadalo, uskutečnilo se v restauraci U Šuláka u Brněnské přehrady tradiční vánoční hraní pořádané muzikanty z Monsunu. Také již tradičně byla hospoda plná, že si málem nebylo kam sednout.

Celý článek...


           Brněnská přehrada   (foto David Hainal)

Dostavník přivezl…

Vážení a milí kamarádi, je mi už 70 roků, ale velmi rád a od A do Z čtu Mladý svět a zvláště Táborový oheň. Věřte mi, měl jsem hroznou radost, když jsem tam našel článek „60 let Ztracenky“. I já vzpomínám, jak jsme začínali před více než 50 roky trampovat v Brně – v Rokli pod hradem Veveří. Jsou to krásné vzpomínky a bohužel i smutné. Nebyla práce, žilo se těžko, jídla jsme měli málo,ale to nevadilo, abychom nezpívali, nesportovali a byli dobří kamarádi.

Celý článek...


Kytarista, zpěvák a zakladatel skupiny Kamelot Radek Michal – Bůček

* 1. 12. 1898 Jan Plichta – pseudonym Pavel Milan (Brno), hudební skladatel (písně Až přijdeš dívko mých snů - text Ota Olšaník, Bílá jachta - text Polák - Žalman, Bílé kanoe - text Jára Tulák, Jižní kříž - text Jára Tulák, Já mám doma nosorožce - text Zdeněk Felix, Kde jsou mé pistole - text Ruda Věchet, Když jen vítr nocí zpívá - text Polák - Žalman, hudba Vladimír Foka a Pavel Milan, Námořníku, hochu snědý - text V. Bárová, Píseň samotáře, Píseň severu - Bílý losos - text V. Bárová, Pistolník, Řeka do noci jen zpívá, Savana – text Ruda Věchet)

Celý článek...

Nedávno jsme s Danou navštívili nově otevřený obchod na jihu Denveru v oblasti zvané Lone Tree, Osamělý strom. Chtěl jsem totiž koupit střelný prach pro moji předovku značky Tradition ráže .540 tisícin inče. To je něco kolem 12 mm. Plus – mínus. Ovšem koule musíš kupovat anebo odlít ve formě, která má míru .530 tisícin inče, protože tato koule přijde obalit „plínkou“ . Plínka je kulatá hadřička kolem jednoho inče v průměru a tloušťka plínky je .10 tisícin. Plínka je vlastně ucpávka koule v hlavni předovky.

Celý článek...


Vzpomínání na zatopené kempy

Však náhlé volání táhlé ti přeruší snění a oznámí všem : je poslední den. Voda zaplaví údolí, sosnu, chajdu, pohled zabolí. Ta hráz je potřebná všem, však zabíjí den, co nosil tě v náručí romantickém. Zazní údolím bolest tvá, ta bolest ráno uvítá, svět s ní, svět s ní.

Tak zní poslední sloka  známé písničky Honzy Nedvěda  s názvem Hráz, kterou zpívali Brontosauři od roku 1974. 

Celý článek...

Trampská kapela Verumka z Kadaně (Verumka znamenala zkratku – Velký rum a malý kafe)  měla v sedmdesátých letech minulého století svoje  fanoušky, co s ní jezdili na každé vystoupení po celém Severočeském,  Západočeském kraji i dál. Řehtačky, bubínky a píšťaly k tomu nezbytně patřily. Jedním z organizátorů těchto výprav by i kamarád Whisky.

Celý článek...

Podzimní notobraní

Kalná a mlhavá rána, deštivé prochladlé dny a zachmuřená obloha nutí člověka ke krokům, které by nějakým účinným způsobem prosvětlily tuhle podzimní depresivní náladu. Jedním z takových zaručených tahů byl i říjnový zpěvavý večer, na který si Spojené osady českobudějovické pozvaly do boršovského vodáckého kempu na břehu Vltavy pražskou kapelu Zlatý orel a písničkářského barda z Plzně – Béďu Šedifku.

Celý článek...

Foto týdne

 

 

Jste náš host číslo

7079139

Melanž

  • Dubnoví oslavenci I

     

    * 3. 4. 1961 (60 let) Eddie Murphy, Edward Regan Murphy se narodil v Brooklynu v New Yorku, USA), americký herec a komik. Murphy byl součástí obsazení Saturday Night Live během let 1980 až 1984. Pracoval jako stand up komik a umístil se v žebříčku Comedy Central 100 Nejlepších komiků všech dob na 10. místě. Za své herecké výkony získal několik nominací na Zlatý glóbus a v roce 2007 cenu získal v kategorii nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli za výkon ve filmu Dreamgirls.[1] Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří Cesta do Ameriky, Policajt v Beverly Hills a též Záměna. Murphy také propůjčil svůj hlas oslíku ze série filmů Shrek. V některých filmech hrál dokonce více rolí najednou, například ve filmech Zamilovaný profesor nebo Norbit. Do češtiny je Eddie Murphy nejčastěji dabován Oldřichem Kaiserem, Zdeňkem Mahdalem a Tomášem Juřičkou.  Eddie má svou hvězdu v hollywoodském chodníku slávy.  

     

     

    *9. 4. 1891 (130 let) Vlasta Burian, vlastním jménem Josef Vlastimil Burian, Král komiků, český divadelní herec, režisér, zpěvák, divadelní ředitel, sportovec, podnikatel, filmový herec němé i zvukové éry filmu, který se díky své nespoutané živelnosti, improvizaci a potřebě být všude první vypracoval mezi skutečné hvězdy českého filmu, divadla i rozhlasu. Byl jedním z nejpopulárnějších herců za první republiky, po válce byl však neprávem nařčen z kolaborace. Společnost jej znala jako zábavného společníka, v soukromí byl však melancholický, náladový, trpěl maniodepresivními stavy. I proto se často uzavíral ve své vile v Dejvicích. Každodenně sportoval, ve své vile měl velkou tělocvičnu a u vily bazén, tenisový kurt a bohatě vybavenou kuchyni, kde měl nejlepšího českého kuchaře své doby, Jaromíra Trejbala. Ráno se projížděl na kole a pořádal přátelské tenisové zápasy i mimo Prahu (na pražské Klamovce si například zahrál několik tenisových zápasů s dvojnásobným mistrem světa Karlem Koželuhem). Byl také velkým mecenášem sportovců, jak profesionálních (sponzoroval také národní cyklistické mužstvo), tak amatérských. Dnes už téměř neznámá je vzpomínka pamětnice, která jej viděla, jak hází nezaměstnaným dělníkům, kteří hráli fotbal se starým roztrhaným míčem, nový míč. V letech 1914 až 1920 aktivně hrál za AC Sparta jako prvoligový fotbalový brankář. Smutný starý muž zemřel 31. ledna 1962. Zchudlý milionář musel jezdit po trochu potupných estrádách pro pracující. Ale jeden vtip si neodpustil – vstoupil na jeviště, pokrývku hlavy zavěsil na věšák a řekl – pověsíme čepičku. Alexej Čepička byl obávaný minstr obrany a Gottwaldův zeť.

     

    *16. 4. 1961 (60 let) Jiří Plocek, jemný, avšak pracovitý intelektuál, publicista, hudebník a hudební redaktor. Vystudovaný biochemik pracoval několik let v akademickém výzkumu, s rodinou byl na stáži v USA. Jak říká legenda, po návratu do vlasti chtěl dále mluvit s dětmi anglicky, aby o tuto znalost jazyka nepřišli. Děti prý odmítly – nebudou mluvit s člověk s tak těžkým přízvukem. Profesionální hudebník (skupina Poutníci), po odchodu Roberta Křesťana a Luboše Maliny založil vlastní skupinu Teagrass. Hudební producent a vydavatel (vlastní vydavatelství GNOSIS BRNO provozoval v letech 1995-2005 ). V letech 2006-2016 pracoval v Českém rozhlase Brno jako hudební redaktor a dramaturg. Jako publicista přispíval do Literárních novin (2007-2009), kde v roce 2008 redigoval stránky věnované umění. Je spoluzakladatelem družstva Kulturní noviny v roce 2009. V letech 2009-2018 byl předsedou představenstva družstva a šéfredaktorem.

    Je autorem knih Hudba středovýchodní Evropy (Torst 2003), Kroužení (o Vysočině, hudbě v pohybu a jednom festivalu, MKS Náměšť nad Oslavou 2015), Jazzová odyssea (Galén 2018) a pořadatelem knih Sešlost u Nečasů (k 80.narozeninám Jaromíra Nečase, GNOSIS BRNO 2002), Sušilovské zrcadlo (Folklorum 2005) a Malé příběhy velkých dějin (Kuřim 2018).

     

    * 18. 4. 1951 (70 let) Naďa Konvalinková, herečka. K divadlu se dostala poprvé při studiu na Gymnáziu Jana Nerudy v Hellichově ulici v Praze. Na lidové škole umění se pak připravovala na přijímací zkoušky na DAMU. Studovala v ročníku spolu Borisem Rösnerem, Evou Jakoubkovou a Lornou Vančurovou. K jejím profesorům na DAMU patřili např. Vlasta Fabianová, Václav Voska a František Salzer. Po absolutoriu DAMU působila nejprve v Divadle J. K. Tyla v Plzni (1973–1976), poté přešla do Městských divadel pražských (1976–1994). Zpočátku hrála většinou mladé naivky a prosté dívky (viz jednu z nejznámějších filmových rolí Nadi Konvalinkové, dívenku Květušku z filmu Adéla ještě nevečeřela), s přibývajícím věkem se postupně přehrála do polohy zralých žen a hodných i moudrých maminek. Čtvrt století byl jejím manželem talentovaný, avšak svébytný herec Oldřich Kaiser. Z manželství se v roce 1983 narodila dcera Karolína. Konvalinková je patronkou nadačního fondu pro opuštěné děti Rozum a cit; sama byla po rozvodu rodičů zhruba rok v dětském domově. Tehdy jí bylo 10 let a spolu se sestrou byla poté svěřena do péče babičce.

     

     

    * 18. 4. 1961 (60 let) herec Pavel Kříž alias Štěpánek ze seriálu o básnících. Brněnský rodák po úspěchu Kleinovy filmové série o básnících emigroval v roce 1988 zprvu do Velké Británie, odtud pak do Kanady. Ve Vancouveru vystudoval tamní chvalně známou univerzitu a věnoval se profesi psychoterapeuta.…Když se po několika letech vrátil do vlasti k další filmové práci, takřka nemluvil česky, zcela se sžil s novým prostředím. Žije střídavě v Kanadě a v Česku, slaví Chanuku i Vánoce.

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz