Nahoře nad Zrtracenkou, nad zatopenými Svatojánskými poroudy. Vlevo kameraman karel Slach, vpravo skupinka poutníků - pamětníci Tony Linhart a František Hacker (s kytarou), uprostřed průvodce cyklem Fedor Skotal
Zítra kolem dvaadvacáté hodiny večer se začíná na programu ČT2 vysílat třináctidílný dokumentární cyklus Zvláštní znamení touha, věnovaný století trampingu. Bude nás provázet každou středu až do konce listopadu, a každý týden bude třikrát až čtyřikrát reprízován. Podrobný přehled premiér a repríz v měsíci září najdete v článku Trampská epopej přichází v září na obrazovky. Pojďme si ale říct, co první čtyři zářijové díly přinášejí.
Režisér Václav Křístek a kameraman Karel Slach. Možná vyhlížejí vlak
První díl dokumentárního cyklu České televize Zvláštní znamení touha bude uveden v premiéře na ČT2 ve středu 2. září před dvaadvacátou hodinou, a další dny reprízován na stejném kanálu. Třináct půlhodinových dílů mapuje nejen více než stoletou historii českého (a slovenského) trampingu, věnuje se roli tohoto hnutí v dějinách národa, jeho přínosu a projevům v nejrůznějších disciplínách od kultury až po sport.
Václav Šmerák připravil se sdružením Mezi řekami v Třebsíně další předpremiéru dokumentárního cyklu České televize Zvláštní znamení touha
"Třebsín je jako barometr“, řekl cestou z Kamenného Přívozu pan Václav Šmerák. „Spolehlivě poznáte, jaké je počasí“. Třebsín má slavný hostinec U Novotných, kam chodívali staří trampové, ale i Eva Olmerová, Jiří Voskovec, možná i Jaroslav Foglar, který míval chatu dole v Pikovicích, o Babičce Mary nemluvě...
Lilka Pavlak a Jiří Fred Jedlička. Jsou národy, které nemají svého svatého, ani tramping ho zatím nemá. Možná jím jednou bude prohlášen Fred Jedlička. Za svou obětavou práci je obdivován, ale i nízkými duchy haněn. Jako většina lidí, kteří něčemu krásnému zasvětili život.
Černá Nisa nad Libercem. Sem zajížděl v první polovině 60. let minulého století Kapitán Kid, než se kvůli vznikajícímu festivalu Porta odstěhoval do Ústí nad Labem
Zvláštní znamení touha, jedenáctidílný dokumentární cyklus České televize mapující století trampingu. Scénář Fedor Skotal, dramaturgie Jana Hádková, produkce Barbora Svobodová a Jana Vokrouhlíková, asistent režie Gabriela Schὒllerová, kamera Karel Slach, režie Václav Křístek.
Když scházíte od Třebenic kousek za hrází Slapské přehrady dolů k vodě, narazíte na sochu svatého Jana. Užasle jsem zůstal stát - to je přece ona slavná socha, která těm skoro tři kilometry dlouhým peřejím dala název! Je to k nevíře, stavba Slapské přehrady byla stavbou komunismu, ale stejně někdo tu barokní plastiku nenechal zmizet pod vodou. Dole kousek pod ní jsou chaty a v nich T.O. Svatojánské proudy se šerifem Frantou Vytiskou. A nahoře nad Třebenicemi na kraji lesa směrem na Ztracenku stojí legendární hostinec U Taterů. Majitel Pavel Tater v ní chodí v zeleném tričku s lapidárním nápisem Hubte trampy, se*ou v lese. S režisérem Václavem Křístkem jsme si už v létě každý jedno koupili.
Takovým báječným, i když trošku hektickým závěrem natáčení jedenáctidílného televizního seriálu České televize o trampingu bylo setkání na staroslavném Utahu nad Štěchovicemi (založen 1921) a na Svatojánských proudech o druhé zářijové středě. Okolo půl stovky trampů z různých koutů republiky podílejících se na natáčení, dokonce i kamarádů ze Slovenska, společně s televizním štábem režiséra Václava Křístka se scénáristou Fedorem Skotalem, kameramanem Karlem Slachem a asistentkou režie Gabrielou Schüllerovou tak udělalo příjemnou zelenou tečku za více než rok a čtvrt trvající prací v terénu.
Bude tento potlach opravdu poslední? Po jeho skončení chtějí pořadatelé předat trampské symboly do muzea v Praze.
Čechoameričan Petr Komárek zvaný Farář společně s kamarády trampy z amerického Texasu píše: „Ahoj, kamarádi a kamarádky! Ačkoliv do data konání desátého jubilejního celosvětového potlachu zbývá relativně ještě hodně času, již dnes je třeba seznámit trampskou veřejnost s možnostmi a podmínkami této, pro nás všechny tak závažné události.
DOSTAVNÍK PŘIVEZL Z BRD
Jak jsme si přečetli v MS č. 43 povídání Josefa Velka o lesnim zákonu a myslíme si, že by bylo dobré k tomu říci pár slov z trampského hlediska. Díky za objektivitu toho pojednání. Sami známe důležitost ochrany přírody, při svém toulání republikou vidíme ledacos. Ale jsme většinou z toulavého trampského rodu, spíme pod širákem, chodíme necestami, děláme si ohně k ohřátí sebe a jídla. A tady je kámen úrazu.
TREFILI HŘEBÍK- ALE KAM?
Vydali jsme se tentokrát na Plavecký hrad, krásné místo v Malých Karpatech. Krásné, ale taky špinavé. Při sbírání dřeva se nám dostala pod nohy plechovka, druhá, třetí, až jsme si mysleli, že rostou ze země jako houby. A stále jsme nacházeli další, i když už jsme měli plechovek dva velké rance. Pod hradem jsme sice našli igelitové pytle na odpadky – ale přibité ke stromu…Jak je budou vysypávat ?
Jiří Fred Jedlička
O kouři z narozeninového ohně a budoucnosti trampského muzea
Téměř dvě a půl stovky kamarádů z celé republiky, také ze Slovenska a dokonce i z Kanady, přijalo na druhý květnový víkend pozvání Freda (Jedličky), jehož jméno je neodlučně spjato s Festivalem trampských písni v Horním Jelení a mobilním trampským muzeem. V tomto datu totiž Fred uspořádal naprosto výjimečnou oslavu svého životního jubilea - ze všech stran kulaté šedesátky.
TOULOVCOVY MAŠTALE
Neděle na vandrech si bývají podobné jako vejce vejci: skromná snídaně, spěšné balení, rychle na vlak, dvě tři písničky, pár stisků rukou…a ahoj. Tahle neděle však nebyla tak docela obyčejná. Taky se vstávalo, snídalo a balilo, ale cestou k civilizaci jsme se rozhodli podívat se ještě na Toulovcovy maštale. Tak jsme vykročili. Vpředu Fred s Tunelářem, pak já, Bobina a na party nám šlapal Vlk. Za zatáčkou se objevila planinka posetá papíry, konzervami, ohryzky a bůhví čím ještě.