Vzkazy

  • Bylinková krabička první pomoci

    Ačkoli máme zásoby různých chemických léků z lékáren, stejně tak účinné mohou být alternativní léky z bylin. Kuchyňská spíž nám tak může lecčím přispět, od obyčejně neobyčejného česneku, až po sušené bylinky. Pomoci nám mohou i různé oleje a extrakty ze speciálních prodejen.

     

    Měsíčkový krém

    Krém má antiseptické a protiplísňové účinky, používá se na různé řezné rány, odřeniny a suchou pokožku.

     

    Ptačincový krém

    Tento krém je jako dělaný při vytahování třísek. Používá se také na nežity, místa po bodnutí hmyzem, dále rovněž na zklidnění popálené pokožky, opařeniny a ekzémy.

     

    Česnek

    Potírání čerstvým stroužkem by mohlo pomoci akné a dalším pupínkům. Rozdrcený česnek se používá na vytažení kuřího oka. Vnitřně je vhodný při průduškových infekcích a zánětech pochvy.

     

    Med

    Med vytahuje hnis a jedovaté látky z ran. Při nachlazení je vhodný přidat do čaje, který nám nejenže příjemně osladí, ale i dokonce dodá potřebné vitamíny a další složky pro naše zotavení.

     

    Aloe pravá

    Používá se ke zklidnění menších popálenin, opařenin a také při popálení na slunci. K tomu je nápomocný hustý gel, který dostaneme po rozříznutí listu rostliny.

     

    Extrahovaný habr obecný

    Tento extrát se používá na menší popáleniny, spálení od slunce či k zástavě krvácení z ran. Jako zmražený zklidňuje místa po bodnutí hmyzem, křečové žíly a pohmožděniny.

     

    Levandulový olej

    Pokud nás bolí hlava, je dobré mít při ruce tento olej. Stačí, když si budeme s tímto olejem masírovat spánky a šíji. Migrény a úporné bolesti hlavy brzo odstoupí. Je vhodný i při popáleninách a odřeninách.

     

    Olej z kustovnice cizí

    Jeden z olejů, který má silné antiseptické a protiplísňové účinky. Použít jej tak můžeme na řezné rány, odřeniny a bradavice.

     

    Netřesk a okurka

    Vyluhováním lístků netřesku a oloupané salátové okurky získáme osvěžující pleťovou vodu, která je vhodná jako obklad na pokožku spálenou sluncem. Při horečně a zahleněných cestách dýchacích tuto vyluhovanou směs můžeme i pít. Nedoporučuje se však v těhotenství a při kojení.

     

    Sušené bylinky

    Mějte doma vždy při ruce směs různých usušených bylin, ze kterých můžete připravit nálevy. Ty nám pomohou při různých nemocech, očistách organismu a nepříjemných bolestech.

     

    Tablety z jilmu plavého

    Užíváme při poruchách trávení, gastritidě či žaludeční nevolnosti, uklidňuje žaludek a zmírňuje kapsle.

     

    Zázvor

    Tento přírodní všelék je vhodný pro zmírnění nevolností v těhotenství, vhodný je také při prevenci proti chřipce a dalším onemocněním.

     

    Cibule

    První pomocí při chřipce a nachlazení je cibule nakrájená s citronem a medem.

     

     

Dnes má svátek Vladimír Zítra má svátek Jana

Odešla Alena Kennedy, trampka a nadaná spisovatelka, jejíž osud se uzavřel na severu Kanady v yukonském Klondiku  

Sedím u psacího stolu, zapaluji další pamětní svíčku a listuji v objemném fasciklu tiskovin a dopisů od Mývaly (Alenka Kennedy), kamarádky a trampky z kanadského Yukonu. Před několika hodinami jsem se dozvěděla o tom, že vzdala svou pozemskou pouť a odebrala se na nebeskou stezku. Ještě pár hodin před smrtí mi ale v noci ze šestého na sedmý duben poslala řadu mailů se svými obvyklými osobitými minikomentáři. Ani zdaleka jsem netušila, že jsou poslední... Až teď, v tuhle přesmutnou chvíli, mi bolestně došlo, že už nikdy od ní nedostanu ani mail, ani dopis nebo vzkaz, že je to konec – navždy a bez výjimek... A tak se moje zarmoucená duše vrací ke vzpomínkám, z nichž mnohé zákonitě vybledly, ale všechny ty řádky na bílém papíře je dokážou zase alespoň na chvíli vzkřísit k životu a vdechnout jim kouzlo minulosti.

Mývalu, tehdy se jmenovala ještě Alena Švábenská, jsem prvně potkala na vandru – tehdy jako členku trampské dívčí osady Trojí zákon, k níž patřily ještě Tapi a Kytka. Všechny byly milé a příjemné. A ačkoliv Mývala byla o pár let mladší než já, našly jsme poměrně rychle společnou řeč – a to v překotném povídání o knihách a tehdy populárních spisovatelích. Mám dojem, že tenkrát Mývala studovala, nebo už dostudovala, knihovnickou školu. Ale tuhle zálibu v knihách jsme pak sdílely i ve znovu navázaných pozdějších kontaktech. A ještě v něčem jsme se shodly – v touze po svobodě a romantice, kterou se Mývale podařilo naplnit dříve než mně.

V roce 1977 se totiž rozhodla natrvalo opustit republiku a toto rozhodnutí realizovala naprosto netypickou emigrantskou cestou. Totiž cestou přes severní Afriku, k čemuž jí napomohl zakoupený turistický zájezd do Tuniska. V této zemi a následně v Egyptě strávila dva nezapomenutelné roky a byly to časy nadmíru exotické, které jsem měla to štěstí alespoň ve stručnosti sdílet díky jejímu rukopisu z této doby, který mi kdysi poslala. Škoda jen, že jej nestačila dopsat a dotáhnout na knihu. Ta by se jistě četla jako bestseller. Nicméně o další etapě její životní cesty už kniha vznikla a musím dodat, že měla velký čtenářský úspěch. Jmenovala se Trvalé bydliště Klondike aneb Kde medvědi dávají dobrou noc. Nebyla ale její knižní prvotinou – tou byl povídkový sborníček, vydaný Avalonem a nazvaný Zákon Yukonu a jiné povídky.

Když v roce 1979 Mývala opustila Afriku, zakotvila na chvíli v kanadském Torontu a posléze ve Vancouveru, kde fungovala poměrně početná trampská komunita. S těmito kamarády se mimo jiné dostala na potlach, kde shodou okolností poznala Kennedyho, za kterým se pak vypravili i do jeho bydliště na Klondiku. Zdá se, že Mývalu okouzlil nejen Kennedy, který měl za sebou víc než dobrodružnou cestu okolo světa, ale i divoké krásy Severu. A tak našla svůj nový domov na Bear Creeku, asi dvanáct kilometrů od Dawsonu, ve srubu z dob zlaté horečky. I když Kennedy srub přistavěl a uvnitř vybavil, pořád ještě to bylo poněkud drsné bydlení – bez elektřiny či přívodu plynu, bez zavedené vody a odpadu... Teprve když prvorozenému Mishovi bylo asi tak pět let, byla do srubu zavedená elektrika. A to byl už na světě i druhý synek – Olin.

Ale dobrodružství tím konec rozhodně nebyl. Z Mývaliny knihy se dozvíte o střetnutí s medvědy, kterých je v těchto končinách víc než lidských obyvatel, o smečce jejich psů, o Kennedyho lovu lososů, o zvláštnostech tamního sněhu, o indiánech v okolí, o historkách z dawsonského pubu... Nesmím opomenout, že se společně s Kennedym podíleli také na napravení omylu s místem hrobu Eskymo Welzla, který byl kdysi také občanem Dawsonu. A milovaný Sever neopustila, ani když se její těžké onemocnění začalo zhoršovat.

Znovu jsem se s Mývalou setkala až začátkem devadesátých let v Coloradu a začaly jsme si dopisovat, Mývala čas od času zatelefonovala, abychom si vyměnily zásadní novinky ze svého okolí – moc ráda jsem poslouchala její vemlouvavý jemný hlas a zasvěcené vyprávění o tamním životě. Později jsme zákonitě přesedlaly na internet, který byl Mývaliným mostem spojujícím ji s ostatním světem. V roce 1998 jsem při dvouměsíční cestě po Kanadě a Aljašce, kterou jsme s kamarádkou Zuzanou podnikaly vesměs stopem, navštívila na několik dnů i Mývalino bydliště. Díky ní a její ochotě se nám věnovat jsme se dozvěděly spousty detailů a konkrétních věcí o zlaté horečce, o místní historii i způsobu života, zažily i blízké setkání s medvědem nebo dramatický problém se stávkujícím autem s automatickým řazením. Byly to hodně zvláštní a nezapomenutelné dny.

 

Mývala v zimním Dawson City. V pozadí zřejmě legendární hotel Westminster, jedna z mála budov z dob Zlaté horečky, které přečkaly požár města. Nocleh ve Westminsteru stál ve své době údajně tolik, jako roční pronájem bytu v New Yorku (pozn. red.)

 

Další naše setkání tentokrát nebylo osobní, ale na stránkách krajanských novin Nový domov, které vycházely v Torontu a s nimiž jsme obě – nezávisle na sobě – spolupracovaly. Některé z Mývaliných článků jsem si vytiskla a zařadila ke složce jejích dopisů.  

Mývala ale také cestovala s rodinou na jih, zejména do Mexika, pak opakovaně do vlasti, odkud také podnikala letecké zájezdy do Egypta, aby si oživila vzpomínky z oné první emigrantské etapy. Bohužel, svou maminku, kterou skutečně milovala, už při své první návštěvě Brna po pádu totalitního režimu nezastihla. Párkrát jsem zajela za Mývalou v době jejího pobytu v Praze, abychom si trochu popovídaly, jednou nebo dvakrát v Brně, po Kennedym jsem jí posílala knihy, o které měla zájem - a musím uznat, že měla i slušný přehled přes českou aktuální literaturu. V posledním čase ale zůstalo už jen u korespondence přes mail.    

Až do téhle chvíle jsem si vlastně ani neuvědomovala, ke kolika zážitkům a životním poznáním jsem díky Mývale vlastně došla. A tak jí ještě dodatečně tam nahoru za vše znovu a upřímně děkuji, snad mne uslyší...    

 

(Pozn. red.: ve středu 14. dubna přineseme Mývalin text Čekání na jaro v Dawson City) 

                       

   

 

Foto týdne

Vašek Souček

17. 1. 1941 - 25. 4. 2022

Jste náš host číslo

8062689

Melanž

  • První jarní životabudič: Medvědí česnek

     

    Roste pouze na jaře a vychutnávat si ho můžete jen necelé dva měsíce. Kromě první jarní energie nabízí medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. V posledních letech se z něj stal fenomén. Nejenže výborně chutná, ale obsahuje i řadu prospěšných látek. Je bohatým zdrojem vitamínu C a železa. Je to výborný prostředek při chřipce, nachlazení i dalších infekcích. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek a pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.

     

    Jak ho v lese bezpečně poznat a odlišit ho od konvalinky? V první řadě je dobré vědět, že medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Stejné podmínky k růstu potřebují například i konvalinky a některé áronovité byliny, které jsou však na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. Tyto rostliny mají velmi podobné listy, dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou. Spolehlivě od sebe rozeznat například rašící listy medvědího česneku a mladých konvalinek je velmi obtížné. Rady typu, že listy konvalinky jsou bez vůně a medvědí česnek má intenzivní aroma, jsou sice pravdivé, ale při sklizni zřejmě nezkoumáte každý list zvlášť. Na to, že je třeba si vůni ověřit, vás musí upozornit jako první oči.

     

    Jak tedy poznat medvědí česnek a odlišit ho od konvalinky?

     

     

    Podle listů:
    • Medvědí česnek: Listy vyrůstají samostatně přímo ze země.
    • Konvalinka: Listy jsou dva a rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.
    Podle květů:
    • Konvalinka: Má květ vzhledu klasu s typickou vůní.
    • Medvědí česnek: Má kulovitý květ, který voní po česneku.
    Podle vůně:
    • Konvalinka: Voní pouze květ.
    • Medvědí česnek: Po česneku voní celá rostlina.
    Dále:
    • Konvalinka má oddenek
    • Medvědí česnek cibulky.

     

    Jak medvědí česnek pěstovat?

     

     

    Ve stínu a vlhku Česnek medvědí je náš domácí druh vyskytující se ve světlých bukových lesích. Daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud je pravidelně zaléván, roste téměř všude. Na zahradě mu prospívá polostín pod keři nebo pod okraji živého plotu. Dobře se mu daří i na severní straně domu. I když se názory na výsadbu medvědího česneku různí, nejlepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí krásné bílé květy.
    Listy medvědího česneku se sbírají jen dva měsíce, do doby než začne kvést. Období sběru začíná obvykle v druhé půli března a končí zhruba v půli května. Potom se rostlina zatáhne, a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.

     

     
  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz