Vzkazy

  • Medvědí česnek - recepty

    Medvědího česneku si sice v kuchyni užijeme jen krátce, ale stojí to za to. Možností jak medvědí česnek v kuchyni využít je celá řada. Jako tip přinášíme několik receptů.

    Celý článek...  
  • První jarní životabudič: Medvědí česnek

     

    Roste pouze na jaře a vychutnávat si ho můžete jen necelé dva měsíce. Kromě první jarní energie nabízí medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. V posledních letech se z něj stal fenomén. Nejenže výborně chutná, ale obsahuje i řadu prospěšných látek. Je bohatým zdrojem vitamínu C a železa. Je to výborný prostředek při chřipce, nachlazení i dalších infekcích. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek a pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.

     

    Jak ho v lese bezpečně poznat a odlišit ho od konvalinky? V první řadě je dobré vědět, že medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Stejné podmínky k růstu potřebují například i konvalinky a některé áronovité byliny, které jsou však na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. Tyto rostliny mají velmi podobné listy, dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou. Spolehlivě od sebe rozeznat například rašící listy medvědího česneku a mladých konvalinek je velmi obtížné. Rady typu, že listy konvalinky jsou bez vůně a medvědí česnek má intenzivní aroma, jsou sice pravdivé, ale při sklizni zřejmě nezkoumáte každý list zvlášť. Na to, že je třeba si vůni ověřit, vás musí upozornit jako první oči.

     

    Jak tedy poznat medvědí česnek a odlišit ho od konvalinky?

     

     

    Podle listů:
    • Medvědí česnek: Listy vyrůstají samostatně přímo ze země.
    • Konvalinka: Listy jsou dva a rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.
    Podle květů:
    • Konvalinka: Má květ vzhledu klasu s typickou vůní.
    • Medvědí česnek: Má kulovitý květ, který voní po česneku.
    Podle vůně:
    • Konvalinka: Voní pouze květ.
    • Medvědí česnek: Po česneku voní celá rostlina.
    Dále:
    • Konvalinka má oddenek
    • Medvědí česnek cibulky.

     

    Jak medvědí česnek pěstovat?

     

     

    Ve stínu a vlhku Česnek medvědí je náš domácí druh vyskytující se ve světlých bukových lesích. Daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud je pravidelně zaléván, roste téměř všude. Na zahradě mu prospívá polostín pod keři nebo pod okraji živého plotu. Dobře se mu daří i na severní straně domu. I když se názory na výsadbu medvědího česneku různí, nejlepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí krásné bílé květy.
    Listy medvědího česneku se sbírají jen dva měsíce, do doby než začne kvést. Období sběru začíná obvykle v druhé půli března a končí zhruba v půli května. Potom se rostlina zatáhne, a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.

     

     

      _______________________

     
  • FUSEKLÍCI J. K. Kučery

     

    _______________________

      

    Josef Kobra Kučera

    (1944–2015) byl člověk mnoha talentů, tvůrce i zkušený organizátor. Mimo jiné před více než deseti lety zakládající člen redakce tohoto listu. Dlouhá léta kreslil osobité stripy, jimž říkal Fuseklíci. Ze stránek různých novin a časopisů sdělovali národu svůj osobitý pohled na svět. Některé kresby jsou staré deset, dvacet, možná i třicet let. A přece jsou stále aktuální. Stále promlouvají k dnešku. Stejně jako Kobrovy články. Jak jste si jistě všimli, stojí za to je reprízovat.  (red.)

     
Dnes má svátek Julius Zítra má svátek Aleš

Hudbu k písničce Vláček napsal Tišnovák Miloš Sysel zvaný Sir, textem, sólovým vokálem i hereckým výkonem obdařil Jiří Jordán Vobora, frontman legendárních brněnských Rowers. Vystupují málo, zato je to pokaždé událost. Rowers totiž nejsou jen talentovaní nositelé swingového dědictví, na skvělé úrovni udržují i tradici sborového vokálu. Píseň Vláček je z připravovaného společného CD V očích stáda koní... , které vyjde letos na podzim. Pointa klipu, jak záhy uvidíte, je rovněž taková rowerská. (ňuf)

 

Josef Malina, Pavel Malina a Pavel Petržela - Páca

Z Vokounova červnového kalendária

* 2. 6. 1902 Vladimír Ležák – Borin – novinářský pseudonym Otto Rikinza I. sv. války v Cizinecké legii, po r. 1918 prozaik, dramatik a satirik; sekretář boxing kroužku (30. léta); publicista v komunistickém tisku (např. v teoretickém orgánu Komunistické internacionály mládeže instruktivní článek Práce mezi trampy), v trampské hlídce Rudého večerníku a v časopise Tramp (1929 –1931); po návštěvě SSSR v roce 1934 přešel do nakladatelství Melantrich a psal do Českého slova; v roce 1939 emigroval do Anglie, po II. sv. válce žil v Austrálii – v Melbourne vydal v roce 1959 anglicky svou knihu Vykořenění (The Uprooted Surrive); poté žil ve Skotsku a v Rakousku; zemřel při návštěvě Československa v roce 1970;

Celý článek...


V dáli, za horama stojí chajda malá……

Dnes tam těch „chajd“ stojí více, leč v době pořízení tohoto snímku možná v kaňonu (pod obráceným poštovním razítkem z parníku František Josef s datem 3.6. 1902) ještě nestála  ani ta budka lamačů kamene, upravujících potahovou stezku pro koně, „koníčkující“ zpět převážně prázdné šífy, které dopravovaly po Vltavě zboží od Českých Budějovic do níže položených míst na řece. Ať už tam tenkrát stála či ne, v historii trampingu zaujala nezastupitelné místo – ono „to“ tady vlastně asi vše začalo.

Celý článek...


Písničkář, muzikant, literát, keramik a grafik Miki Ryvola se 12.dubna dožívá 75 let

Seděli jsme takhle jednou s Mikim pod palmou, kterou jsem měl v libereckém bytě, byla hluboká noc a já předčítal z rukopisu nedokončené Zápisky z Garthu. (Teď si říkám: který rok to asi byl ? Vychází mi snad 1965…Tudíž někdy před víc než padesáti světelnými roky ve vzdálené galaxii.) Vyrušila nás hlučná a nevysvětlitelná rána…Teprve ráno jsme našli v koutě na podlaze skleněnou broušenou zátku od pětilitrové karafy, která odjakživa zdobí horní plochu mých dvoumetrových stojacích hodin zvaných Big Ben. Jak mohla těžká broušená zátka zničehožnic vyskočit sama z karafy, mi dodnes nedošlo – přisoudil jsem to tehdy gigantické fluktuaci, jak se nazývají jevy příčící se přírodním zákonům. Byla to prostě jakási magická moc, jaké přicházejí jednou za život.

Celý článek...

Je možné, že tehdy v osmdesátých letech zachránil Wabi Ryvola život Janu Buddeusovi zvanému Habešan. Bylo to tehdy, když seděl celou noc u telefonu a volal kamarádům trampům. Těžce popálený Habešan zatím bojoval ve vinohradské nemocnici o život. A čekal na krev. Tu mu přinášeli kamarádi. Přinášeli vlastní krev, kterou měli v žilách. 

Celý článek...

iří  Jiří Karas Pola, kapelník dnešních Poutníků

Z Vokounova trampského kalendária

* 3.  3. 1907 Bohuslav Čepelák – Irčan (T. O. Staří kamarádi) – spisovatel, prozaik, publicista, redaktor, nakladatel; vystudoval gymnázium (1922); v roce 1929 stál u kolébky časopisu Tramp, přispíval do Trnu, Trampa, Rudého večerníku, Světu v obrazech; jeho zásluhou vznikla v 30. letech i trampská rubrika Z údolí osad v Rudém Večerníku.  Z jeho iniciativy byly na jaře 1931 ustaveny v Praze i v ostatních městech Trampské obranné výbory - proti vyhlášce zemského prezidenta Hugo Kubáta. V letech 1926-1930 – nakladatelský pracovník Ústředního studentského ředitelství, V letech 1930 - 1935 byl příležitostným nakladatelem vydal cca 4 tituly.

Celý článek...

Salutující Jan Spěváček v Plzni 2007 (foto Vladislav Vítek)

O prvním svátku Vánočním z tohoto světa odešel Jan Spěváček – Joe Indián (*1. 8.1944 - †25. 12. 2016), Trampové z legendární Brdské Smečky jej znali od konce 70. let z tzv. Kouzelných nocí, na nichž Joe převáděl u trampských ohňů na Brdech svá "kouzla" za pomoci psychotroniky a bílé magie. Tramp Jan Spěváček zvaný Joe Indián, byl dlouhá léta šerifem T. O. Delaware. Dlouhá léta působil jako psychotronik, astrolog a esoterik. Jako velmistr Mystické společnosti Gnostické a prezident Severočeské léčitelské komory v letech 2005 - 2016 publikoval čtyřdílné „paměti“ (Rozmluva s duchovním mistrem - Cesta magie, 2004; Rozmluva s duchovním mistrem - Cesta k mistrům, 2005; Tulák po světech, 2013; Od Blaníku do všech světadílů, 2016).

Celý článek...

Mogul s Martou a kytarou

Tento záblesk vzpomínek opět vyvolala stará fotografie. Je na ní Mogul s Martou, v šedesátých letech minulého století velmi populární jihočeské trampské dueto.
V době, kdy tito dva byli takříkajíc „ve flóru“, působil jsem jako střední technik v Geologickém průzkumu, národní podnik, závod České Budějovice. Pod střechou naší vzorkovny za Iglou  (tamní starší rodáci pamatují, že fabrika Igla – skutečně produkující igly – tedy jehly – dominovala svým komínem široko daleko v budějické, dnes by se řeklo průmyslové zóně) jsem se seznámil s kamarádem Kenym z osady Zlatý klíč.

Celý článek...

Lubomír Hrdlička

* 6. 6. 1911 Zdeňka Čepelákovápublicistka, redaktorka trampské rubriky „Z údolí a osad“ v Obraně lidu (1969 - 1971), spoluzakladatelka trampské literární soutěže Trapsavec, porotce Trapsavce (1971 a 1972)

*10. 6. 1941 Karel Jakeš – Kayman (T. O. Věrných, České Budějovice; S. /Sportovní/ O. Iroques, Mnichovice, 1922, T. O. Tuláci jihu později T. S. Hledači) – písničkář, organizátor a konferenciér písničkových večerů, koncertů a přehlídek věnovaných trampské písni, náčelník pražské oblasti ČTU v 60. letech, historik, publicista Trail,  Jižní stezka, Pacific expres (1969), Tramp (1968 - 1971), Chatař a chalupář (80. léta), trampský písničkář, textař (píseň Poslední mindrák - hudba W. Ryvola - 1970)

Celý článek...

O přípravách 10. světového potlachu, který se uskuteční v listopadu 2018 v americkém Texasu, píše jeden z pořadatelů Petr Farář Komárek. Navzdory hlasům, které zazněly např. z krajanských kruhů v Kanadě, má být tento potlach opravdu definitivně poslední, uzavírající dlouhou řadu setkání trampů z celého světa.

Celý článek...

Má to být poslední oficiální setkání trampů z celého světa  i ze staré vlasti. Krajané mu neříkají poslední, ale závěrečný. Uzavírá tradici, kterou v kanadském Yukonu otevřel v červenci 1978 původně pražský tramp Wimpy Nebeský, od roku 1967 žijící v zámoří. Jenže už ted se ozývaJÍ hlasy(dolehlo k nám z Kanady) že X. celosvětový potlach nemusí být poslední, a tedy ani závěrečný.

Celý článek...

Foto týdne

 

 

Jste náš host číslo

7076626

Melanž

  • Dubnoví oslavenci I

     

    * 3. 4. 1961 (60 let) Eddie Murphy, Edward Regan Murphy se narodil v Brooklynu v New Yorku, USA), americký herec a komik. Murphy byl součástí obsazení Saturday Night Live během let 1980 až 1984. Pracoval jako stand up komik a umístil se v žebříčku Comedy Central 100 Nejlepších komiků všech dob na 10. místě. Za své herecké výkony získal několik nominací na Zlatý glóbus a v roce 2007 cenu získal v kategorii nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli za výkon ve filmu Dreamgirls.[1] Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří Cesta do Ameriky, Policajt v Beverly Hills a též Záměna. Murphy také propůjčil svůj hlas oslíku ze série filmů Shrek. V některých filmech hrál dokonce více rolí najednou, například ve filmech Zamilovaný profesor nebo Norbit. Do češtiny je Eddie Murphy nejčastěji dabován Oldřichem Kaiserem, Zdeňkem Mahdalem a Tomášem Juřičkou.  Eddie má svou hvězdu v hollywoodském chodníku slávy.  

     

     

    *9. 4. 1891 (130 let) Vlasta Burian, vlastním jménem Josef Vlastimil Burian, Král komiků, český divadelní herec, režisér, zpěvák, divadelní ředitel, sportovec, podnikatel, filmový herec němé i zvukové éry filmu, který se díky své nespoutané živelnosti, improvizaci a potřebě být všude první vypracoval mezi skutečné hvězdy českého filmu, divadla i rozhlasu. Byl jedním z nejpopulárnějších herců za první republiky, po válce byl však neprávem nařčen z kolaborace. Společnost jej znala jako zábavného společníka, v soukromí byl však melancholický, náladový, trpěl maniodepresivními stavy. I proto se často uzavíral ve své vile v Dejvicích. Každodenně sportoval, ve své vile měl velkou tělocvičnu a u vily bazén, tenisový kurt a bohatě vybavenou kuchyni, kde měl nejlepšího českého kuchaře své doby, Jaromíra Trejbala. Ráno se projížděl na kole a pořádal přátelské tenisové zápasy i mimo Prahu (na pražské Klamovce si například zahrál několik tenisových zápasů s dvojnásobným mistrem světa Karlem Koželuhem). Byl také velkým mecenášem sportovců, jak profesionálních (sponzoroval také národní cyklistické mužstvo), tak amatérských. Dnes už téměř neznámá je vzpomínka pamětnice, která jej viděla, jak hází nezaměstnaným dělníkům, kteří hráli fotbal se starým roztrhaným míčem, nový míč. V letech 1914 až 1920 aktivně hrál za AC Sparta jako prvoligový fotbalový brankář. Smutný starý muž zemřel 31. ledna 1962. Zchudlý milionář musel jezdit po trochu potupných estrádách pro pracující. Ale jeden vtip si neodpustil – vstoupil na jeviště, pokrývku hlavy zavěsil na věšák a řekl – pověsíme čepičku. Alexej Čepička byl obávaný minstr obrany a Gottwaldův zeť.

     

    *16. 4. 1961 (60 let) Jiří Plocek, jemný, avšak pracovitý intelektuál, publicista, hudebník a hudební redaktor. Vystudovaný biochemik pracoval několik let v akademickém výzkumu, s rodinou byl na stáži v USA. Jak říká legenda, po návratu do vlasti chtěl dále mluvit s dětmi anglicky, aby o tuto znalost jazyka nepřišli. Děti prý odmítly – nebudou mluvit s člověk s tak těžkým přízvukem. Profesionální hudebník (skupina Poutníci), po odchodu Roberta Křesťana a Luboše Maliny založil vlastní skupinu Teagrass. Hudební producent a vydavatel (vlastní vydavatelství GNOSIS BRNO provozoval v letech 1995-2005 ). V letech 2006-2016 pracoval v Českém rozhlase Brno jako hudební redaktor a dramaturg. Jako publicista přispíval do Literárních novin (2007-2009), kde v roce 2008 redigoval stránky věnované umění. Je spoluzakladatelem družstva Kulturní noviny v roce 2009. V letech 2009-2018 byl předsedou představenstva družstva a šéfredaktorem.

    Je autorem knih Hudba středovýchodní Evropy (Torst 2003), Kroužení (o Vysočině, hudbě v pohybu a jednom festivalu, MKS Náměšť nad Oslavou 2015), Jazzová odyssea (Galén 2018) a pořadatelem knih Sešlost u Nečasů (k 80.narozeninám Jaromíra Nečase, GNOSIS BRNO 2002), Sušilovské zrcadlo (Folklorum 2005) a Malé příběhy velkých dějin (Kuřim 2018).

     

    * 18. 4. 1951 (70 let) Naďa Konvalinková, herečka. K divadlu se dostala poprvé při studiu na Gymnáziu Jana Nerudy v Hellichově ulici v Praze. Na lidové škole umění se pak připravovala na přijímací zkoušky na DAMU. Studovala v ročníku spolu Borisem Rösnerem, Evou Jakoubkovou a Lornou Vančurovou. K jejím profesorům na DAMU patřili např. Vlasta Fabianová, Václav Voska a František Salzer. Po absolutoriu DAMU působila nejprve v Divadle J. K. Tyla v Plzni (1973–1976), poté přešla do Městských divadel pražských (1976–1994). Zpočátku hrála většinou mladé naivky a prosté dívky (viz jednu z nejznámějších filmových rolí Nadi Konvalinkové, dívenku Květušku z filmu Adéla ještě nevečeřela), s přibývajícím věkem se postupně přehrála do polohy zralých žen a hodných i moudrých maminek. Čtvrt století byl jejím manželem talentovaný, avšak svébytný herec Oldřich Kaiser. Z manželství se v roce 1983 narodila dcera Karolína. Konvalinková je patronkou nadačního fondu pro opuštěné děti Rozum a cit; sama byla po rozvodu rodičů zhruba rok v dětském domově. Tehdy jí bylo 10 let a spolu se sestrou byla poté svěřena do péče babičce.

     

     

    * 18. 4. 1961 (60 let) herec Pavel Kříž alias Štěpánek ze seriálu o básnících. Brněnský rodák po úspěchu Kleinovy filmové série o básnících emigroval v roce 1988 zprvu do Velké Británie, odtud pak do Kanady. Ve Vancouveru vystudoval tamní chvalně známou univerzitu a věnoval se profesi psychoterapeuta.…Když se po několika letech vrátil do vlasti k další filmové práci, takřka nemluvil česky, zcela se sžil s novým prostředím. Žije střídavě v Kanadě a v Česku, slaví Chanuku i Vánoce.

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz