Úplný maratón trampské písničky nabídl květnový potlach osady Modrý orel, jejíž členové žijí vesměs v Německu a Švýcarsku. Přesto už dlouhou řadu let připravují své výroční ohně na českém území, v kouzelném koutě Šumavy u Anína. Letos oproti zvyklostem posunuli termín svého 51. potlachového setkání o týden dříve, ale stejně se nepřízni počasí nevyhnuli.

SLOVO VÝPRAVČÍHO

Milý Táborový ohni, srdečně tě zdravím a nesu svou trošku do mlýna. Pracuji jako výpravčí ČSD v železniční stanici Bransouze na trati Brno – Jihlava. Vzhledem k turnusové službě pro mne termín „ sobota-neděle“ nic neznamená.Těžko se mohu proto aktivně zúčastňovat dění, které je patrno z tvých článků. Přesto však mohu účastníky různých klání sledovat a srovnávat. Mnozí z nich jsou mými přáteli. Každou sobotu vyrážejí na to „ své“ místo. Rád se s nimi podělím o jejich zážitky, nápady a názory.

*2. 5. 1948 Ladislav Kališ – Logan (šerif T. O. Dawson, České Budějovice), publicista

*8. 5. 1898 Ing. František Čech, autor a vydavatel loutkových her (Kašpárek trampuje, 1940), redaktor loutkářských edicí, publicista, loutkoherec, režisér

Celý článek...

Chata Jiřího na Šeráku

ŠERÁK VOLÁ

V prosinci to bude rok, co jsme se s partou vydali na na XIII. zimní táboření na Šeráku. Vyrazili jsme z Vyškova – pět vojáků s ranci na zádech a jízdenkou do Ramzové. Dozorčí na bráně naší školy na nás vykulil oči: Vy jste převelení ? Nechali jsme ho úvahám nad naší výstrojí a podivnou výbavou ( spíš do války než na převelení) a nasedli do vlaku. Vyškov, Hanušovice, Ramzová.

Server Infobaden uveřejnil před časem text svého redaktora Jana Přeborovského http://www.infobaden.cz/author/jp-ibn/ , který rozrušil především trampskou veřejnost. Tento text koluje po internetu s jistým otazníkem. Je to možné v době, kdy je možné vlastně úplně všechno? Stává se opravdu tramping národním kulturním dědictvím?

Pozdrav z prvního jarního potlachu na Brdech, kde byl zvolen duchovním otcem osady Šílenci přírody Hodný Jeník, zvaný Habešan. Obětinou se stala kytara, kterou za účelem bílého dýmu vhodil do ohně příbramský Ludva. Jak je vidět, ani trampové nezůstávají pozadu za duchem doby.

Věci se nemají odkládat! O tom se přesvědčuji stále častěji. A někdy i velice bolestně. Jako v případě Vládi Čecha. Už několik let jsme se totiž domlouvali na větším rozhovoru, zahrnujícím jak muziku, tak osobní rovinu a v neposlední řadě i vztah k trampingu. Bohužel, už k tomu nedojde. Vláďu si pozvali k daleko naléhavějšími, neodkladnému interview tam nahoru...

Během čtrnácti dnů projedou závodníci Yukonu Quest na saních arktickou divočinou, odkázáni jen na své psy a výbavu na saních, neuvěřitelnou vzdálenost 1600 km (1000 mil) z Fairbanksu na Aljašce do hlavního města Yukon teritoria Whitehorsu. Další rok se trasa obrátí a jede se z Yukonu na Aljašku. Po cestě jsou kontrolní stanice, kam si mohou závodníci dopředu nechat poslat krmení pro psy, případně nějaké maličkosti pro sebe.Vézt to všechno by totiž bylo nemožné.

MĚLI JSME SRUB

Měli jsme srub. Fajnovej, velkej, postavenej z našeho potu.Vedle tekl potok, kterému jsme říkali hrdě Mississippi, a tak se jmenovala i celá osada. Znal nás tam každý kos, straka i lesník a my zase věděli o každém modřínu, červeném dubu a dvou liščích norách. Pedro si tam usekl palec, tak jsme potom před ním museli schovávat všechny sekyry. Kuďochovi zase zůstala v noze dobře ostrá hokna, když byl celý hrr, aby udělal rám na okna. Naše Mississippi dělala z kluků zálesáky a lidi, kteří k smrti milují přírodu.Dělili jsme se o zásoby, hřáli si ruce nad ohněm a bylo nám děsně dobře. Donald s Brčkem postavili krásnou vstupní bránu, aby se dala osada „ zamykat“. Když sprchlo, kecli jsme si do srubu a vychutnávali pocit sucha, bezpečí, pocit přátelství.