Vzkazy

  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
  • Barborka čeká na ženicha

    Na svatou Barboru se, stejně jako kdysi, soustředí především slečny, které myslí na vdavky. Dodnes si na její svátek, tedy 4. prosince, dávají do vázy čerstvě utrženou třešňovou větvičku a čekají, jestli do Vánoc rozkvete. Pokud ano, mohly by se do roka vdát.

    Tato předpověď nebývá vždy zcela spolehlivá, což je třeba připsat na vrub neodbornému přístupu některých dívek k prognostickému procesu. Má-li být odhad přesný, musí se větvička trhat až po setmění. Autorka výzkumu ji musí umístit na teplé místo a každý den zalévat mírným prsknutím. Na kterou stranu se větvička otočí, z té strany ženich přijde.

     
  • Symbolika svíček na adventním věnci

    První svíčka, kterou zapalujeme první adventní neděli je svíčkou naděje a očekávání. Často se také nazývá svíčkou proroků, kdy Izaiáš předpověděl narození Ježíše Krista.

     

    Druhá svíčka se zapaluje na bronzovou neděli. Bývá dle některých tradic označována jako svíčka betlémská, má být symbolem jesliček a je považována za svíčku lásky.

     

    Třetí svíčka na adventním věnci je jediná v jiné barvě, a to v růžové. Představuje radost a často je pojmenována jako svíčka pastýřská

     

    Čtvrtá svíčka se nazývá jako svíčka andělská a je představitelkou pokoje a míru.

     

    Pátá svíčka (u věnců s pěti svícemi) se zapaluje na Štědrý den, kdy slunce zapadne a je v bílé barvě. Symbolizuje samotného Krista.

     
  • Adventní věnec zdraví hosty

    Advent správně začíná čtvrtou neděli před Vánocemi, každý rok je tak datum jiné.

     

    Je to období plné očekávání a těšení. Věřící se těší na příchod Spasitele a ostatní na nejpříjemnější svátky v roce.

     

    Katolická církev, z jejíhož repertoáru advent pochází, mu dala základní motto i barvu. Původní barvou adventu je fialová, podle barvy kněžského roucha. Fialová však bývala v minulosti velkou vzácností, a tak ji v domácím prostředí nahradila všudypřítomná, lehce dostupná červená.

     

    Pro adventní týdny křesťané doporučují pmírný půst, protože střídmost v jídle bystří rozjímání. Také touto tradicí se ateisté mohou inspirovat: k duhu půjde zejména těm, jimž Vánoce přinášejí mnoho neodolatelných gurmánských pokušení.

     
Dnes má svátek Květoslava Zítra má svátek Vratislav

Letošní trapsavecký oheň byl stejně jako loni kvůli lockdownu přesunut z květnového data na termín zářijový. Místem konání se již podruhé stalo kempoviště v České Kanadě, v Lomech u Kunžaku. Zpočátku to vypadalo jako báječný tah, sluníčko hřálo, psavci a příznivci se sjížděli, i když jich nebylo zdaleka tolik jako v předchozích letech. Nicméně vše se vyvíjelo podle scénáře, od pátečních příprav až po první aktivity sobotního odpoledne.

V pohodě jsem si prohlédla výstavu fotografické soutěže Trasa, jejíž vyhodnocení probíhá paralelně s Trapsavcem, dala svůj hlas jednomu romantickému, nevšedně pojatému snímku, který stejně nevyhrál, prozkoumala nabídku místního knižního a časopiseckého veletrhu z českých a slovenských psaveckých luhů a ještě stihla příjemně poklevetit s několika kamarády a kamarádkami z trapsaveckého okruhu.

Nenechala jsem si ujít ani hotovou smršť křtů knižních novinek, kterou příjemně okořenil nejen příslušný křtící mok, jenž posléze koloval i mezi posluchači, ale hlavně příhodný situační humor. Nutno dodat, že ne každý z autorů byl vybaven zmiňovanou křtící pomůckou, ale i tak byly jejich tituly vyslány do oběhu mezi čtenáře.

Mezi prezentovanými knižními novinkami vede nepochybně Hafranův Případ na zlaté horečce, předpokládám, že utrhne stejně jako dva předchozí jeho tituly zase jednu z cen Jiřího Marka. Až ze Slovenska přijela svou knížku pokřtít Zápalka a také Túlavá Jackie, Miky Marusjak, dál se jako autoři novinek představili Kazatel, Dollyk, který se stručně zmínil i o další své připravené knize, Jitka, jež se pomalu vpravuje do trampského společenství... Pozornost získala i publikace k 80.výročí trampingu v Ivance při Dunaji, kterou prezentoval D´Ady, dlouholetý a věrný účastník trapsaveckého dění. Snad jen malou poznámku, že letošní ročník jak Trapsavce, tak Trasy byly mimořádně příznivé pro slovenské autory, kterých se do těchto soutěží zapojuje stále více.  Mimořádně mne také zaujaly Bacilovy Třísky na duši – Kladenské roky J.Koláře a pak Olafův Konec námořníků v Čechách, jehož kniha sestavená z dopisů a vyprávění vyšla deset let po jeho smrti, a to díky jeho ženě Elidě. Další dva křtěné tituly z řady řady miniatur, jejichž počet díky Hafranově píli utěšeně stále narůstá a už se blíží stovce, byly pokřtěny bez účasti autorů - Libuše Matysíkové a Fredyho Schuberta, jehož brožuru Utonout v moři lesů mám právě v batohu, abych si ji dočetla cestou na potlach Fort Adamsonu.

 

Hafran

Parádně jsem si užila i letošního Trapsavytí v podání temperamentních Chorošů s jejich vtipnými a přemýšlivými písničkami, ve kterých nechybí jinak tak často postrádaný humor.

A pak to přišlo! Prudký a intenzivní liják, clony vody, kroupy, nově vznikající potoky, rychlá přeměna kempoviště v bahniště, ohniště v kašnu a stanů v nádrže. Před prvním náporem mokré nadílky jsme se schovali pod dřevěný přístřešek s plachtovou střechou, jejíž slabiny se záhy projevily. Když už to vypadalo, že si déšť tenhle večer pohov nedá, zapálil Bob obřadným způsobem a za naprostého ticha maličkou hraničku pod zmiňovanou střechou. Zhruba po hodině však déšť ustal, obětavci prokopali meliorační stružky, odvodnili ohniště a zapálili oheň. V rychlosti a snad poprvé bez čtení vítězných prací byly vyhlášeny výsledky jak Trapsavce, tak Trasy, předány ceny a dokonce se dostalo i na oblíbenou tombolu v trochu zrychleném tempu, kterou zpestřoval svými průpovídkami malý Tomův synek Jiříček.

A pak se už zase hlásil o slovo déšť, který nás zahnal zpátky do úkrytu. Zvažovaly se všemožné suché varianty včetně blízkého hotýlku, úkrytu v autech či předčasného odjezdu. Musím se přiznat, že jsme posléze zvolili možnost poslední a doklouzali se blátem k autu kamaráda, které nás pak odvezlo domů. K naštvání ale bylo – že při cestě asi tak tři kilometry odtud byla silnice a okolní krajina najednou úplně suché – tam prostě ani nekáplo.

Nicméně řada statečných setrvala u ohně s kytarou a písničkami a odjížděla teprve druhý den. Ale jak bylo během nečekané vodní nadílky v kuloárech řečeno – na tenhle ročník Trapsavce shned tak nezapomene, protože v paměti se uchová nikoliv krásný, ale především silný zážitek!

Doma jsem pak sušila zmáčené trapsavecké sborníčky, takže letos moji přátelé doma i v cizině obdrželi tuhle každoroční literární relikvii lehce zvlněnou, nicméně čitelnou. A to je přece to důležité! 

 

Foto týdne

Železná neděle zahájila

28. listopadu letošní advent

 

Jste náš host číslo

7644732

Melanž

  • Tři recepty na perníčky, které jsou hned měkké

    Měkké medové perníčky I

     

    Suroviny na těsto

    400 g hladké mouky,

    2 vejce,

    1 lžička jedlé sody,

    2 lžičky perníkového koření,

    140 g moučkového cukru,

    100 g Hery,

    2 lžíce medu

     

    Postup přípravy receptu

    Cukr utřeme se 2 vejci a změklým tukem na pečení, poté přidáme med a koření. Do této kašičky vmícháme mouku se sodou. Medu nedáváme víc, perníčky by byly tvrdé!

    Vypracujeme těsto a necháme 30 minut odpočinout v lednici.

    Těsto rozválíme na silnější plát a vykrajujeme libovolné tvary, které klademe na plech vyložený pečicím papírem.

    Medové perníčky pečeme ve vyhřáté troubě na 180 °C asi 8 minut.

    Měkké medové perníčky užijeme při každé příležitosti. Můžeme je péct o Vánocích, Velikonocích nebo takhle krásně zdobené třeba na Valentýna.

     

    Měkké medové perníčky II

     

    Suroviny na těsto:

    200 g máslo (může být i olej, nebo jiný tuk)

    900 g hladká mouka (dát napřed 800 g a postupně přidávat)

    4 ks vejce

    300 g moučkový cukr 250 g med teplý

    1 lžička jedlá soda

    1 balení koření do perníku

     

     Poleva:

     Rozmixujeme přesátý moučkový cukr s bílkem a přidávám šťávu s citronu. Hustota se musí vyzkoušet. Poleva by neměla ze lžičky stékat, jen mírně jakoby padat.

     

    Postup přípravy receptu

    Důkladně zpracujeme všechny ingredience a necháme odležet v chladu do příštího dne. Pokud nevydržíte, stačí nechat i 1hod.

    Potom si na vále rozválíme placku silnou asi 2-3mm a vykrájíme tvary, které klademe na pomoučený plech, nebo na plech s pečícím papírem.

    Pečeme při 200C/7-10min, potíráme rozšlehaným vejcem.

     

    Měkké medové perníčky III


    Suroviny na těsto

    50 g másla

    650 g hladké mouky

    6-7  lžic mléka 

    250 g moučkového cukru

    4 ks žloutků

    150 g medu

    2 lžičky perníkové koření

    2 lžičky jedlé sody

    1 žloutek na potření těsta

     

    Poleva

    170 g moučkového cukru

    1 bílek

    pár kapek citrónové šťávy

     

    Postup přípravy receptu

    Do mísy dáme mouku, cukr, sodu, a perníkové koření. Vše promícháme, přidáme máslo, žloutky, med a mléko a vypracujeme těsto. Nemusíme ho dávat do chladna rozležet, můžeme ho hned vyválet na asi 0,5 cm tlustý plát a vykrajovat nejrůznější tvary. Pečeme na 170 °C asi 10 minut.

    Upečené perníčky hned potřeme žloutkem. Zdobíme bílkovou polevou.

    Perníčky se dají konzumovat hned po upečení, aniž by se musely nechat 14 dní rozležet.

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz