Karel Effa s Waldemarem Matuškou ve filmu Limonádový Joe (1964)
* 1. 1. 1958 Oldřich Damborský – Roy (Bořetice), básník, Trapsavec 1997, sbírky Na levém břehu ženy, 1990; Mozart jménem vítr, 1991; Večírek samomluvy, 1992; Vinobraní duše, 1993; Ať stromy promluví, Avalon 1996 /Zelené řádky sv. 4, ilustrace Vladimír Kalina – Dawson/; Paralelní ráj, 2000; Tančící dům, 2000 /ilustrace Antonín Vojtek/; /, Divoké víno dne, Ledové hrozny, Dobyvatelé ticha, Obrazy z vernisáže lásky, Cesta do srdce duhy, Ještě jedno dobrý kafe, Ve tvých slunečních vlasech
Mariánský sloup byl stržen po vzniku samostatného Československa dne 3. listopadu 1918 rozvášněným davem, který ve sloupu spatřoval symbol svrženého habsburského režimu. Jako hlavní původce činu se uvádí pražský bohém Franta Sauer, který o události po promlčení činu také uveřejnil písemné svědectví.
† 3. 12. 1942 Karel Melíšek - Melich, prozaik, libretista, publicista, I. redaktor Trampa (č.1.1929 až č.27 z 16. 7. 1931), dosáhl nákladu 40 000! výtisků; za redakci Trampa členem čtrnáctičlenné delegace Trampských obranných výborů (TOV), která odjela do SSSR 7.7.1931; po návratu ze SSSR z redakce Trampa odešel do nakladatelství Melantrich (noviny České Slovo, A - zet); v roce 1932 redigoval několik čísel časopisu Ze soboty na neděli, vydaných Karlem Vodrážkou – Vodrou a Františkem Hrachem;
Vladimír Rolf Staněk - Oslavka 1979 (foto František Heřman)
Před dvaceti lety zemřel Vladimír Rolf Staněk, umělecký slévač, muzikant, skladatel, swingový guru. Jedna z největších osobností poválečného (nejen brněnského) trampingu. V tomto textu na něho vzpomínají Čechošvýcarka Lilka Pavlak i Rolfova dcera Marta.
Jerry Pupál Vecka alias Colorado Jerry
Z Vokounova nepokojného kalendária
*15. 11. 1937 Jaroslav Vecka – Pupál (T. O. Vyžraný kotel, dnes S. T. O. Colorado, Conifer, USA) –zakladatel trampské kapely Mariňáci (Brno, 1963 - 1970); trampský písničkář (písně Amen, Co myslíš cizinče?, Hobo, Chilkoot, Králi tuláků, Lásky džbán, Lekce, Mámráda - text Šmudla, Na stezce - text L. Rusek, Neli pivo do bot, Obětní kámen – text Vlaštovka, Pánve (Šanghaj - hudba Jimmi Kennedy, text s J. Zábranským), Podzim v Rocky Mountains, Sir Henry Morgan, Skákej bráško, Stará chajda, Starej hobo, Stříbrná řeka, Tak zapřahej, Vzpomínka na staré campy); prozaik – Tulák Welzl z pohledu trampa, Carpe Diem 2006; Hobo a jiná chasa, 2011; Co viděla americká prérie, 2013;
Petr Farář Komárek, pořadatel posledního celosvětiového potlachu, který se odehraje v listopadu příštího roku na ranči Fort Adamson ve východním Texasu, pobouřeně píše: „Dnes jsem obdržel e-mail od dobrého kamaráda ze Švýcarska, který mě upozornil, co se děje v Česku bez našeho vědomí. Tento e-mail nás nadzvedl svou neskutečnou drzostí.
Potkali jsme se zase po desítkách let, tam nahoře v Rocky Mountains na Duck Creeku, Kachním potoku, ve výši tří tisíc metrů nad mořem. Jerry Pupál Vecka alias Colorado Jerry žije se svou ženou Danou v USA od roku 1968. Znáte ho, píše reportážní cestopisy nejen do Music Open, vydal pár knih z americké historie, skládá a nahrává písničky.
Když vyšla vzpomínková reportáž Tajemství dávných ohňů na Stvořidlech, stalo se něco neobvyklého. Roztočilo se počítadlo návštěv neuvěřitelným tempem, přes den bylo obtížné se na naše stránky vůbec dostat, systém se málem zhroutil. Upozornění na ten nenáročný text si posílali především pamětníci – a krajané ze světa, kteří na Stvořidla, Borovsko, Tofrák tehdy na počátku 60. let minulého století jezdívali.
Repríza pět let starého článku, který ve své době vyvolal značný ohlas především u českých trampů v zahraničí. Pamatují tu dobu, dobu svého mládí, pamatují stará dobrá Stvořidla, jaká dnes už nejsou.
Když jsem byl na začátku srpna na tom ohni jihlavských trampů poprvé nebo podruhé, odpověděl mi Vlčák na otázku – „držíme tradici, kterou založili staří trampové. Ty ohně jsou tady už přes padesát let.“ Chvíli jsem přemýšlel, a pak řekl –„ já jsem na ně jezdíval.“
Hudbu k písničce Vláček napsal Tišnovák Miloš Sysel zvaný Sir, textem, sólovým vokálem i hereckým výkonem obdařil Jiří Jordán Vobora, frontman legendárních brněnských Rowers. Vystupují málo, zato je to pokaždé událost. Rowers totiž nejsou jen talentovaní nositelé swingového dědictví, na skvělé úrovni udržují i tradici sborového vokálu. Píseň Vláček je z připravovaného společného CD V očích stáda koní... , které vyjde letos na podzim. Pointa klipu, jak záhy uvidíte, je rovněž taková rowerská. (ňuf)
Josef Malina, Pavel Malina a Pavel Petržela - Páca
Z Vokounova červnového kalendária
* 2. 6. 1902 Vladimír Ležák – Borin – novinářský pseudonym Otto Rikin – za I. sv. války v Cizinecké legii, po r. 1918 prozaik, dramatik a satirik; sekretář boxing kroužku (30. léta); publicista v komunistickém tisku (např. v teoretickém orgánu Komunistické internacionály mládeže instruktivní článek Práce mezi trampy), v trampské hlídce Rudého večerníku a v časopise Tramp (1929 –1931); po návštěvě SSSR v roce 1934 přešel do nakladatelství Melantrich a psal do Českého slova; v roce 1939 emigroval do Anglie, po II. sv. válce žil v Austrálii – v Melbourne vydal v roce 1959 anglicky svou knihu Vykořenění (The Uprooted Surrive); poté žil ve Skotsku a v Rakousku; zemřel při návštěvě Československa v roce 1970;
V dáli, za horama stojí chajda malá……
Dnes tam těch „chajd“ stojí více, leč v době pořízení tohoto snímku možná v kaňonu (pod obráceným poštovním razítkem z parníku František Josef s datem 3.6. 1902) ještě nestála ani ta budka lamačů kamene, upravujících potahovou stezku pro koně, „koníčkující“ zpět převážně prázdné šífy, které dopravovaly po Vltavě zboží od Českých Budějovic do níže položených míst na řece. Ať už tam tenkrát stála či ne, v historii trampingu zaujala nezastupitelné místo – ono „to“ tady vlastně asi vše začalo.
Písničkář, muzikant, literát, keramik a grafik Miki Ryvola se 12.dubna dožívá 75 let
Seděli jsme takhle jednou s Mikim pod palmou, kterou jsem měl v libereckém bytě, byla hluboká noc a já předčítal z rukopisu nedokončené Zápisky z Garthu. (Teď si říkám: který rok to asi byl ? Vychází mi snad 1965…Tudíž někdy před víc než padesáti světelnými roky ve vzdálené galaxii.) Vyrušila nás hlučná a nevysvětlitelná rána…Teprve ráno jsme našli v koutě na podlaze skleněnou broušenou zátku od pětilitrové karafy, která odjakživa zdobí horní plochu mých dvoumetrových stojacích hodin zvaných Big Ben. Jak mohla těžká broušená zátka zničehožnic vyskočit sama z karafy, mi dodnes nedošlo – přisoudil jsem to tehdy gigantické fluktuaci, jak se nazývají jevy příčící se přírodním zákonům. Byla to prostě jakási magická moc, jaké přicházejí jednou za život.