Kresba: Pavel Hanák

Odpověď na toto tázání je jednoznačná: ano, ano! Už od náchodských gymnaziálních let je poezie přítomna v jeho díle. Byla několikrát vydána a dokonce i přednášena, a ne jen tak „obyčejně“. V 60.létech figuruje jeho básnický text Nezoufejte! v režii Evalda Schorma jako lehce provokativní titul na repertoáru tehdejší pražské „vinárny poezie“ Violy .

Sir James Paul McCartney se dožívá osmdesáti let!

Scházel jsem dolů po Malostranském náměstí. Zatavil jsem se na chvíli U kocoura, ta pivnice už měla svá slavná léta za sebou, i štamgasti se přesunuli k sousednímu Hrochovi. Dal jsem si malé blbé pivo a rovnal si v hlavě text. Na dnešní večerní setkání legend českého rock' n´rollu v Malostranské besedě jsme s Petem Kaplanem přizvali i Pavla Sedláčka.

Režisérka Věra Chytilová zemřela a je asi nemožné aspoň naznačit, co to znamenalo pro ty z nás, co jsme od začátku sledovali její hádky, zápasy s kdekým včetně oddělení kultury Ústředního výboru KSČ (jako štít si tam vzala dvě malé děti), výbuchy energie a především hotové filmy. Snad se ale do mnohých vzpomínek vejde i jedna má malá, kratičká. Vyprávěl jsem ji v rozhlasovém Klubu osamělých srdcí Seržanta Pepře.

Na začátku října 1957, pátý den dvoutýdenního australského turné, přelétal Little Richard večerním spojem z Melbourne do Sydney. Skrze okýnko uviděl na pozadí noční oblohy náhle jasně rudé motory a potom anděly, snášející letadlo k zemi na přistání. Druhý den při koncertu před 40 tisíci diváky na sydneyském stadionu uviděl rudou kouli, která se řítila oblohou z jedné strany na druhou. Richard, pocházející ze silně věřící černošské rodiny, ten vzkaz pochopil.

Je zvláštní, jak naprosto obyčejné a celkem nezajímavé věci dostanou jiný rozměr a váhu v netradičních souvislostech. Třeba taková běžná láhev od limonády. Obvykle končí v kontejneru a vůbec nás nenapadne se zabývat jejím příběhem.

George  Smith Patton na snímku z roku 1943

Americká armáda na svém vítězném tažení Evropou ke konci roku 1944 potřebovala mapy. Protože se armáda dostávala na území, kde ještě nikdy nebyla, musely se mapy ukořistit.  Když 11. dubna 1945 dobyli Lipsko, podařilo se jim získat velké množství německých i protektorátních map, které se zde ve velkém nákladu tiskly.

 Jaroslav Hutka oslavil 21. dubna 75 let. Nevím, jestli a jak je oslavil, ale Jardovu pozoruhodnou životní dráhu připomínáme jeho textem k dvoualbu Sladké žluté, vydané nakladatelstvím Galén (http://www.galen.cz/idistrik/vydav/?module=katalog&page%5Bbook%5D=5492). Hutka zde hovoří o svých začátcích, souputnících, i životě v emigraci. Je otevřený. Současně zmiňuje pozoruhodnou osobnost české hudební scény šedesátých a sedmdesátých let minulého století, Miloslava Jakuba Langera. Milda po své emigraci do Německa působil v rozhlasové stanici Svobodná Evropa, nyní žije trochu neprávem zapomenut na venkově nedaleko Prahy. Naposledy jsme se setkali před šesti lety na Portě v Řevnicích při příležitosti jubilea tohoto festivalu, s kterým jsme s M. J. Langerem a dalšími skvělými osobnostmi kráčeli dlouhou řádku let.  

                                                                                   Fedor Skotal