Dnes má svátek Aleš Zítra má svátek Vincenc

Country beat na pražském letišti po příletu z Nashville

Country hudba a styl – to byl vždycky můj hrnek kafe. Velmi dobře to šlo dohromady i s mým trampováním a s ním zase pár písniček, které jsem v šedesátých letech v okouzlení z atmosféry v osadě Zlatý klíč - a koneckonců v celém tehdejším trampském hnutí - napsal.

To se nemohlo neprojevit v práci tiskového oddělení Čedoku, kde jsme působili společně s Jirkou Tunklem, bývalým redaktorem Mladého světa, a Libkou Vrbovou, posléze Ryvolovou, ženou našeho šerifa Mikiho Ryvoly (osada Zlatý klíč, kapela Hoboes). S nimi jsme se ostatně setkávali i o víkendech – po různých kempech. Například když se losovali vítězové různých soutěží, které Čedok pořádal pro čtenáře různých periodik, velmi často byly přizvány takové osobnosti, jako Walda Matuška, Naďa Urbánková, Jirka Brabec. Naďa Urbánková s Country Beatem Jirky Brabce také několikrát účinkovala na plesech či podobných akcích.

Naše kamarádství šlo tak daleko, že mi Jirka Brabec byl za svědka na svatbě. Nějakou dobu jsem se také po dohodě s kapelou pokoušel (tehdy jsme měli jen přibližné povědomí, co taková funkce ve skutečnosti obnáší) starat se Nadě a Country Beatu o to, čemu se dnes říká public relations nebo marketing. Díky tomu jsem byl tehdy bezprostředně u toho, když se tahle formace poprvé vypravila do Nashvillu a vrátila se nadšena ze svého úspěchu.

 

 

Naďa se svými diváky na plese v Bratislavě

Když jsem na přílet kapely čekal na letišti, pamatuji, že kromě mnoha jiných, nadšených zážitků mi popisovali pro tehdejší dobu velmi diskrétní příhodu: steel kytaru v Country Beatu hrál, pokud si dobře vzpomínám na jméno, Jirka Hanslík. Ten si svůj nástroj sám postavil, takže byl vlastníkem jediného, zcela originálního exempláře svého druhu na světě. Když s ním v Nashvillu koncertovali, tamní odborníky tento nástroj zaujal natolik, že přišli s návrhem, který se nedal odmítnout: Hanslíkova steel kytara se stane exponátem muzea Country music v Nashvillu a Country Beat za ni dostane standardní, americký továrně vyrobený nástroj. Kdo by odolal? Pamětníci té doby však vzpomenou, jak riskantní podnik to za komunistů byl, přivézt zpět do republiky něco jiného, než bylo uvedeno v tzv. celním prohlášení. Risk je někdy zisk – vyšlo to - celníci rozdíl v nástroji neodhalili a od té doby už trvale v produkci Country Beatu zněla pravá americká steelkytara.

Rád také vzpomínám na pořady Jirky Brabce v televizi, nazvané Country Express Praha-Nashville v době, kdy už byl řádným členem Country Music Association. Užil jsem si i jeho stejnojmenné pořady v nejvyšším patře hotelu Forum Praha (dnes Corinthia Tower), kam jej pozval ředitel hotelu dr. Jan Filip. Nikoho z nás nenapadlo, že nás opustí tak předčasně a to z důvodu, který se ve světle současného vývoje v Česku jeví skoro legrační – kvůli dluhu, který podle nepotvrzených zpráv činil něco kolem milionu. Dnes, kdy na denním pořádku jsou tunely v řádu miliard, bychom se spolu takovému důvodu mohli smát...Odešel jako gentleman, který si faleš neuměl představit.

 

Krásná Naďa Urbánková losuje výherce soutěže

 

Foto: archív Míry Navary

 

 

Foto týdne

Jste náš host číslo

9555570

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz