Babické písničky 2023

Přijměte srdečné pozvání do restaurace v Babicích u Rosic, kde se v místním sále za účasti milých hostů v sobotu 1. dubna 2023 od 17,55 hodin uskuteční 53. ročník Babických písniček. 

Letokruhy aneb poselství Wabiho Ryvoly

Kamarádi a kamarádky, přijďte v pátek 31. 3. 2023 na Musilku v Brně- Husovicích. Od 19 hodin si zde v podání mnoha hostů můžete poslechnout písně trampského barda v pořadu Letokruhy aneb poselství Wabiho Ryvoly. 

Masopustní pranostiky

• Masopust na slunci, pomlázka v senci.

• Konec masopustu jasný, len krásný.

• Krátký masopust, dlouhá zima.
• Masopust na mrazu, někdo přijde k úrazu.
• Teče-li v úterý masopustní voda kolejem, bude úrodný rok na len.
• Je-li rybník na masopustní úterý zamrzlý, čeká nás neúroda po celý rok.
• Jedí-li se koblihy na slunci, budou se malovaná vejce jíst na peci.

České masopustní tradice

Masopust - čas rozpustilých maškar, venkovských tancovaček, zpěvu, zabijaček a s nimi spojeného popíjení a hodování.

Pojem masopust má v dnešní době hned několik různých významů. Většina lidí si pod tímto názvem představí dlouhé slavnostní období mezi Vánocemi a začátkem postní doby, které trvá od svátku Tří králů až do Popeleční středy. Jiní pak jako masopust označují třídenní svátek, jenž se slaví na konci masopustního období, tedy pouze masopustní neděli, pondělí a úterý.

Jak je patrné již ze samotného názvu, slovo masopust má původ ve slovním spojením „opustit maso“. Pravděpodobně se jedná o doslovný překlad románského výrazu, což dokazuje třeba italský název carnevale, který vznikl ze slov carne neboli maso a levare neboli odložit. Do češtiny se pak tento výraz dostal hned ve dvou podobách, a to jako masopust a také jako převzaté slovo karneval.

Zatímco někteří lidé mají dojem, že masopust souvisí se slovem půst, ve skutečnosti jde o pouhou shodu náhod. Výraz půst totiž vznikl ze starohornoněmeckého slova fasta, jež znamenalo „být v odříkání pevný“ či „postit se“. Slovo karneval ovšem může pocházet také ze starořímského odkazu na boha Bakcha, tedy z výrazu carrus navalis, nebo třeba z francouzského caramantran (caréme entrant).

V dnešní době se můžeme setkat s mnoha různými názvy pro poslední tři dny období masopustu, které se vždy pojí s konkrétním místem nebo oblastí. Že masopustní doba končí, tak naznačuje celá řada výrazů, jako jsou ostatky, vostatky, končiny, fašank, šibřinky, voračky, voráčí nebo obecně karneval. Na severovýchodě Čech, kde oslavy probíhaly pouze poslední den před Popeleční středou, pak převládaly výrazy jako masopustní úterý či masopustní úterek.

Letos připadá začátek masopustu na svátek Tří králů, což je 6. leden. Pokud jde o termín masopustu jako takového, masopustní neděle se slaví 19. února 2023, masopustní pondělí připadá na 20. února 2023 a masopustní úterý vychází na 21. února 2023. O den později (22. února 2023) pak následuje Popeleční středa.

Ačkoliv masopustní období začíná prakticky již po svátku Tří králů, česká tradice odkazuje především na oslavy, které se konaly až během posledních tří dnů, tedy od masopustní neděle do masopustního úterý, nebo těsně před nimi.

Tučný čtvrtek

Příprava na masopustní oslavy tradičně začínala již ve čtvrtek před masopustní nedělí. Během tohoto dne se chystalo vše, co bylo následně zapotřebí, jako byla například tradiční domácí zabijačka prasete na vesnici. Vzhledem k tomu, že podle pověr měli lidé v tento den jíst a pít co nejvíce, aby byli celý následující rok při síle, říkalo se mu tučný čtvrtek nebo také tučňák. Klasickým pokrmem pak bylo knedlo-zelo-vepřo.

Masopustní neděle

Začátek hlavních oslav se konal na masopustní neděli, která se vždy nesla ve znamení zábavy, tancovaček, hodování a všeobecného veselí. Někdy se jí proto přezdívalo také neděle taneční, přičemž oblíbené byly především jalové hody, které pořádaly ženy. Ty si zaplatily muzikanty i hospodu, aby si zde mohly uspořádat zábavu samy pro sebe.

Masopustní pondělí

Tancovalo se samozřejmě také na masopustní pondělí. Na rozdíl od předchozího dne však tentokrát mezi oblíbené masopustní zvyky patřily mužovské bály, které byly určené pouze pro ženaté a vdané, takže na ně svobodná chasa neměla přístup. Na těchto bálech se při tanci hojně vyskakovalo, jelikož lidé věřili, že jak vysoko selka vyskočí, tak vysoko jí v následujícím roce poroste obilí, len nebo třeba konopí.

Masopustní úterý

Vrcholem masopustních oslav, hodování a všeobecného veselí bylo každoročně masopustní úterý, kdy se na cestu vesnicí nebo městem vydal tradiční průvod maškar. Lidé v nejrůznějších maskách obcházeli stavení, přičemž nesměli vynechat žádný dům. Všude se tedy zastavovalo, zpívalo, hrálo, tancovalo, a jelikož nechybělo ani malé pohoštění pro maškary, všichni popíjeli a ochutnávali, co hrdlo ráčilo, díky čemuž se rozpustilost průvodu ještě zvyšovala.

Samotná obchůzka po jednotlivých staveních, ale také dodržování dalších oblíbených tradic vždy záviselo především na místě, kde se masopustní oslavy pořádaly. Loučení s masopustem se někde znázorňovalo průvodem s márami, na nichž byl uložen masopust v podobě figuríny, živé postavy, nejbujařejší masky nebo třeba jako basa. Před celou vesnicí se následně konal soud, kde byl masopust odsouzen a veřejně popraven.

Masopustní zábava pak většinou končila úderem půlnoci, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář nebo někdo z radních vyzval veselící se dav, aby se všichni v klidu rozešli do svých domovů, protože nastala Popeleční středa a s ní i přísný čtyřicetidenní půst před blížícími se Velikonocemi. Dříve totiž lidé věřili, že pokud budou v tanci pokračovat i přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, a to nejčastěji v podobě cizince v zeleném kabátku.

Na některých místech se masopust o půlnoci ukončoval „pochováním basy“, což symbolizovalo skutečnost, že během postní doby si hudebníci na své nástroje nezahrají a na nějakou dobu končí také taneční veselice, nebo dokonce pochováním boha Bakcha. Druhý den ráno se pak ještě naposledy jedly mastné rohlíky s mlékem či kávou, ale oběd už býval přísně postní.

Popeleční středa

Na Popeleční středu lidé chodili do kostele pro popelec, což je označení pro znamení kříže, které kněz na čelo uděluje věřícím prostřednictvím posvěceného popela. Tímto dnem také začínalo postní období a na čtyřicet dnů utichalo všeobecné veselí. Pouze na několika málo místech lidé dodržovali také „pytlový čtvrtek“, tedy čtvrtek po Popeleční středě, kdy se dojídaly poslední zbytky z masopustních hodů a všechno se takzvaně zpytlovalo.