Dnes má svátek Aleš Zítra má svátek Vincenc

V červnu 1970 skončil v Ústí nad Labem čtvrtý ročník festivalu Porta a tým nadšenců se snažil o jeho zachování. V prosinci se v pražské Lucerně konal druhý ročník noblesního Folk a country festivalu. Nebylo to pokračování, tento vlak jel po jiné, daleko komerčnější koleji, ale rovněž neměl dlouhý dojezd. Začala normalizace. Avšak spojení festivalu s Portou, nepočítaje účinkující, zde bylo. Festivalový zpravodaj (na snímku) tvořili Josef Kobra Kučera a Fedor Skotal, a s nimi brněnský novinář Ladislav Vencálek. Všichni tři se už před tím sešli v redakci měsíčníku Zálesák. Zastaven byl v polovině roku 1970.

Čtvrtý ročník festivalu Porta proběhl v Ústí nad Labem v obvyklém klimatu začínajícího léta 4.- 6.června. Něco se ale začínalo měnit. Začínala normalizace. Začínal souboj soudruhů: těch, kteří chtěli komunismus novelizovat, a těch, kterým to bylo proti mysli. Dva roky už byly v naší zemi tanky východní provenience. Řečeno s padlým politikem - Mráz přicházel z Kremlu. A zesiloval.

Už v průběhu srpnové okupace roku 1968 se mezi nejradikálnější odpůrce v  tehdejším Severočeském kraji postavil ústecký Dům kultury a jeho propagační oddělení, v kterém pracoval i Jaroslav Velinský řečený Kapitán Kid (1932 - 2012). Byl nápaditým tvůrcem srandiček, transparentů, plakátů i kreslených fórů ve festivalovém bulletinu Porta. Kid (zjednodušeně řečeno) si z těch Rusáků dělal srandu. Bylo to účinnější, než vážně míněné protesty.

 

Noblesní Mirek Černý se prosadil především  rozhlasovými pořady, které skvěle moderoval s lehkým anglosaským přízvukem. Patří nejen mezi znalce zámořské country hudby, on pomáhal na svět i té naší.

Začaly partajní prověrky, které do neštěstí uvrhly desetitisíce rodin. Začala výměna kádrů.  Vedení kulturáku v Ústí bylo vyhozeno, náměstek ředitele Zdeněk Friedl, de facto ředitel festivalu (zemřel v březnu 2008, mj. stál v čele obnovení Porty v Ústí v r. 1990) se na dvacet let stal dělníkem v chemičce. Vyhozen a soudruhy nenáviděn byl i Kapitán Kid.

Nikdy jsem nepochopil, proč Kid z Ústí neodešel. Přišel za festivalem se svou první ženou Eufr z Liberce, ale byl Pražák. Nechápal jsem, proč se nevrátil do mnohovrstevnaté Prahy, kde by zmizel a nikomu nevadil. Kapitán Kid byl sice na vrcholu své písňové autorské tvorby, ale ne popularity – znám byl především v trampském světě. Statečný Eduard Světlík zaměstnal v agentuře Fortuna, která mj. připravovala legendární Folk a country festivaly v pražské Lucerně, např. Rudolfa Slánského mladšího, syna popraveného komunistického předáka. Vyhozeného šéfredaktora Josefa Kobru Kučeru. Dnešního předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského. Kid byl kreativní, šikovný grafik, reklamní textař – to vše mohl nabídnout.

V té době mi napsal: „Ráno jsem vyvětral a zdechly mi kytky“, Pak ten bonmot ještě párkrát použil. Neměl rád Ústí a nechtěl v něm žít. Žil v kraji, kde se pobíralo tzv. pohřebné – příplatek za znečištěné životní prostředí. A přesto zůstal. Z člověk šťastného a úspěšného se měnil v muže zatrpklého a nešťastného. V mučedníka.

 

Folkoví Minnesengři vznikli - slovy jejich ústnatého spíkra Honzy Borkovce - "po srpnu ´68". Na Portě se představili poprvé v roce 1969. A zvítězili.

Spolupořadatelem Porty byla České tábornická unie (ČTU). Její činnost byla zastavena v létě roku 1970, doběhly jen připravené akce: plavba na voru po Vltavě a Labi do Německa, volný tábor na Slunečné pasece, který vedl Wabi Ryvola... Na začátku listopadu 1970 se v Praze konal ustavující sjezd Socialistického svatu mládeže. SSM přijal zpět zrušené mládežnické organizace, vzniklé na jaře 1968. Jejich rozpracované aktivity. Mezi jinými i festival Porta.

Tady jasně vidíme rozdíly v chápaní situace v Praze a v regionech. V Ústí byl kulturní dům a festival, který ho připravoval, hnízdem kontrarevoluce. V Praze to byl úspěšný projekt mladých umělců. Svědčily o tom i kladné až vynikající reference v tisku, rozhlasu i televizi. V týdeníku Mladý svět. Socialistický svaz mládeže měl Portu v plánu činnosti a začal s přípravami dalšího ročníku.

Zastavme se u zapomenuté, ale výjimečně důležité osobnosti. RSDr. Oldřich Janota byl zkušený svazák, od roku 1968 zástupce náčelníka ČTU Jana Hochmana (1936 - 2022). Znal dobře Portu i lidi, kteří ji připravovali. Olda Janota (není to onen písničkář) dokázal přežít změny a na začátku roku 1970 se stal vedoucím oddělení volného času Českého ústředního výboru SSM. Oldřich Janota (pokud vím, stále žije a někde v Praze v malém podniká) sestavil nový štáb festivalu Porta. Protože byl schopný a inteligentní, přizval dostupné členy ústeckého štábu: kulturmího činitele a publicistu Miloslava Jakuba Langera, geniálního recitátora a konferenciéra Porty Miroslava Kováříka (1934 - 2020), trampského klasika Wabiho Ryvolu (1935 - 1995), a mne. Z agentury Fortuna v jistém prolínání dějů přišli Josef Kobra Kučera (1944 - 2015)  a Michael Jupp Konečný. Přizván byl hudební publicista a disc-jockey Jaromír Tůma. Dosazen byl svazák, možná už Petr Řehoř, ale až na výjimky to v té době jěště byli lidé slušní a inteligentní. Naopak v regionech to bylo horší. Daleko horší.

Bylo zřejmě, že v Ústí nad Labem Porta skončila. Věřili jsme, že dočasně, festival byl s Ústím  neodmyslitelně spojen, také se tam v desátém ročníku na chvíli vrátil. Štáb oslovoval vhodná kulturní zařízení v České republice, jednal jsem s předsednictvem KV SSM v Brně a vypadalo to nadějně... Objížděli jsme různá místa, v nichž se nám podařilo (většinou na základě osobních kontaktů) vyvolat zájem. Do Týna nad Vltavou (to byl rovněž silný favorit) jsme na jednání s místními orgány přijeli s Wabim Ryvolou (pravděpodobně pověstným Juppovým Harburnem) s usárnami na zádech a pak stopem pokračovali na Fort Hazard.

 

Zamyšlený Josef Kobra Kučera na zlatoklíčáckém Fort Hazardu. V pozadí zpěvačka Hoboes Jarka Vrbová.

Nabídka Porty v tom kterém místě zpravidla vyvolala zájem. Pak místní soudruzi asi přece jenom zvedli telefon a zavolali soudruhům do Ústí. Tam se dozvěděli, že Porta je to hnízdo kontrarevoluce, což byla z ústeckého pohledu pravda, ale celostátně to byl veliký nesmysl. A pak už se naši nově získaní přátelé neozývali, nebo jenom  jednou. S opatrným NE.

Běžel čas. Uběhl pravidelný termín festivalu a štáb Porty stále neměl místního pořadatele. Bylo jasné, že takhle to nepůjde. Že se něco musí stát, ale nikdo nevěděl co. Začínali jsme brát na vědomí, že Porta už nikdy nebude.

A pak se to stalo.

(Pokračování)

Fotografie z archivu Fedora Skotala

Foto týdne

Jste náš host číslo

9555738

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz