Jan Krůta je novinář, spisovatel, básník, písňový textař, nakladatel. Napsal tři desítky knih, asi 1300 textů, mezi nimi ty největší hity Dalibora Jandy. Jako vedoucí kulturní rubriky v Mladém světě připravoval Zlaté slavíky, soutěž vysmívanou i respektovanou, v každém případě tehdy ještě významnou. Napsal o tom pozoruhodný knižní dokument Klec na slavíky. Vážím si Honzy jako tvůrce i jako člověka. Má v sobě vizionářství i určitou posedlost. V roce 1990 se úspěšně rozjetá firma Bonton, jejímž byl Jan Krůta spoluzakladatelem, rozhodla porušit platnou legislativu a natočit první svobodný československý film. Byl to slavný Tankový prapor podle Škvoreckého předlohy a v režii Víta Olmera.

Mariánský sloup byl stržen po vzniku samostatného Československa dne 3. listopadu 1918 rozvášněným davem, který ve sloupu spatřoval symbol svrženého habsburského režimu. Jako hlavní původce činu se uvádí pražský bohém Franta Sauer, který o události po promlčení činu také uveřejnil písemné svědectví.

† 3. 12. 1942 Karel Melíšek - Melich, prozaik, libretista, publicista, I. redaktor Trampa (č.1.1929 až č.27 z 16. 7. 1931), dosáhl nákladu 40 000! výtisků;  za redakci Trampa členem čtrnáctičlenné delegace Trampských obranných výborů (TOV), která odjela do SSSR 7.7.1931; po návratu ze SSSR z redakce Trampa odešel do nakladatelství Melantrich (noviny České Slovo, A - zet); v roce 1932 redigoval několik čísel časopisu Ze soboty na neděli, vydaných Karlem Vodrážkou – Vodrou a Františkem Hrachem;

Vladimír Rolf Staněk - Oslavka 1979   (foto František Heřman)

Před dvaceti lety zemřel Vladimír Rolf Staněk, umělecký slévač, muzikant, skladatel, swingový guru. Jedna z největších osobností poválečného (nejen brněnského) trampingu. V tomto textu na něho vzpomínají Čechošvýcarka Lilka Pavlak i Rolfova dcera Marta.

Národní park Denali, Aljaška

(podle podkladů Jerryho Pupála Vecky, Colorado, US)

Jsou lidé, kteří potřebují k životu nejen početné lidské společenství ve své blízkosti, ale i pohodlí se spoustou technických vynálezů. Ale jsou naopak takoví, kteří se vracejí zpátky k přírodě, k jednoduchému, na hmotný majetek nenáročnému životnímu stylu. Anebo jsou i tací, kteří utíkají před civilizací, před lidmi, do samoty a tiché opuštěnosti.

Na začátku října 1957, pátý den dvoutýdenního australského turné, přelétal Little Richard večerním spojem z Melbourne do Sydney. Skrze okýnko uviděl na pozadí noční oblohy náhle jasně rudé motory a potom anděly, snášející letadlo k zemi na přistání. Druhý den při koncertu před 40 tisíci diváky na sydneyském stadionu uviděl rudou kouli, která se řítila oblohou z jedné strany na druhou. Richard, pocházející ze silně věřící černošské rodiny, ten vzkaz pochopil.

Ondřej Halama, frontman skupiny Pranic, jež bude 7. prosince hostem Notování

Jejej, to už je dlouho, co nebylo Notování... No, vždyť ono zase už tento čtvrtek bude! Takže rychle a se zpěvy k výsledkům minulého kola a potom pár slov o tom, co uvidíte v Music City Pointu 7. prosince.

Geniální obouruký kytarista, trochu černoch a trochu indián, syn matky alkoholičky – a už to začíná mít náběh na sociální drama. Jimi byl levák, ale jeho otec to považoval za ďáblovo znamení. Jimi se proto naučil hrát oběma rukama. Znám pár takových kytaristů, ale nikdo z nich nebyl génius.

Rozloučení s Wabim Daňkem proběhne tento čtvrtek 23. listopadu od 12 hodin ve Velké obřadní síni krematoria v Praze - Strašnicích.

Wabi Daněk s ženou Evičkou patří do legendární Osady vycházejícího slunce. Je to nejstarší východočeská trampská osada, kterou mj. zmiňuje Bob Hurikán ve svých Dějinách trampingu, dokončených v roce 1939. Mají tam takový zvyk - každý rok dva nebo tři týdny před Vánoci pořádají Zpívanou. Ta letošní bude o něco dřív - po smutečním obřadu se odebere rodina s přáteli, kamarády muzikanty a pozvanými hosty do soukromí. Nastane poslední Zpívaná s Wabim Daňkem.