Tento snímek je přesně padesát let starý, vznikl na Velikonoce 1967. Vedle krásné dívky pětadvacetiletý tramp a kulturista Habešan, nazývaný tak podle permanentního stupně opálení.

Jak už jsem jednou napsal, Honza Habešan má životů asi jako kočka – možná až devět. Už třikrát byl  na odchodu, ale vždy se vrátil. Jak sám vzpomíná, v roce 1982 to byla prasklá lebka, o pět let později spáleniny 73 procent povrchu těla (!), v roce 2011 roztržená ledvina. Nedávno oslavil v mrazivém lese pětasedmdesát let. V textu Causa Jiří Wabi Ryvola vzpomíná Stanislav Motl mj. na druhou příhodu z roku 1987. Poprvé ale zmínil toto drama ve fejetonu Promiň, Wabi v roce 1988. To úžasné drama lidského kamarádství, jež se těžko popisuje slovy. (fsk)

Jiří Ampér Janovský z Prahy a Mukařova nám poslal link na toto video s dovětkem - Dědkům to pořád ladí. Ampér je sám muzikant, ví o čem mluví. Jenže v tomto případě je bohužel přesnější použít minulý čas..

Písničkář, muzikant, literát, keramik a grafik Miki Ryvola se 12.dubna dožívá 75 let

Seděli jsme takhle jednou s Mikim pod palmou, kterou jsem měl v libereckém bytě, byla hluboká noc a já předčítal z rukopisu nedokončené Zápisky z Garthu. (Teď si říkám: který rok to asi byl ? Vychází mi snad 1965…Tudíž někdy před víc než padesáti světelnými roky ve vzdálené galaxii.) Vyrušila nás hlučná a nevysvětlitelná rána…Teprve ráno jsme našli v koutě na podlaze skleněnou broušenou zátku od pětilitrové karafy, která odjakživa zdobí horní plochu mých dvoumetrových stojacích hodin zvaných Big Ben. Jak mohla těžká broušená zátka zničehožnic vyskočit sama z karafy, mi dodnes nedošlo – přisoudil jsem to tehdy gigantické fluktuaci, jak se nazývají jevy příčící se přírodním zákonům. Byla to prostě jakási magická moc, jaké přicházejí jednou za život.

Je možné, že tehdy v osmdesátých letech zachránil Wabi Ryvola život Janu Buddeusovi zvanému Habešan. Bylo to tehdy, když seděl celou noc u telefonu a volal kamarádům trampům. Těžce popálený Habešan zatím bojoval ve vinohradské nemocnici o život. A čekal na krev. Tu mu přinášeli kamarádi. Přinášeli vlastní krev, kterou měli v žilách. 

Redakci našeho týdeníku podařilo se získat větší počet původních cowboyských písní z Divokého západu a z mexického pohraničí. Tyto písně byly jejím sběratelem vyposlechnuty a zaznamenány přímo na místě – u táborových ohňů,v bunkhousech, uprostřed corralů. Bylo to jistě vůbec po prvé, kdy tyto písně – slova i nápěv – byly naneseny na papír. Až do té doby se pouze tradovaly, pouze se zpívaly a šířily se jen od úst k ústům.

Earl Scruggs (* 6.1.1924  + 28.3.2012) 

Před pěti lety se do nebeské kapely odebral nejslavnější bluegrassový banjista všech dob Earl Scruggs. Bylo toho o něm napsáno tolik, že bych nerada nosila dříví do lesa. Proto použiji slova herce a muzikanta Steva Martina : Před ním nikdo nehrál na banjo tak  jako on a po něm tak chtěli hrát všichni, nebo se o to aspon pokoušeli...

iří  Jiří Karas Pola, kapelník dnešních Poutníků

Z Vokounova trampského kalendária

* 3.  3. 1907 Bohuslav Čepelák – Irčan (T. O. Staří kamarádi) – spisovatel, prozaik, publicista, redaktor, nakladatel; vystudoval gymnázium (1922); v roce 1929 stál u kolébky časopisu Tramp, přispíval do Trnu, Trampa, Rudého večerníku, Světu v obrazech; jeho zásluhou vznikla v 30. letech i trampská rubrika Z údolí osad v Rudém Večerníku.  Z jeho iniciativy byly na jaře 1931 ustaveny v Praze i v ostatních městech Trampské obranné výbory - proti vyhlášce zemského prezidenta Hugo Kubáta. V letech 1926-1930 – nakladatelský pracovník Ústředního studentského ředitelství, V letech 1930 - 1935 byl příležitostným nakladatelem vydal cca 4 tituly.

Textař, muzikant, zpěvák a kreslíř Jan Vyčítal se dnes dožívá 75 let

První text Honzy Vyčítala se jmenuje Blizard, je náležitě slavný, ale spojen je se jménem jiného interpreta. Honza tehdy před léty napsal ten text za deset minut tužkou na pytlík od mouky. Jiří Grossman dopsal poslední sloku a tuto původně Reevesovu písničku proslavil svým sametovým barytonem.

„Jenže“, rozchechtal se Honza, „ta úplně první písnička vznikla někdy v roce 1956 a jmenuje se Slepec.“

Miroslav Donutil na večeru Franty Kocourka v Brně

Ve chvalně známé restauraci Na statku v Jevanech na něho přišla řeč. - „nekecej, tys ho znal?“ zeptal se mě užaslý štamgast. - V rozhovoru se šiřitelem hantecu Janem Hlaváčkem překvapeně zvolal zkušený televizní moderátor Martin Veselovský - „počkejte, ten Franta Kocourek opravdu existoval?“ Protože kdekdo si může myslet, že si Frantu Kocourka vymyslel herec Donutil. Zasvěcení ale vědí své - co když si Franta Kocourek vymyslel herce Donutila? Protože tento legendární silák, zápasník, herec, básník a písmomalíř, univerzální jako soustruh a absolutní jako hrachová polévka (básník Jan Novák) opravdu žil a v těchto dnech by se dožil sedmdesáti.

Pigeon Forge

On the road…

Kolem 100 km západně od Nashvillu láká k návštěvě ranč jedné z hvězd country music – Loretty Lynn, i u nás díky stejnojmennému filmu známé pod přízviskem „coal miners daughter“ – horníkova dcera. Je to rozlehlý přírodní areál, kde kromě muzea, sídla Loretty, westernového městečka, občerstvení a obchodu je k dispozici ubytování a rekreačně sportovní vybavení. Kdo má zájem vybrat si z více než deseti hlavních událostí, jako je koncert majitelky nebo dalších umělců, motokrosový závod, tématické vyjížďky do okolí apod., zvolí dobu pobytu dle programu, připraveného na celý rok dopředu…