Dnes má svátek Ivo Zítra má svátek Zbyšek

Dějiny trampingu jsou vlastně dějinami českého národa za minulých sto let. Je v nich vše – nabytá svoboda i její opakovaná ztráta, prosperita i krize, budování a zapomínání demokracie, drobné lidské osudy, selhání, kolaborace, ale i velká hrdinství. Tramping se totiž některým ze způsobů dotkl každého z nás.
Kdy ale přesně vznikl? Na tuto otázku nebude jednoduchá odpověď.

Tramping nebyl ustaven valnou hromadou, toto hnutí (někteří nemají slovo hnutí ve spojení s trampingem rádi) vznikalo spontánně v průběhu času. Jedno je ale jisté – hmatatelně byl na našem území přítomen už pár let před I. světovou válkou. Data jsou důležitá, ale ještě zajímavější je důvod, proč tak specifický jev vznikl právě v České kotlině a ne někde jinde. Proč vlastně vůbec vznikl.

Před časem jsem na základě stipendia Nadace Český literární fond začal sbírat materiály k televiznímu dokumentárnímu cyklu Fenomén tramping. Už udělení stipendia mne překvapilo – v naší zemi je velmi málo peněz na výzkum, bádání, literaturu faktu i literaturu krásnou... Tramping je ale ojedinělý fenomén. Je tady – řekněme – sto let. Ten scénář jsem dopsal, čeká na zpracování v České televizi.

Oficiálně bývá vznik trampingu kladen do roku 1918, roku konce I. světové války a vzniku republiky. Říkám to nerad, ale je to velmi tendenční tvrzení – v roce 1918 opravdu skončila válka, vznikla Československá republika, vznikla osada Ztracená naděje, ovšem tramping tu už pár let existoval. Ostatně Ztracenku založili trampové, kteří do Svatojánských proudů, pozdějšího Roaring campu, Táboru řvavých, jezdívali (dle Boba Hurikána a dalších zdrojů) už před válkou. Bob Hurikán v Dějinách trampingu z roku 1940 i Zdeněk Nossberger, jehož článek následuje, zřejmě mluví o stejné události, jen s časovým posunem.

Nedávno zesnulý jihočeský tramp a badatel Karel Jakeš-Kayman zpracoval historii vzniku trampingu v tomto regionu – a dostal se až k roku 1912. Ze stejného data jsou svědectví o trampingu na severu Čech. Reportér a spisovatel Stanislav Motl klade počátky trampingu dokonce do roku 1911. Dokládá, že v roce 1914 měl tramping u nás už pevnou základnu. Předává svědectví písničkáře Jarky Mottla, s nímž se dobře znal a opakovaně s ním spolupracoval – Jarka mluví mj. o tzv. zelených kádrech v průběhu první světové války. Byli to vojenští zběhové, často trampové, kteří se skrývali v lesích na místech, kam jezdívali před válkou a kde po válce vznikaly trampské chatové osady.

Brněnský badatel, publicista a muzikant Pavel Čiča Jelínek mi na anotaci v editorialu napsal: „Konečně se možná přepíše historie počátků našeho trampingu.“ A přikládá text z časopisu Svazu brněnských osad Tulák, vycházejícího po II. světové válce.

"Již jen málokterá krajina na Moravě se může pochlubit takovou romantikou přírody jako naše Podyjí. Mohutné Vranovské jezero a pak skutečné zálivy a zátoky, tak podobné finským fjordům, stráně přímo poseté různou květenou a nad vším vládne ohnivé slunce. Kraj je jen málo dotčen náporem paďourů a to vlastně jen přímo u přehrady v Lančovské zátoce a pod hradem Cornštejnem. A jedeš-li dolů k Frejštejnu kánoí, můžeš nezřídka spatřit vyhřívající se srní. Takový klid vládne v těchto krajích. Inu - zaslíbený kout pro trampíře."

Tak v roce 1946 vzpomínali na svoje stará trampská místa znojemští kamarádi.

První trampskou vlaštovkou, jež se v Podyjí objevila, byl Berta Hladík. Proháněl se v Podyjí sám od roku 1916. Brzy však osamělý oheň přilákal další kamarády a tak časem vznikla první chata z proutí a listí, honosně nazvaná Grandhotel Nevada. Byla tak malá, že při spaní čouhaly nohy ven, ale jak říkával Berta: "Stačí, když je něco nad hlavou".

Skutečnou a první chajdou ze dřeva byla Arizona, která byla postavena v roce 1925. A pak rostly další a další - Hawai, Přátelství, oldskautská Aljaška, Kanada, Údolí prohibice, Pevnost mrtvých, Poslední stanice a Habeš - zvláštní tím, že státní hranice s Rakouskem vedla středem chaty“.

Kde se ovšem tak specifické hnutí u nás vzalo? Zajímavé je, že vznikalo v určité dobové determinaci na řadě míst současně. Vyvrací tak rozšířenou domněnku, že tramping vznikl na Vltavě a dolním toku Sázavy a odtud se v jakýchsi soustředných kruzích šířil do dalších regionů. Vznikal z různých přítoků, které nebyly vázány na jedno místo. Velkou roli sehrál skauting a později nechuť ke skautskému drilu. Vliv knih Jacka Londona a především jeho románu Cesta. Němých filmových kovbojek. Vliv woodcrafterského hnutí Ernesta Thompsona Setona. Filosofa J.-J. Rousseaua. Zatím nedoceněnou roli sehrála Young Men´s Christian Association, Křesťanské sdružení mladých mužů, zkráceně YMCA., které do Čech přivedl T.G. Masaryk.

Mezi přítoky byly i silné české prameny. Nepatří nakonec mezi předchůdce trampingu i ony šeré zjevy z období romantismu? Tajemné postavy v pelerínách a se širokými klobouky, třeba K.H.Mácha, jehož pravou podobu vlastně vůbec neznáme? Bezpečně ale víme jedno - Mácha už v té době jezdíval stopem. Pravda – s formanskými potahy.

Předchůdcem (nebo jedním z prvních českých trampů mimo naše území?) byl nepochybně Zdeněk Matěj Kuděj, americký zlatokop, prospektor, cowboy, tulák, železniční hobo. Po návratu do Čech věrný kumpán Jaroslava Haška na jeho bohémských cestách, rovněž i velký sympatizant trampingu. Znáte ostatně jeho fotografii s Bobem Hurikánem na osadě v Údolí obrů?

Jakýsi toulavý gen je vlastní tomuto národu. Mezi španělskými interbrigadisty za tamní občanské války bylo hodně českých trampů. Jejich osudy knižně zpracoval uznávaný historik (a tramp) Jindřich Marek-Kániš a my se k nim jistě časem vrátíme. Nesou výstižný název – Podivný španělský vandr. Trampové s kytarami proti tankům. O něco později bojovali trampové na západní i východní frontě II.světové války. Bránili Tobrúk, bojovali na Blízkém východě. Pokud přežili a vrátili se, končili v komunistických lágrech – i když sami byli často levičáci.

Ovšemže do tohoto výčtu patří trampský sport, nové sportovní disciplíny, olympijští vítězové, mistři světa, jeden svébytný a velmi rozšířený hudební žánr...To vše je tramping, náš vymírající národní endemit.

Pravděpodobně na všech kontinentech žijí čeští trampové, které tam zavál osud. V největší míře odcházeli po srpnu 1968. Zažil jsem to také a kdyby kamarádi Ksicht a Sentva na mne tehdy počkali, odvíjel by se můj život jinak. Odjet bylo snadné, vlastně to byl naplněný trampský sen: zvedla se Železná opona. Balíme usárny a jedeme do toho světa, který nám komunisti odpírali. A až ty ruské tanky odtáhnou, protože to tak svět nenechá, vrátíme se zase domů. Hodně kamarádů si to tehdy myslelo.

Ať tak nebo jinak, tramping se dotkl každého z nás. Měli bychom ale být k tomuto národnímu fenoménu férovější. Tramping rozhodně nevznikl v roce 1918, to vznikla Ztracenka. Tramping tady byl už za c.k. monarchie. Je tady už sto let.

Foto týdne

Jste náš host číslo

9624220

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz