Dnes má svátek Ivo Zítra má svátek Zbyšek

Napsal si někdo na starej kůl prostinkej nápis Válka je vůl / před kůlem stojím, čepici smekám, v očích mám slzy a pak si klekám / modlím se za ty, kteří ten kůl nevidí a nečtou, že válka je vůl.

Je to až cynicky nespravedlivé, že největším hitem v rozsáhlém hudebním díle OIdřicha Veselého je tak prostinká píseň. Že z té prostinké písně velehit vlastně udělal text Františka Jemelky, a především úderný, opakující se slogan. Slogan, který se hodí do každé doby, ale do šedesátých a sedmdesátých let v tehdejším Československu jaksi zvlášť.

Olda Veselý byl vzděláním textilní výtvarník a k výtvarné tvorbě se čas od času vracel. Především byl ale Bohem nadaný muzikant, obdařený neobvyklým skladatelským i interpretačním talentem. A přesto mu dlouho trvalo, než se prosadil. Úplnému úspěchu možná bránilo, že až na výjimky prožil svůj pracovitý život mimo centrum, v Brně. Své nejslavnější období zažil v Praze, v řadách Hladíkova Blue Effectu, tehdy z donucení zvaného češtěji – Modrý, nebo dokonce M. efekt. Jistě, byla v tom narážka na modrou vojenskou knížku, zprošťující rekruta základní vojenské služby. Byla to slavná sestava nevojáků – vedle Radima Hladíka slovenský baskytarista Fedor Frešo, bubeník Vlado Čech, klávesista a zpěvák Oldřich Veselý.

Po jaksi nuceném návratu Fedora Freša do Bratislavy se do skupiny vrátil Lešek Semelka, který měl hrát i basový part. Najednou proti sobě nejen na pódiu stáli dva hráči na klávesy se stejně posazenými a stejně vypjatými hlasy. Něco se stát muselo. První odešel Veselý, až po něm Semelka. Olda se vrátil do Brna a přebudoval zavedenou bigbítovou skupinu Synkopy 61 na art-rockovou formaci. Synkopy s Veselým v té době patřily mezi to nejlepší, co u nás módní art-rocková vlna představovala.

V roce 1990 Synkopy ukončily činnost, vrátily se k ní až o pár let později se staronovým kapelníkem Petrem Smějou v čele. Hrají dodnes, dodnes mají úžasný vokál s krásným falzetem Michala Poláka, a na jejich koncertech občas hostoval i Olda Veselý. Z Brna dále spolupracoval s geniálním textařem Pavlem Vrbou, především se věnoval studiové práci a psaní scénické hudby. Ještě jednou zkusil interpretační comeback, ale kdo by si v překotnosti doby vzpomněl na starého rockera.

Oldřich Veselý, jeden z největších talentů české rockové až popové scény, zemřel včera po těžké nemoci v rodném Brně ve věku 69 let.

Nejen válka, i smrt je vůl. Olda toho mohl ještě hodně říct.

 

 

Foto týdne

Jste náš host číslo

9623784

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz