Táže se lord Brisenden svého sluhy: „James, máme my na zámku televizor?“ „ Nikoli, pane“, odvětí James. „A sakra, to jsem zase celej večer čučel do kamen…“ posteskne si lord. (Nutno vyprávět s co nejvěrnějším anglickým přízvukem).
Dr. Jiří Tichota
Z rozhovoru Jiřího Tichoty s novinářem a spisovatelem Janem Krůtou
Moje žena je dcerou televizního redaktora Vladimíra Toska, který v roce šedesát osm držel do poslední chvíle vysílač, než Rusáci obsadili Cukrák. Za války létal v Anglii a hned věděl, o co tady půjde. Ještě v srpnu se svým synem emigroval a stal s v Anglii vedoucím redaktorem Listů. Asi v roce pětaosmdesát jsem najednou dostal předvolání do Bartolomějské. Začalo to jako vždycky, byli tam dva – jeden hodný, druhý zlý. Začali katedrou, jak o mně všechno vědí a pak najednou: Kdy jste se naposled viděl s Václavem Havlem a s jeho bratrem? Už jsem věděl, odkud vítr fouká. Ivan Havel byl před časem na Žofíně na našem koncertu. Oni kývali a hned dodali: A potom byl dvacet minut u vás v šatně. O čem jste si povídali? No, k tomu se ještě vrátíme. Zatím nám tu nechte pas, my si vás zavoláme…
North Carolina Ramblers
Dvacáté druhé pokračování rozhlasové Country pohody
Začátek 30. let otevřel po dlouhé době naprosto nečekaně a doslova dokořán prostor pro uplatnění nových aktérů na scéně americké country. Příčinou byla nejen podstatně větší hustota sítě soukromých rozhlasových stanic, a tedy i „spotřeba muziky“, ale paradoxně i velice těžké období, jímž procházela americká ekonomika, včetně gramofonového průmyslu.
Zleva Colonel Tom Parker a Elvis Presley
Dvacáté první pokračování rozhlasového cyklu o vývoji country hudby v USA
Drtivou většinu slavných „X-stations“, rozmístěných na území Mexika v těsném sousedství hranice s USA, které se ve 30. letech minulého století mimořádně zasloužily o nebývalou popularitu country muziky, vlastnili američtí obchodníci nejrůznějšího druhu a vesměs minimálních zásad.
Odešel muzikant a producent Stanislav Chmelík, hudební partner Jitky Vrbové.
Akát je strom listnatý, jeho květy tvoří hrozny, a také jeho listy se skládají z množiny lístků. Má takový zajímavý botanický název – trnovník Robinia. Je to na první i druhý pohled strom krásný. Kvete bíle. Voní tak silně, že když jdeš v červnu akátovou alejí, máš pocit, že se tou vůní musíš brodit. Ta vůně nám říká, že jaro finišuje, trhá svou hrudí cílovou pásku. Brzo nastoupí léto. Léto se všemi svými svody – chozením naboso, cácháním v tůních, spaním pod širákem a letními žízněmi všeho druhu. Akáty to je tedy akátová alej, stromořadí krásných rozkvetlých vonících stromů.
K sedmdesátým narozeninám Vladimíra Merty přinášíme i vzpomínku na autora tohoto textu – J. K. Kučera by se v minulých dnech dožil 72 let.
Architekt, režisér a písničkář za sebou při každé své činnosti zanechává stopy (noty). Musím se přiznat, že se mi na Portě stalo, že jsem při jeho sáhodlouhé písni usnul. Omlouvá mě to, že únava z nepřetržitého pití (a ještě jsem k tomu pracoval) mi zabránila vnímat intelektuální zpívanou poezii.
Chcete nahlédnout pro změnu do kuchyně slavné textařky? Poslyšte historku, kterou mi na úvod setkání vypověděla PhDr. Jiřina Fikejzová: "Jiří Zmožek chtěl kdysi otextovat melodii, která se líbila Karlu Gottovi, že mi ji dá na kazetě. Já mu řekla, že kazeťák nemám, že pracuju s přístrojem Sonet Duo, známým traktorem. On zvedl oči k nebi a prohlásil, že jsem poslední kotouč v Československu.
To, že textař a básník Pavel Vrba vydává premiérové knižní tituly i po smrti, je nezpochybnitelnou zásluhou jeho ženy Marie, kterou okruh jejích trampských přátel zná jako Salu, jiní pak zase pod přezdívkou Bystrá, jíž ji obdařil už kdysi dávno sám Pavel. Ta pak, společně s báječně se doplňujícím tvůrčím týmem, tedy připravila již třetí knižní titul s Pavlovými básněmi a poetickými texty z jeho „šuplíkové pozůstalosti“, nepochybně k radosti kulturní veřejnosti.
Alain Fabien Maurice Marcel Delon, francouzský herec, scénárista a režisér. Narodil se ve znamení Štíra 8. listopadu 1935 ve Sceaux u Paříže. Jeho otec byl provozovatelem kina, matka pracovala v lékárně. Alain Delon byl jediné dítě z manželství, které skončilo rozvodem, když mu byly čtyři roky. Vyrůstal u pěstounů v severofrancouzském Fresnes. Pro své neustálé potíže s učiteli vystřídal mnoho škol, delší dobu pobýval v jezuitském internátě St. Nicholas d'Igny u Bièvres, odkud se pokusil utéct do USA. Vyučil se řezníkem u svého otčíma, v sedmnácti letech vstoupil do armády a bojoval jako parašutista u námořnictva v Indočíně.
Bohumil Röhrich – Béďa Šedifka
*2. 11. 1905 Míla Kolář, dramaturg, beletrista, překladatel, redaktor Práce, autor divadelních her (divadelní hra o trampské romantice Dvě Marie, hrála se v malostranské Umělecké besedě v Praze)
*2. 11. 1935 Iva Hercíková (dříve Vodňanská), absolventka DAMU, spisovatelka, autorka televizních her a filmových scénářů editorka (se Zdeňkem Heřmanem) knihy Chyťte se nebe…/Magazín Divokého západu/, 1968; 1986 - 2000 žila v emigraci v USA
Skupina Pacifik za sebou zanechává čitelnou hudební stopu už více než čtyři a půl desítky let. O lídru skupiny - Tonym Linhartovi (75) – to lze tvrdit ještě v delší časové linii. Je známou osobností nejen v muzikantském, ale i v trampském světě, zejména nyní v souvislosti s právě vysílaným třináctidílným televizním seriálem Zvláštní znamení touha o historii trampingu, kde vystupuje jako pamětník a historik této subkultury.
Podivuhodně těleso Los Brňos dal před několika desítkami let dohromady silák a srandista Franta Kocourek. Kapela to byla složená z muzikantů divných, nahodilých až šílených a ustavena byla proto, aby doprovázela Rudiho Kovandu.