Obec Fort Bridger
Kdo se zajímá o historii amerického západu, tak snadno zjistí, že místo zvané Fort Jim Bridger je dokonalý souhrn určité části americké historie a snůška vědomostí. Navíc se v pevnosti koná setkání horalů – Mountain Man Randezvous. Setkání je druhé největší z akcí tohoto druhu, které se koná ve státě Wyoming. První místo drží pověstné Cheyenne Frontier Days – Dny hraničářů ve městě Cheyenne.
Kdo byl James Felix Bridger, zvaný Jim? Narodil se 17. března r. 1804. Bylo mu osm let, když se celá rodina přestěhovala do St. Louis. Jeho matka nezvyklá na tvrdý pomezní život zakrátko zemřela. Jim měl sourozence. Mladšího bratra Johnnyho a sestru Mary Ann. Jeho otec nemohl sám pečovat o děti. Požádal vzdálenou sestřenici o pomoc. Ta se chopila práce, ale otec zanedlouho skonal. Zůstalo na Jimovi, aby živil rodinu.
Dělal, co se dalo, ale po skončené práci jeho zamilovaným návykem bylo postávat u kovářské dílny. Pozoroval kováře jak buší do kovadliny a rozdmychává oheň. V kovárně se zastavovali emigranti, kteří potřebovali okovat koně a opravit kola vozů. Jim naslouchal o čem je řeč. Mluvilo se o pronikání na západ. O výnosném obchodě s kůžemi. O nebezpečí, které tyto cesty obnášejí. O indiánech, o dobrodružství.
Jednoho dne, jak tak stál u kovárny, viděl kováře jak vytváří podkovu a běhá od kovadliny k roštu a musí znovu rozdmýchat oheň. Jim přiskočil k dmýchadlu a pomáhal. Kovář Phil Creamer neřekl nic. Tak se stalo, že Jim začal pracovat v kovárně.
Socha J. Bridgera u vchodu do pevnosti
Pracoval dlouhé hodiny a zadarmo. Plat začal brát, až se naučil kovářskému řemeslu. Co ale všechno vyslechnul! Jaké zkazky tihle muži oblečení v kůži – buckskin úbory – vyprávěli! Jim se viděl na jejich místě. Stále o cestě na západ přemýšlel. A snil. Jednoho dne se u kováře zastavil horal. Byl to sám traper a jeden vůbec z prvních lovců Manuel Lisa a Jim věděl, o koho se jedná. Slovo dalo slovo a Manuel Jimovi poradil.
Den nato si Jim vzal volno z práce a zašel do úřadu firmy American Fur Company. Jim Bridger byl přijat na loveckou výpravu do horní oblasti řeky Missouri a zakrátko ze St. Louis vypluli. Spíš se odstrkávali a přitahovali. Začátky byly těžké a o tvrdou dřinu nebyla nouze. Jim byl kompletně vybaven firmou. Na úvěr. Později se zhrozil, co bobřích kůží musel splatit, ale začít se nějak musí.
A tak po urputných začátcích se ze zelenáče Jima stal lovec kožešin a Bushway – vůdce. Jim chytal bobry do pastí s tlupou traperů a ti všichni dělali pro společnost American Fur Company. Konkurenci jim na severozápadě dělala firma Hudson Bay Company. Pro krátkou dobu i Missouri Fur Company. Později vznikly skupiny nezávislých a svobodných lovců, kteří pracovali samostatně. A když přišel čas předem dohodnutého termínu, bylo zahájeno Mountain Man Randezvous. A tam se chlapci vyřádili.
Neznali se. Důvod k radosti
Hlaveň stále horká... (pozn. redakce: v režné haleně autor textu)
Po prodeji kůží a nakoupení nových zásob se pilo, halekalo, soutěžilo, měnilo, rvalo a milovalo. I ženilo. Indiánská děvčata –squaw – byla pohledná a považovala si za čest, být ženou trapera. Také se nebály práce a uměly zhotovit buckskins – úbory. I Jim se oženil. Odešli z kempu do lesa a po pár dnech – jak indiánské zvyklosti určovaly – byli svoji. Rodily se děti o překot. A po pár letech začali přijíždět emigranti. Do Oregonu, do Kalifornie. Obchod s bobřími kůžemi ochabl, i když bizonní roucha byla stále ceněná. Východní móda více určovala hedvábí než bobří kožky.
Společně s kamarádem Louis Vasquezem v roce 1843 postavili pevnost Fort Jim Bridger na přítoku říčky Black Fork, která se vlévá do řeky Green River. A nejen to. Vydělávali dobře i na Green River, kde vlastnili převoznictví. Převoz prérijních korábů stál $1.00 za vůz. Ukázali se Mormoni, kteří preferovali jejich Mormon Trail. Byli i takoví, kteří neměli koně nebo buvoly či mezky. Táhli dvoukoláky sami. Byli nazývání Hand Cart People.
Jejich vůdci Brigham Youngovi se líbil převoz na řece a snil o koupi pevnosti. Podařilo se mu převzít převoznictví. (Tam se potopila část výpravy Al Packera – colorádského kanibala). Mormoni později pevnost koupili podivným způsobem.
Powwow - indiáni v pevnosti
Stmívá se...
Jim odjel do St. Louis a během jeho nepřítomnosti někdo udělal na smlouvě křížek. On totiž neuměl číst ani psát. Jestli ten křížek za něho udělal Louis Vasquez – ten to popřel – se dodnes neví. Jim nedostal pěťák. Později pevnost převzala US Army, ale nájemné také neplatila. Ve Fort Bridger stavěl i Pony Express a v r. 1867 společnost Union Pacific dokončila stavbu kolejí do Wyomingu. Mormoni nedaleko postavili svoji novou pevnost Fort Supply.
Jim Felix Bridger pobýval nějaký čas v pevnosti Fort Phil Kearney, kde v blízkém údolí byli vojáci vlákání do léčky indiány z kmene Oglala Sioux. Indiány vedl Crazy Horse a Red Cloud. Osmdesát vojáků bylo pobito do jednoho muže. V r. 1875 Jim oslepl a o šest let později zemřel. Indiánský bijec, traper, zálesák, stopař, průvodce a objevitel (objevil přechod přes Kontinentální dělení a zmapoval průsmyk zvaný South Pass – Jižní průsmyk) skončil svoji pozemskou dráhu. Dožil se sedmdesáti sedmi let.
Dvojice z Kalifornie
Praskot táborového ohně máš před očima a kouř se míchá se svěžím vzduchem. Nedaleko řehtají koně a mezci spásají stále zelenou trávu. Naproti sedí tvůj partner a čistí svůj nůž. Nejsi zde abys soudil. Sám jsi oblečen do buckskin od hlavy až k patě. Včetně čepice z kožešiny. Vítej do světa horalů a oslav a raduj se i ty! Pocti již čtyřicáté Randezvous ve znovu obnovené pevnosti Fort Bridger.
Tak jsme vkročili na půdu pevnosti a poznali šťastné lidi. To se pozná na první pohled. Nikde zamračená tvář. Jen samý úsměv. Muži se plácají do ramen a ženy objímají muže. Nezáleží na tom, zdali se znají anebo neznají. Fotil jsem před stanem obchodníka, kde pohledná děva objímala šéfa obchodu. Snad ji zavazel v chůzi. Říkám důsledně: „Vydržte v objetí. Fotím!“ tak se objímali dál.
Jde okolo horal: „To je tvoje žena?“ otázal se. „Ale vůbec ne. Já tu dámu vůbec neznám!“ s úsměvem odpověděl trader. Dáma se usmívá a říká: „Ale mohlo by se tak stát, ne?“
Tak jsem je vyfotil. Jen proto, abych dokázal, že byli v dobré náladě a bavili se. Oni se všichni náramně v zábavě povzbuzovali. Asi proto, že se znenadání ocitli v době kolem roku 1843, kdy byla pevnost postavena. Těch obchodníků – traders – bylo požehnaně. Kůže, zbraně, nože, nařadí, nádobí a hrnce, šaty, vesty, kalhoty i buckskins z kůže srnčí a z jelenice, z kůže oslí, vepřové, kozí a ovčí. Různé nářadí a pomůcky v řemeslech koželužských, kovářských, zlatnických a zbrojířských.
Potom byly na řadě soutěže. Házelo se nožem, tomahavkem. Střílelo se předovkou a pistolí. Vše musí být ve starém stylu – před rokem 1840 – nebo napodobeniny. Zbraně i soutěžící. Ženy soutěží v hodu pánví a ve vaření na Dutch Oven. Jsou i dětské soutěže a vystřelují se jim cukrovinky z děla. Z tak zvaného Candy Cannon. Ze vzdálené louky je slyšet tlukot indiánského tam-tamu, kde se prezentují indiánské tance. Powwow. Potkávali se staří známí a uzavírali se nová přátelství. Tamní muzeum nabízí mnoho zajímavostí a vědomostí. Rozhodně stojí za návštěvu. V průběhu Randezvous se neplatí. Ani v pevnosti, ani v muzeu. Dary jsou ovšem oceněny.
Fort Bridger Randezvous je hostem návštěvníků i z Evropy. Především z Německa, Francie a Velké Britanie. My jsme zastupovali horaly z Československa. Poznali jsme šťastné lidi a pocítili tu zapeklitou věc – pohodičku – sami na sobě.
Tady bylo místo prvního Randezvous v r. 1825
Old Timer a Dana
* Něco z horalského (nejen z brněnského) hantecu:
Arkansas toothpick – je dlouhý (ostří 11,5 palců ) oboustranný nůž amerického pomezí. Celková délka je až 17 palců. Používal se v bitkách s indiány a nejen s nimi.
Blackbirth storm – neočekávaná jarní bouře.
Boosloper – lovec nebo traper.
Booshway – vedoucí nebo šéf skupiny horalů. Slovo pochází z francouského slova bourgeois.
Buckskin – srnčí kůže používaná nejvíc k šití traperského oblečení, jak pro indiány, tak i pro horaly. Musí být vydělaná tak zvaným stylem brain tanning – s pomocí zvířecího mozku. Kůže je bílé barvy a hebká.
Fur Country – slovem se označovaly Rocky Mountains – Skalisté hory.
Segundo – druhý šéf skupiny lovců. V pravomoci hned za Booshwayem.
Scalper – nůž, který se používal v osmnáctém až devatenáctém století. Ze záznamů American Fur Company, to byl tak zvaný scalping knife – vhodný pro skalpování oběti. Celkově dlouhý asi 10 palců se zahnutým ostřím.
Foto: Jerry Pupál Vecka