Štrbské pleso 1952. T.O. Manila s českými kamarátmi
Na Music Open som si prečítala článok Krvavý potlach na severu... Zaujala ma časť, kde sa píše o krvavejšom, brutálnejšom celoštátnom potlachu v r. 1960 v Hrabušiciach na Slovensku. Skutočnosť bola taká, že potlach začiatkom augusta pred 62 rokmi nebol krvavo potlačený a vlastne ani vôbec nešlo o potlach.
Trampové z bratislavské Manily táhnou společně s kamarády z Prahy a Brna z Vysokých Tater do údolí Hornádu u Hrabušic. Je léto 1952
Do okolí Hrabušic, tenkrát malé vísky na okraji Slovenského ráje, jezdívali trampové zřejmě od počátku padesátých let minulého století, možná i dříve. V letech 1959 a 1960, vždy na přelomu července a srpna, se už jednalo o masová shromáždění se stovkami účastníků. V roce 1960 došlo ke krvavému střetnutí přímo v Hrabušicích s asistencí policie a armády. Dochovaly se o tom desítky svědectví.
Psal se rok 1965, pro mne zásadní a zlomový: v březnu toho roku jsem definitivně opustil svoji původní profesi – geologii - ke které mne vázala za komunistů nezrušitelná tzv. umístěnka (závazek, že absolvovanou školu si v daném oboru nutno odpracovat, v případě střední školy a v mém případě zčásti na příbramském Bytízu, uranové šachtě, mezi „mukly“ tři roky) a nastoupil do tiskového oddělení naší největší cestovní kanceláře – Čedoku.
Na archivní fotografii vidíte dokument z prvního vystoupení skupiny Taxmeni v Saloonu Greenhorns v Domě kultury kovoprůmyslu (dnes Národní dům na Smíchově). Zleva skoro neviditelný kapelník Jaroslav Čvančara, vedle Luboš Berg, uprostřed Pepa Blažejovský, vpravo od něj Jan Bolestín Novák a kontrabasista Miloš Petrák. Stalo se 11.února 1971.
Natáčení u Ricciho na Propasti. Zleva Miloš Paddy Černý, zády kameraman Karel Slach, Fedor Skotal zvaný Ňuf, tramp a bývalý cizinecký legionář Richard Nemčok, nedávno zesnulý Miroslav Prcek Navrátil.
Málem jsme ten příběh natočili pro televizi Nova. Námět reportáže o zmasakrovaném potlachu v roce 1963 na Děčínsku byl schválen do výroby na poradě vedení pořadu Na vlastní oči TV Nova, tehdy ještě v čele s Radkem Johnem. Reportér Stanislav Motl, s kterým jsme pár reportáží natočili, mi povídal v jeho oblíbené malostranské pivnici: „je to na nás, můžeme tam jet a natočit to. Už to ale neustříháme, pořad končí. A ten materiál zůstane na Nově“.
„Kdokoli jsi!
Dcero nebo synu Anglie!
Ty z mohutných slovanských říší! Ruse v Rusku!
Černý Afričane temného původu s božskou duší, mohutný, s ušlechtilou hlavou,
urostlých forem, se vznešeným určením, ve všem rovným se mnou!
Československý beat-festival měl před padesáti lety tři pokračování 1967, 1968 a 1971. Tuto triádu jsme chtěli po padesáti letech zopakovat. Už jsme uspořádali festival v roce 2017 a 2018. Netušili jsme, že covid je horší než bolševik a že nás zastaví ne na dva, ale na tři roky. Takže náš třetí ročník se koná 51 let od roku 1971 a 55 let od historicky prvního ročníku v roce 1967. Letošní ročník bude 16. října od 17 hodin v pražské Lucerně.
Sestry Alanovy, Karel Vlach (druhý zleva) a Arnošt Kafka
Jak ten čas letí – ode dne, kdy opustil tento svět Arnošt Kavka, uplynulo už 28 let. Pamětníci si jistě vzpomenou na zpěváka, který jako jeden z prvních začal v Československu zpívat swingovým stylem. Byl nejen první, ale i skvělý – takže si záhy vysloužil přezdívku Dr. Swing (spojením dvou skutečností: zpíval swing a byl doktor práv).