TREFILI HŘEBÍK- ALE KAM? 

Vydali jsme se tentokrát na Plavecký hrad, krásné místo v Malých Karpatech. Krásné, ale taky špinavé. Při sbírání dřeva se nám dostala pod nohy plechovka, druhá, třetí, až jsme si mysleli, že rostou ze země jako houby. A stále jsme nacházeli další, i když už jsme měli plechovek dva velké rance. Pod hradem jsme sice našli igelitové pytle na odpadky – ale přibité ke stromu…Jak je budou vysypávat ?

 Přespali jsme venku a ráno, když začalo pršet, jsme šli dál. Najedli jsme se švestek a vzali i kamarádům. Tyhle vandry koncem léta si už tradičně zapisujeme do cancáku jako „ švestkové“. V Plaveckém Mikuláši jsme nasedli na lokálku, v níž nebylo ani človíčka. Vagónem létal studený vzduch, nebe bylo pod mrakem, jen chvílemi vykouklo sluníčko a pozlatilo kukuřici na polích. Bylo to opravdu krásné a přišlo nám líto, že léto odchází…Tou cestou v lokálce jsme se s ním vlastně loučili. Spát pod širákem ještě půjde, ale jak dlouho?

KALKA a ŽIRI, Bratislava

(Mladý svět 42/1978)

POŠESTÉ 

Úplné zatmění měsíce ponořilo památný kemp v Zapomenutém údolí u Ledečka do tmy, které se většinou říká „ na krájení“. Pak však vyšlehly plameny fakulí a vzplál šestý výroční oheň Spojených osad Hvězd. Vzplál netradičně o deset týdnů dřív, než v posledních letech¨, ale teplé počasí ocenili zejména ti, kteří se v rámci Rejpalova branného závodu seznámili – oblečení – s taji a kouzly ledové tůně pod vratkou kládou. K programu letos patřila i soutěžní přehlídka fotografií trampských fotografů-amatérů a téměř stovka porotců ( hodnotili totiž všichni) měla díky dobré úrovni  snímků těžkou volbu. Při slavnostním  zahájení

večerních soutěží začala historie nové poděbradské osady Údolí divizen, a pak už se kempem nesly verše a povídky Tapi, Kavčete, Tuláka, Jindry, Sama i nepřítomné Ilky, která se synem Martinem tráví trampskou mateřskou dovolenou. Vystoupení improvizovaného „ folkového souboru“ a pseudopantomima brdského komika Čáry vyvolaly hromový řehot, který pak vystřídalo jen zurčení potoka při písních Honzy Nedvěda, Cestářů, Jižanů a mnoho dalších.

JOE, Praha

(Mladý svět 43/1978)

JAK ŠATY NEDĚLAJÍ ČLOVĚKA 

Jednu srpnovou sobotu a neděli jsem procházela Hřebečovský hřbet na Svitavsku. Bylo nádherně, všude plno malin a radost mi tak trochu kazilo jen to, že asi sto metrů přede mnou neustále šla nějaká (podle mého) kulaťoučká panímáma. Stále jsem přemýšlela, kam vlasně jde. Pak jsem ji dostihla. Měla modrošedou sukni,červenou halenku z umělého vlákna, černé semišové botky, silonové bílé ponožky, modrou zimní bundu a v ruce síťovku – jak jsem se později dověděla – s krajícem chleba a šalinkartou ( brněnský výraz pro tramvajovou legitimaci – pozn.TO). Přímo mě šokovala větou na přivítanou:

„Taky prcháte před civilizací ?“  Oněměla jsem. Tak tato pestře oděná žena utíká před brněnskou civilizací do přírody. A žasla jsem ještě víc, když se rozpovídala. Co všechno prošla ! Každou sobotu a neděli túru 20-30 km. Co všechno viděla  a jak poutavě o tom vyprávěla. O krásných místech, zajímavých hradech a zámcích, květinách…Připadala jsem si vedle ní jako úplný neznalec, který ještě nevkročil do lesa. Dokázala se radovat, že svítí slunce. Když zmokla, tak že ji zrovna nebolejí plotýnky. A já pochopila, že nejen člověk v zeleném dokáže milovat přírodu  a chránit ji. Tahle paní by strčila mnohé vandráky do kapsy. Vím, že teď už nikdy  nebudu soudit podle oblečení, ale podle člověka samotného.

NAĎA, Brno

(Mladý svět 44/1978)

PODZIMNÍ DOSTAVNÍK 

Sokolov, divadlo Hornického domu kultury a techniky, sobota 21. října 14,30. Mirek Kovářík uvádí na scénu plzeňské Jezdce a přehlídkový maratón o dvou koncertech, pětadvaceti kapelách a čtyřech sólistech začíná. Nejsou to kapely ledajaké – nejlepší západočeské skupiny se střídají s letošními držiteli port i se zvučnými jmény jako Krajánci, Stopa, Verumka, Kapitán Kid. Sokolovský Dostavník, pořádaný každoročně na jaře a na podzim má už za sebou hezky dlouhou tradici. Po řadě ročníků se díky pečlivé organizaci a neopakovatelné atmosféře kamarádských setkání  stal druhou největší akcí svého druhu  -  hned po Portě. A je až neuvěřitelné (anebo zákonité) kolik nových kapel vzniká tam, kde se stále něco děje, kde je příležitost ke hraní i k poslechu dobré muziky, jako je tomu na Sokolovsku.  Nejmladší účastníci Dostavníku – Sršni z Ostrova nad Ohří – se představili milými vlastními texty, sokolovským Skulařům to zní (přes zatím krátkou existenci) docela slušně. Plevel (rovněž domácí) používá stejného rejstříku jako v předchozích letech  a jejich výborné texty by si zasloužily lepšího hudebního zpracování. Moc se nevedlo domácím Ladičům. Z country kapel stojí za pochvalu stále se lepšící plzeňský Cop a kopidlnští Větráci.Ozdobou Dostavníku byl folk – stále dobří Bloudi z Mariánských Lázní, výborný plzeňský Ultramarin a samozřejmě i Nova z Lubů. Na večer uchystali pořadatelé  řadu trumfů: hradecká Lokálka,pražští Cestáři, chebští Rychtáři, budějovičtí Bobři, kadaňská Verumka, pardubická Stopa i pražští Krajánci odvedli perfektní výkony, jejichž jediným stínem bylo nevalné ozvučení sálu. Přesto si však myslím, že na podobných přehlídkách by naše špičkové kapely mohly a měly nabídnout pestřejší výběr ze svého repertoáru a neuchylovat se pravidelně k prověřeným a publikem vždy žádaným hitům. Večer zazářil také jindřichohradecký písničkář z oboru práva trestního Ivo Jahelka a mnohokrát musel přidávat i Kapitán Kid. Do pozdních hodin pak Dostavník pokračoval jam-sessionem v nedalekém Vítkově.

JUPP, Praha

(Mladý svět 47/1978)