Dnes má svátek Ivo Zítra má svátek Zbyšek

Nahoře nad Zrtracenkou, nad zatopenými Svatojánskými poroudy. Vlevo kameraman karel Slach, vpravo skupinka poutníků - pamětníci Tony Linhart a František Hacker (s kytarou), uprostřed průvodce cyklem Fedor Skotal

Zítra kolem dvaadvacáté hodiny večer se začíná na programu ČT2 vysílat třináctidílný dokumentární cyklus Zvláštní znamení touha, věnovaný století trampingu. Bude nás provázet každou středu až do konce listopadu, a každý týden bude třikrát až čtyřikrát reprízován. Podrobný přehled premiér a repríz v měsíci září najdete v článku Trampská epopej přichází v září na obrazovky. Pojďme si ale říct, co první čtyři zářijové díly přinášejí.

Díl první: Tam nahoře v Proudech je nebezpečno

Tramping nevznikl v roce 1918, jak se někdy říká, on zde byl už před první světovou válkou. Byl zde i v jejím průběhu – zběhové, tzv. zelené kádry, se skrývaly v lesích na místech, kde po válce často vyrůstaly první osady. Jak říká historik – tramping byla první česká subkultura se všemi průvodními znaky. Byl i velice módní záležitostí, ale to trochu předbíháme. Jací byli první trampové? Jak je vidí dnes americká novinářka a filmařka Margot Buff, která o tomto fenoménu natočila dokument, naučila se kvůli tomu česky a potom zase česky zapomněla? Nejen ona vidí v českém trampingu vliv své vlasti, Spojených států. Známý trampský písničkář a sběratel Tony Linhart  tvrdí – pravlastí trampů je Amerika. Není to ale trochu zjednodušené? A jak to bylo s tou tajemnou osadou nahoře v Proudech, jejíž členové prý stříleli po každém příchozím?

 

Tam dole, třicet metrů pod hladinou Štěchovické přehrady, jsou legendární Svatojánské proudy. Báje ztracené, jak praví píseň

Díl druhý: Osady staré zas

Jevy předcházející masový tramping byly v regionech zaznamenávány už od roku 1912. První doložená trampská výprava do Svatojánských proudů na Vltavě nad Prahou se konala v roce 1916. O dva roky později, po skončení války a vzniku samostatné Československé republiky, tamtéž vznikla první a ve své době nejslavnější osada – Ztracená naděje. Pojďme se podívat na 95. výročí této osady, na kterou jezdívaly filmové hvězdy a populární umělci, a jejíž členové hráli v Osvobozeném divadle… Když se postavíte na břeh přehrady, která zde připomíná spíš řeku, Svatojánské proudy jsou dole pod vámi. Hluboko pod vámi, dobrých třicet metrů. – Trampská kolonizace se zatím šířila dál – na říčku Kocábu, na Brdy, do povodí Berounky… V Pavlíkově dokonce trampskou osadu založili tamní sedláci a v sobotu chodívali do své vlastní trampské hospody. Alespoň to tvrdí historik. 

 

Šerif osady Ztracená naděje Franta Hacker, kapelník K.T.O., osoba dvojjediná.

Díl třetí: Proti proudu potoků

Brněnští trampové vyráželi tehdy ve 20. letech minulého století za zvuků kytar proti proudu řeky Svratky daleko za město, do malebného údolí pod Kníničkami, a postupně dál, na Bílý potok… Místa prvních campů zalila studená voda Brněnské přehrady. Tamní sběratel tvrdí, že první tramping na jihu Moravy byl zaznamenán v místech dnešní Vranovské přehrady. A s Čechošvýcarkou a světoběžnicí Lilly Pavlak jsme se zajeli podívat na někdejší poutní místo moravského trampingu na řece Jihlavce pod Kozlany – a stanuli na břehu Dalešické přehrady. Tento díl by se také mohl jmenovat Pod hladinou přehrad. – Jenže je zde slavná brněnská osada Rowers, právě slavící 70 let svého trvání, a vzpomínky na skvělou generaci prvorepublikových hudebních skladatelů a sbor Zelená sedma – swingové dědictví je v tvorbě i interpretaci Brňáků stále silně patrné. Těžko se někde hraje lepší trampská muzika. 

 

 Sedmdesáté výročí významné brněnské trampské osady Rowers. Bílý potok pod Radoškovem, tak řečený Vajtec

Díl čtvrtý: Po řece Vltavě pluje indián

Mobilní trampské muzeum Freda Jedličky eviduje na 10 tisíc trampských osad a šest tisíc trampských písniček. Obojího bylo zaručeně víc – ale která písnička byla první? Podle všeho Indián z pera Josefa Rὂsslera-Ořovského, sportovce a velkého inspirátora trampingu. První kytara byla donesena na Ztracenku v roce 1919, do té doby se hrávalo na hřebeny a foukací harmoniky… Přichází boom trampských sborů, trampských operet, gramodesek, které se natáčely v Berlíně… Ztracenkář Jarka Mottl hraje se svou partou v Osvobozeném divadle, píše To neznáte hadimršku pro Vlastu Buriana, píše první z desítek operet…

Když se zvedneme z verandy hostince U Taterů kousek od Ztracenky a seběhneme dolů k Vltavě, možná po ní právě pluje indián.

 

Na terase restaurace U Taterů. Televizní štáb se sem vracel často. Vpravo režisér Václav Křístek, v pozadí asistentka režie Gabriela Schullerová

(ňuf)

Foto týdne

Jste náš host číslo

9623675

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz