MĚLI JSME SRUB

Měli jsme srub. Fajnovej, velkej, postavenej z našeho potu.Vedle tekl potok, kterému jsme říkali hrdě Mississippi, a tak se jmenovala i celá osada. Znal nás tam každý kos, straka i lesník a my zase věděli o každém modřínu, červeném dubu a dvou liščích norách. Pedro si tam usekl palec, tak jsme potom před ním museli schovávat všechny sekyry. Kuďochovi zase zůstala v noze dobře ostrá hokna, když byl celý hrr, aby udělal rám na okna. Naše Mississippi dělala z kluků zálesáky a lidi, kteří k smrti milují přírodu.Dělili jsme se o zásoby, hřáli si ruce nad ohněm a bylo nám děsně dobře. Donald s Brčkem postavili krásnou vstupní bránu, aby se dala osada „ zamykat“. Když sprchlo, kecli jsme si do srubu a vychutnávali pocit sucha, bezpečí, pocit přátelství.

Večer konferovali Tony Linhart a Dana ze Ztracenky

Brabenci

Letos již popáté pořádala brněnská trampská kapela Kati v žebětínském Katolickém domě své tradiční Trampobraní. Bylo narváno do posledního místečka a spousta diváků ještě postávala vzadu či kolem stěn. Tentokrát se to poprvé nekřížilo s „Peginem“, a tak jsem se mohla těšit, že konečně uvidím na podiu svou oblíbenou T.O. Roza, uvedenou na původním plakátku. Ale jako obvykle vše bylo jinak a program se trochu pozměnil. Hned na začátku nám oznámili, že nejvzdálenější host Miki Ryvola kvůli zdravotním problémům nepřijede a kdo prý přišel jen na něj, že dostane zpět vstupné. Pochopitelně se nikdo nepřihlásil.

Bora Bora 1978

Jak jste za těchto podmínek vychovávali s Mývalou děti ? Co jejich školní docházka ? Dojížděly někam – a jak ? Nebo jste to řešili třeba vyučováním přes vysílačku, učili je sami a jezdily pak jen někam na zkoušky?

To bude zase podrobně popisovat Mývala. Misha dělal většinu školy korespondenčně. Dostal poštou úlohy, které jsme s ním dělali a vždy po ukončení lekce odeslali zase učiteli k opravě a kontrole. Samozřejmě vše zdarma, včetně telefonních rozhovorů s učitelem dle potřeby. Olin chodil naopak převážně do školy v Dawsonu. Ke školnímu autobusu jezdil na kole nebo se psem,který se vrátil nebo pro něj zase dojel.

Bear Creek

Kennedy je český tramp, žijící se svou ženou Mývalou a svými syny na Medvědím potoce u Dawson City v kanadském teritoriu Yukon v místech, která jsou známá díky zlaté horečce z konce 19. století. Do Kanady emigroval na sklonku roku 1968. Od té doby hodně cestoval po světě. Během dvou let objel zeměkouli, v severní Africe se připletl do bojů o Španělskou Saharu, poznal Indii i Indonesii, ztroskotal s katamaránem na korálovém útesu, setkal se s piráty. V Austrálii pracoval v opálových dolech, aby pak přes ostrovy jižního Pacifiku a Havaj dorazil zpět na první celosvětový potlach na Yukonu. Sever se stal této trampské legendě osudem a Jižan má tu kliku, že mu při jeho návštěvě Budějovic stihl položit několik otázek.

Taxmeni - po nuceném přejmenování Krajánci.

Z  PASTVIN VELKOMĚSTA

Písnička tohoto jména, kterou napsal textař Michal Bukovič pro skupinu Krajánci, dala název nejen prvnímu elpíčku Krajánků, které se chystá v Pantonu,ale i pravidelným hudebním večerům, které začnou od 5. listopadu v ZK Tesla Strašnice v Čáslavské ulici na pražských Vinohradech.Každou druhou sobotu tu bude od sedmi večer uvádět Mirek Kovářík kromě Krajánků i další špičkové soubory z oblasti country.

Šrumec na Brněnské přehradě

Ohlédnutí za mužem se sloní pamětí

V měsíci padajícího listí jsme si v trampských kruzích připomněli, že před čtyřmi roky náhle a nečekaně odešel šlapat nebeské stezky Karel Kayman Jakeš, který si svým trpělivým a systematickým úsilím vysloužil označení trampský archivář. Velkou část jeho dlouholeté a pečlivě shromažďované sbírky údajů o trampských osadách, kempech, písničkářích a písničkách sice pak zničila povodeň v roce 2002, ale jeho snahy nebyly v zeleném bratrstvu zalomeného palce nikdy zapomenuty. Stejně jako jeho zásluhy o přenesení trampské písničky na českobudějovická veřejná pódia či zasvěcené moderování trampských pořadů. Kromě jiného byl i autorem několika písniček v tomto žánru.

CO NAPSALA ELVÍRA ( 6)

Jak kluci začali břídit

CO NAPSALA ELVÍRA ( 4)

 Jak jsem šla s Vendou za školu

Jednou ráno mě probudilo úplně vyzývavý slunce. Tak jsem šla čekat na Vendu. Ty blázne, odpověděl mi Venda, když jsem mu řekla o svým úmyslu. A co já řeknu ve škole ?

Kulhej a říkej, že sis vykloubil nohu, poručila jsem mu.

A tak jsme šli za školu.

Ivan Zicha (první zleva) s Minnesengry na Portě 1973 v Českém Krumlově

† 7. 11. 2002 Daniel Hoffman – Wanblitanka, ohnivec Ligy lesní moudrosti po roce 1990, náčelník kmene Bílý wampum

† 9. 11. 1952 Antonín Fencl – pseudonymy J. Armand + R. Lenoin a M. E. Selfby, herec, režisér, dramatik (Trampské milování - velká bujná trampská revue o 3 odděleních o 19 obrazech), memoáry, překladatel z angličtiny

† 13. 11. 1957 Josef Dobš – pseudonym Josef Dobeš, skladatel (hudba k písni Silnicešedivá - text S. Razov z filmu Řeka); autor taneční a filmové hudby asi k 60 filmům.