Písničkář, muzikant, literát, keramik a grafik Miki Ryvola se 12. dubna dožívá 80 let

Seděli jsme takhle jednou s Mikim pod palmou, kterou jsem měl v libereckém bytě, byla hluboká noc a já předčítal z rukopisu nedokončené Zápisky z Garthu. (Teď si říkám: který rok to asi byl? Vychází mi snad 1965… Tudíž někdy před desítkami světelných let ve vzdálené galaxii.) Vyrušila nás hlučná a nevysvětlitelná rána…Teprve ráno jsme našli v koutě na podlaze skleněnou broušenou zátku od pětilitrové karafy, která odjakživa zdobí horní plochu mých dvoumetrových stojacích hodin zvaných Big Ben. Jak mohla těžká broušená zátka zničehožnic vyskočit sama z karafy, mi dodnes nedošlo – přisoudil jsem to tehdy gigantické fluktuaci, jak se nazývají jevy příčící se přírodním zákonům. Byla to prostě jakási magická moc, jaké přicházejí jednou za život.

Od té doby jsem se s Mikim sešel mnohokrát. Byť už to nebyla setkání magická, spíš nevážná a plná ptákovin, i tak to byla setkání k zamyšlení. Později se do nich možná vloudilo i nepochopení ledasčeho, snad se naše cesty i značně rozešly…Ale jeden svůj názor nezměním a budu zastávat vždycky: Miki Ryvola je nejlepším z autorů moderních trampských písní. Jeho texty mají ducha, poezii, mají i neotřelé rýmy, jsou zpěvné a mnohdy i rytmicky neobvyklé - leč pardon, tahle knížka není zpěvník, byť Mikiho písně s jeho poezií úzce souvisejí.

Miki na Fort Hazardu po Old Boys Expedition 1996

Jako literátovi je mu jeho trochu křečovitě stylizované „ trampství“ (hlavně z 60. let minulého století) spíš na škodu. Jistě by dokázal napsat mnohem hezčí a lepší dobrodružný román, než je onen klukovsky obdivovaný Srub u zlatého klíče, po němž dokonce Ryvolové (mohu-li to takhle zjednodušit) pojmenovali svou početnou osadu. Jestli se ovšem v současnosti mezi trampy volá po „ trampském románu“, je právě Miki povolaným autorem. Že je spíš mistrem drobnokresby ? Nevadí. Život trampa se z drobnokreseb skládá. Proč ho tedy Miki nenapíše, tážete se ?

Protože je tak línej, tak překrásně línej – a nemůže za to, že nechce bejt jinej.

Možná tím trampstvo přišlo o trampský román minimálně stejně dobrý, jako je Paulíkova Arizona - ale na druhou stranu zase nepřišlo o Mikiho Ryvolu.

Kapitán Kid

(Předmluva ke knížce Mikiho Ryvoly Listí aneb Co zbejvá, vydalo Sdružení Avalon)

Hoboes začátkem 70. let: zleva Jindřich Pedro Pitra, Miki Ryvola, Marcela Koťátková, Jarka Vrbová, Wabi Ryvola

...a jejich první LP z roku 1980

Foto: František Heřman