Skupina Monogram - zleva Pavel Lžičař, Zdeněk Jahoda, Jakub Racek a Jaromír Jahoda
V pražské Akropoli se udál zvláštní dvojkoncert: pražská skupina Monogram a brněnští Trapeři s Robertem Křesťanem. Jako první zahrál Monogram. Zpočátku bylo v sále pár lidí, neboť většina koncertů v Akropoli začíná později a návštěvníci zvyklí na delší časové skluzy obvykle chodí později. Takže sál se zaplnil sice později, ale o to více bylo publikum srdečnější.
Haight Asbury jsou kapelou, o které se na světové nezávislé hudební scéně aktuálně dost mluví. Rodáci z Glasgow, Haight Asbury, jsou bez nadsázky jednou z nejoriginálnějších kapel na poli alternativního folku a psychedelie. Název si dali podle legendární čtvrti v San Francisku, která v šedesátých letech byla mekkou hippies. U nás sice nejsou zatím příliš známí, ale pro britský tisk a novináře jsou jedním z velkých talentů britské nezávislé scény.
Tiskovka festivalu United Islands České spořitelny
Devátý ročník festivalu United Islands, neboli hudebního svátku na pražských ostrovech se opět rozšiřuje. Z původních pár dní se stává celoroční festival pod názvem United Islands České spořitelny, v rámci kterého proběhne dvacet klubových koncertů, jehož vyvrcholením bude stále bezplatný open air festival, který se bude konat v termínu 21. - 23. června na pražských ostrovech Střelecký, Kampa, Dětský, Žofín a částečně na Janáčkově nábřeží.
V průběhu svého vývoje ve 20. a 30. letech si tedy trampská píseň u nás získala velkou popularitu, a to i u široké veřejnosti, mimo rámec trampského hnutí. V době války i v poválečném období však ustoupila do pozadí a stáhla se do zázemí svých rodných osad. Zde, kromě tradičních trampských sborů a jejich starých písniček, vzpomínajících na zašlou slávu, se však v polovině 50. let objevují první jiskřičky nových výbojů. Nastupující nová generace trampských písničkářů se již nespokojuje s neměnností tradičního repertoáru a – tak jako kdysi – začíná nově textovat americké tradicionály a v jejich duchu se pokouší i o novou vlastní tvorbu.
Ztracenkáři 1930. Dole uprostřed Jarka Mottl, který s tímto už profesionálním sborem vydal na gramofonových deskách řadu trampských písniček. I z nich vznikal v šedesátých letech mocný proud inspirace
Věnováno Jirkovi Šosvaldovi, Wabimu Ryvolovi, Michalu Tučnému, Jardovi Studenému, Fredovi Krčmářovi, Jasanu Bonušovi, Houlovi a dalším kamarádům, kteří Portou prošli, ale jejího vstupu do nového století se už nedožili.
Show naštěstí nikdo nečekal...
X-krát v životě jsem si říkal, že muzikanti jsou nejšťastnější lidi na světě. S nimi nikdy netvrdnou rysy, což se o játrech ale říci nedá...
Ostatně hlášku o tom, že skoro celý život pili jak za Manchester United, jsem z úst protagonisty večera slyšel i tentokrát. Prohlášení bylo proneseno s lehkou nostalgií a Vladimír celé vystoupení upíjel vodu...
Fernet byl hořký až k zahořklosti. Ale servírka čím dál krásnější, až jsme se rozešli domů na večeři. V hlavě otazníky rostoucí do obludných velikostí a vedoucích k fantasmagoriím o úniku na Mars nebo k bájné civilizaci lebedící si podle záhadologů v nitru Země a nesoucí jméno – Agharta…
První lednová neděle přišla na Nový rok, proto se pravidelný koncert Sekvoje v pražském klubu Carpe Diem konal o týden později, ale už od února to zase bude každý měsíc první neděli večer. Hostem živého Táborového ohně byla tentokrát poprvé žena – moderátorka Country rádia Veronika Čičková.
Ve středu 4. ledna v poledne houkaly sirény proto, aby si každý včas uvědomil, že toho dne v 19:00 začíná v Praze, v kavárně Potrvá, jubilejní padesátý večer programu Open Mic Potrvá, který završil pět let jeho existence.

Jako každoročně patřil poslední vánoční koncert v pražském KD Mlejn Druhé trávě s Robertem Křesťanem.
Zcela vyprodaný sál nejprve uctil minutou ticha památku Václava Havla a potom se všichni zaposlouchali do skladeb vynikajících muzikantů.