Královehradečtí Kantoři vznikli v roce 1970, sjezdili půl světa, získali spoustu ocenění, natočili za 42 let existence 11 alb ( z toho sedm cédéček, ta předchozí ještě byla elpíčka ) a čtyřikrát za tu dlouhou dobu vyměnili podstatnou část svého obsazení. Ačkoliv se to zdá k nevíře, v Malostranské Besedě, pražské Mekce této hudby, hráli naposledy v roce 1979… Takže již dvacet let klávesistka a kytaristka současných Kantorů Eva Černíková mohla usmívajícímu se publiku sdělit, že když jeden z otců zakladatelů Honza Filip hrál naposledy v Besedě, ona a také druhá žena v souboru flétnistka Martina Vejrová ještě chodily na základku…

Novoměstská radnice v Praze 2 na Karlově náměstí je národní památkou. Památná je hlavně tím, že tu proběhla 1. pražská defenestrace. Aktuálně tu ale v sobotu proběhl Jazz and rock festival 2012. Slavnostní troubení na věží ve dvě hodiny odpolední jsme si s ženou Růženou odpustili a tak jsme až krátce po třetí, za reprodukovaného dívčího swingového zpěvu, vstoupili na radniční dvůr a usadili se na zahrádce kavárny spravované legendárním restauratérem, stínovým ministrem Strany mírného pokroku v mezích zákona pro hospody a hospodářství Josefem Kočovským.

Peter Rowan a Druhá tráva v roce 2005

Letos se má již po devatenácté ve dnech 2.-3. června v Trnavě konat Dobrofest. Tento festival v minulosti po mnoho let býval jednou z nejvýznamějších událostí v evropském hudebním světě. Navštívilo jej nesčetné množství světoznámých hráčů na tento instrument a vládla tam neopakovatelná atmosféra. Festival trvával skoro týden. Od roku 1995 se tam tradičně největším osobnostem ve světe dobra udílely ceny festivalu, jejichž autorem býval známý trnavsko-francouzský sochař a medailista William Schiffer.

www.blueeffect.cz

No co vám budu povídat, dvanáctýho května k nám do Rataj nad Sázavou přijel mistr všech kytárovejch hraní Radim Hladík se svým skvělym bigbošem, kerýmu všichni řikaj Blúefekt. Radima znám bratru asi třicet let, ještě z doby, kdy sem dělal tak ňák bokem dramaturga a produkčního v jedný vosobě v kdysi slavnym jé zet dé Slušovice, ale dycky sem si řikal tendle frajer je na čundr moc nóbl, to neni žádnej správnej špinavej kotlik, nevim, jak si s nim budu rozumět.

Finále francouzského večera Festivalu v Bühlu

Letošní jubilejní desátý ročník toho největšího festivalu v německy mluvící Evropě byl plný superlativů. Konal se ve dnech 4. až 5. května 2012 jako vždy v půvabném městečku Bühlu, proslulém odrůdou švestek. Už jsem vám v minulosti o něm párkrát psala…

Jako vždy bylo na programu šest skupin. Tři ze zámoří, a to kanadská dívčí kapela Oh My Darling a dvě americké – Alecia Nugent Band a Gibson Brothers. Evropa byla zastoupena italským Bluegrass Stuff se švýcarskou zpěvačkou Tabeou, z Francie přijeli moji oblíbenci Bluegrass 43 a poprvé v historii festivalu i jedna skupina z Čech, G-Runs & Roses.

Sedmdesátá léta, legendární sestava Marsyas ještě před Oskarovou emigrací. Zleva Petr Kalandra, Zuzana Michnová, Oskar Petr.

Jedním z iniciátorů akce byli The Plastic People of the Universe

Čeští hudebníci se postavili na stranu vězněné skupiny Pussy Riot, jejich názorů a  jejich práva svobodně názor vyjádřit. Koncert s názvem "Už zase zavírají muzikanty", iniciovaný  skupinami Plastic People a Už jsme doma proběhl v pražské Lucerně Music baru.

České skupiny "The Plastic People of The Universe" a "Už jsme doma"  se rozhodly  uspořádat koncert na podporu uvězněných hudebnic. Obě skupiny nezapomněly, jak čelily v dobách totality perzekuci ze strany mocenských orgánů a nacházejí paralelu v nynějším soudním stíhání členek skupiy Pussy Riot.

Stráníci zahajovali

Folkový kvítek začal druhou desítku svých konopištských finále a to letošní zase stálo za to. Začalo sice způsobem, odpovídajícím prvnímu zmrzlému muži, ale Pankrác se tentokrát zachoval gentlemansky a od docela hustého deště a zimy po ránu a dopoledne, se během dne vypracoval až k modré obloze, sluníčku a i když teplo vypadá jinak (v závěru koncertu už se zpěvákům kouřilo od úst), hlavní bylo, že nepršelo a na obloze se občas začernaly jen dvojice tažného motoráku a taženého větroně.

Znalci world-music mi laskavě prominou ten titulek. Měl jsem asi napsat fúze.

Ale slova jsou potvory kulaté a snesou všechno.

Už sám název působí dost zběsile Afro Celt Sound System!

Afro-keltský?

Neuvěřitelné se stalo skutkem. :-)

Cituji z pramenů: „Hudební skupina, v jejíž hudbě se mísí taneční rytmy (trip-hop, techno, trance atd.) s vlivy keltské a africké tradiční hudby.“

Znalci world music určitě věděli, že se jedná o superskupinu v rámci tohoto žánru. Já šel na koncert otevřený jako dveře do lokálu. Nikdy není pozdě uslyšet dobrou muziku.

Homesickfeeling Band

Posledních pár let jsem mívala na střídačku rodinné, či trampské Velikonoce. Letos jsem se rozhodla pro bluegrassové. To tady ještě nebylo. Na facebook jsem dostala pozvánku na bluegrassový festival, který se konal na Bílou sobotu na Selské světnicce v Lipové-Lázních.

No, co vám budu povídat, tak v těch Ratajích kdysi Hrazenejch, dneska nad Sázavou se jedna moje céra seznámila s takovym chlápkem prej vod Teplic, nebo tak ňák, a ten mi na podzim povídal hele, já sem v těch Teplicích hrál s takovym mně podobnym frajerem, říká si Xavier Baumaxa a já mu na to řikám no toho znám, dělal sem produkci Náměšti na Haný na fesťáku Zahrada a tam sme ho měli a byla s nim docela prča.