Vzkazy

  • Konec upírů na Rusi

    Pamětníci, vzpomínáte na komunistický (jak jinak v šedesátých) časopis Svět sovětů? Remitenda tohoto plátku činila asi 95%. Dokud, na žádost jistého soudruha, nebyli povoláni pan Jiří Winter - Neprakta a pan Miloš Švandrlík, aby se pokusili s časopisem něco udělat. Udělali. Změnili název na S 36, tedy Svět sovětů 36 stránek, no SS by ani koncem šedesátých neprošlo, a na poslední straně obálky začali publikovat komiks (tehdy "kreslený seriál") Konec upírů na Rusi. Remitenda klesla k 10%. A pak přišel jednadvacátý srpen, rusáci obsadili redakci a vše, včetně originálů, spálili na dvorku. Třináct pokračování se zachovalo a na ty, ale i na mnohé další kresby vás zveme do Klubu Čtrnáctka v Ratajích nad Sázavou. Vernisáž výstavy je 6. 8. 2022 od 15 hodin a výstava potrvá do 31. 8. 2022. Těšíme se na vás!

    Ota Kmínek

    Celý článek...  
  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
Dnes má svátek Vavřinec Zítra má svátek Zuzana

Show naštěstí nikdo nečekal...

X-krát v životě jsem si říkal, že muzikanti jsou nejšťastnější lidi na světě. S nimi nikdy netvrdnou rysy, což se o játrech ale říci nedá...

Ostatně hlášku o tom, že skoro celý život pili jak za Manchester United, jsem z úst protagonisty večera slyšel i tentokrát. Prohlášení bylo proneseno s lehkou nostalgií a Vladimír celé vystoupení upíjel vodu...

Mišíkovo zpívání mám odjakživa moc rád. Zpívá vždycky na své plné pecky. A nezpívá kdeco. Vždycky je nutné, aby mu bylo dobře rozumět, protože většinu textů, které zpívá, je radno dobře poslouchat.

Byli jsme s fotografem Frantou na koncertě v pražskému klubu Mlejn. Už jsem tam nebyl léta a těšil jsem se na komplet novou přestavbu.

Po začátku to ale vypadalo tristně. Vláďa představil předzpěváka, když se na rozdíl od mnohých členů špičky naší popmusic přiznal, že některé staré pecky v původních polohách už nevyzpívá a neudýchá, jak by si přál. Sympatický Pavel Bohatý zpíval, jak mohl, ale k trochu v nevděčné roli interpreta Mišíkových starých pecek přibylo nepochopitelně špatné nazvučení, které se teprve v průběhu první půlhodiny začalo blížit standardu.

Pravé křídlo ETC zleva: Bicí a zpěv Jiří Zelenka, basa a harmonika Jiří Veselý a Pavel Skála (kytara)

Celá sestava ETC zleva: Petr Pokorný (kytara),Vladimír Pavlíček (housle, píšťala), předzpěvák Pavel Bohatý, pravé křídlo viz hořejší fotka

Bubeník Jiří Zelenka často zdvojoval zpěvem frontmana

V hotelu Belvedere je dnes tanec, Cesta do dětství, Doteky, Lady Vamp... Dobře. Ale stejně všichni čekali na delší druhou půlku.

Když si k nádherně jedoucímu ETC přisedl Vláďa Mišík, začala teprve naprostá paráda. Uvolněná atmosféra starých svrchovaných profíků, kteří i nejtěžší unisono chorusy dvou sólových kytar a bravurních houslí hráli „s prstem v nose“. Co může být pro zpěváka krásnějšího, než že za sebou má neomylnou kapelu...

Co je pro diváka hudby duše krásnějšího, než poslouchat hráče, kteří se nepředvádějí, jsou hudebně naprosto ukáznění a když hrají sóla, nesnaží se vystřílet do lidí svůj čas kulometem notových knoflíků, ale s gustem znalce vín, vybírají z hmatníků jen ty nejsprávnější tóny bez veškerého efektního balastu.

Potlesk byl pochopitelně frenetický a publikum evidentně okřávalo rozhazovačnou energií, byť sedícího, ale výborně zpívajícího Vladimíra.

A jely pecky Vláďovi nejbližší: Vzduchoplavec, 1984, Variace... U nádraží, Vabank, Bejval jsem dobrej, Jednohubky, Špejchar blues...

K tomu střídmé průvodní slovo, kde si neodpustil poznámku, že zatímco Hladík už jezdí tramvají zadarmo, on musí ještě do března platit. :-)

Nepochopitelné: Nad hlavami kapely se celou druhou půlku na obrovské plátno promítalo dokola asi pět fotek ze stejného koncertu.

Nepochopitelné i pro Vladimíra Mišíka.

Nepochopitelně rušivý a otravný experiment, kdy fotky zobrazovaly přesně to, co diváci viděli naživo, jen donekonečna opakované, bez dalšího obohacujícího obsahu.

Nicméně ovace velké, potřetí v krátké době (dvakrát v divadle a potřetí zde) „standing ovations“, které mi nejsou po chuti, protože jsem starý muž a vzpomínám na podobné stádní ovace vstoje, které jsme my pamětníci vídávali na všech možný sjezdech. Ale komu čest, tomu čest.

Vladimír Mišík a ETC jsou rodinné stříbro naší hudební scény! Chraňme si je! Tleskejme jim! Rozmazlujme si je!

Profil jak pro učebnici kreslení: Vláďa Mišík hovořící

Tentokrát celá sestava s „Legendou“ (žertovná kapelová přezdívka V.M.)

Vtipné zpestření večera. Kapela hraje orchestrálku a na plátně předzpěvák, který právě odešel.

ETC komplet. Chlap-ci, dě-ku-jem! Kdo ne-ská-če, ne-ní Čech! (Na závěr celá kapela včetně V.M. poskočila jako jeden muž.)

Foto: František Heřman

 

Foto týdne

Jste náš host číslo

8237615

Melanž

  • Letní lidé Františka Dostála

    21. července 2022 oslavil 84. narozeniny vynikající český reportážní a dokumentární fotograf František Dostál. Pro jeho dílo je typický jemný humor těžící z často absurdních setkání více nesourodých prvků na jednom obrazu.

    Jak před časem řekl František Cinger: Dostálovy snímky jsou svědectvím času, přitom se mu pořád nějak kutálejí do legrace. On totiž František Dostál má raději úsměv než pláč.

     

     

     

     

     

    Připomeňme si dílo Františka Dostála několika fotografiemi z jeho asi nejslavnějšího souboru Letní lidé, který František Dostál vytvořil mezi roky 1968–1990.

    Celý článek...  
  • Jaký je Brňák

    Petr Komárek zvaný Farář z Texasu, USA, má – zdá se – silný vztah k Brnu. Čas od času nám přepošle zasvěcené texty o moravské metropoli. Většinou jsou ty texty vtipné, vyznačují se značným stupněm informovanosti. Dnes poslal následující sdělení:

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz