Reportáž mezinárodní bluegrassové činitelky Lilly Pavlak ze Švýcarska.
Po roce covidového šílenství jsem se konečně natěšená na živou muziku opět dostala do Česka. Podařilo se mi navštívit několik festivalů. Nejvíc jsem se těšila na Banjo Jamboree, nejstarší bluegrassový festival v Evropě, letos již 49. ročník. Po loňském chladném, propršeném a blátivém festivalu se počasí letos vyznamenalo. Vedro, modro, trochu jsme se sice pekli, neboť stínu tam bylo minimálně, ale vždy byla možnost se zchladit a zaplavat si na koupališti. Festival nám předvedl to nejlepší, co nám tento u nás tak populární hudební styl může nabídnout. Zúčastnilo se ho dvaadvacet výborných kapel. Připadala jsem si chvílemi jako Alenka v říši divů. Rok jsem žila jako trosečník na ostrově, nikoho neviděla, s nikým nemluvila a najednou kamarádi na každém kroku.
Páteční program zahájila tradičně píseň Will the Circle Be Unbroken. Letos nám ji předvedla první účinkující kapela Frýda and Company za vydatné pomoci Petra Brandejse, Petra Žižky a dalších. Tahle zajímavá plzeňská kapela kolem zpívající dobristky Albíny Pethsové, se pohybuje na pomezí bluegrassu, folku a americké country. Hrají skoro akusticky ve složení dobro, kytara, housle, banjo a basová kytara a dávají tušit vliv kapel jako Nickel Creek, Dixie Chick atd. Zajímavá muzika, letos jsem je zažila ještě víckrát.
Vítězky mezinárodní soutěže Interporty 2021 - sestry Georgie a Stephanie Fisherovy, neboli Duo Sissos z australského Sydney. Studují v Berlíně a pořadatelé Interporty je objevili na hudebním festivalu Malý Hamburk. Protože nalézat také znamená hledat, a to štáb Interporty v čele s Josefem Vejlupkem už léta dělá.
Téměř čtvrt století trvající slavná pouť festivalu Porta československou hudební současností skončila listopadem 1989. Na jaře roku 1990 si jistý neblahý svazák nechal na Úřadu průmyslového vlastnictví ochránit značku Porta, zatímco v domovském Ústí nad Labem chystali nic netušící otcové zakladatelé návrat Porty do rodného města. Vznikly tak festivaly dva, ale Porta se mohl jmenovat jenom jeden. Ten svazácký.
Vítěz Porty - skupina Lu's and
I když na první pohled se to nezdálo zjevné, letošní Porta v Řevnicích byla poněkud jiná než její předchozí ročníky. Měla jiný náboj i jaksi emotivnější atmosféru – bylo jasně čitelné, jak si návštěvníci víkendových portovních koncertů cení, že je neberou jako běžnou samozřejmost a že jsou šťastní, protože jsou po dvou letech zase součástí téhle jedinečné hudební akce. Potvrdila mi to v různých slovních variantách i řada lidiček, kteří se již tradičně o přípravu Porty starají, anebo se jí pravidelně účastní. Od členů štábu, přes muzikanty, rozhlasáky, návštěvníky až po hostující a soutěžící muzikanty. Jako by vše ovládal takový všudypřítomný, smířlivější a citově hlouběji prožívaný duch chvíle.
Protože první červnový čtvrtek vstupuje XV. ročník Notování do finále, je tento článek od nás posledním svého druhu v klubové sezóně 2017 / 2018. Než vám ale prozradím, kdo jsou jeho finalisté, zastavme se aspoň krátce u květnového, v pořadí 3. semifinále. Zde jsou jeho výsledky:
1. místo: Pavel Čadek z Brna se 108 body za písničky (s nejúspěšnějšími písničkami na 1., 4. a 5. místě v bodování večera) a 16 preferenčními hlasy,
2. místo: Pětník z Prahy se 106 body za písničky (s nejúspěšnějšími písničkami na 2. a 3. místě večera) a 12 preferenčními hlasy,
3. místo: Lážo Plážo z Lysé nad Labem se 72 body a 8 preferencemi,
4. místo: Melda & spol. z Boskovic se 66 body a 4 preferencemi,
5. místo: Miloš Miňo Antol z Prievidze (SK) se 44 body a 2 preferencemi
a 6. místo: DOTmy z Prahy se 34 body za písničky.
Skupina Huménečko, host 3. semifinále Notování
Semifinále Notování dospěla minulým kolem svého středu. Než se pustím do pozvánky na závěrečné třetí, dovolte mi krátkou rekapitulaci druhého. To semifinále bylo nabito krásnými písničkami, z nichž vám, díky dokumentaristickému úsilí Jany Džexny Tippmanové můžeme, místo komentování výsledků nabídnout malý výběr, úsudek si určitě vytvoříte sami:
Nezmaři - Antonín Hlaváč, Šárka Benetková, Pavel Jim Drengubák a Pavel Zajíc
Už celé čtyři desítky let se setkáváme na pódiích s českobudějovickou folkovou kapelou Nezmaři. A k tomuto zmíněnému jubileu si Nezmaři připravili mimořádný koncert na domácí půdě, a to v Domě kultury Metropol v jihočeské metropoli. Koncert se uskuteční již 10.května v 19 hodin a podle slov organizátorů bude trvat nejméně tři a půl hodiny.
Krystyna Skalická, host 2. semifinále Notování (Foto Jirka Esser)
Přichází jaro a my v pražském Music City Pointu roztáčíme semifinálová kola XV. ročníku písničkové soutěže Notování. To první, 1. března dopadlo následovně:
Písničkářka Blondýna z Rakovníka, velmi invenční a vtipná osobnost nestandardního hereckého „snadšansonu“, nastoupila do semifinále na poslední chvíli, jako náhradnice za kapelu Z hecu, kterou ze soutěže den před termínem vyřadilo onemocnění. V té rychlosti si nepřivedla žádné fanoušky a jejích 41 diváckých bodů za písničky a 2 preferenční hlasy znamenají úspěch, byť stačily pouze na 6. místo.
Rosťa Čapek je světově uznávaný stavitel strunných hudebních nástrojů, takový jazzový až bluegrassový Stradivari. Syn legendárního Jana Krisťáka Čapka a matky Jarky, první dámské banjistky v tehdejším Československu, spoluzakladatelky Schovanek. Rosťa dost dlouho spolupracoval s inženýrkou Ivou Loukovou. Dost dlouho na to, aby si ji nyní vzal za ženu.
Formaci Eliška a Votvíráci oživila tentokrát postavička ani ne pětiletého Toníka Nováka s minikytarkou, který se svého působení nevzdal ani v dalším, ryze mužském přeskupení s názvem Zavíráci. (Foto Eva Jakešová)
Oblastní kola Porty letos jako první odstartovali Jihočeši hned začátkem března. Jako v předešlých letech našla tato soutěžní přehlídka opět příjemné zázemí ve studiovém sále Českého rozhlasu v centru města. Neúčast dvou z osmnácti původně přihlášených soutěžících měla tentokrát na svědomí zákeřná chřipka, ale i tak šestnáct vystupujících stačilo zaplnit vyhrazený téměř pětihodinový blok.
Skupina Pětník (foto www.petnik.cz)
Asi se to už prolátlo. Ale, vlastně proč ne? Od loňského podzimka jsem hlavním nástěnkářem vokální kapelky Pětník. Starám se jim o internetová média a o vystoupení. A tak se stalo, že jsem na minulý čtvrtek domluvil koncert v kavárně na náměstí v Mníšku pod Brdy, a když přicházeli diváci, všiml jsem si nepřehlédnutelného rockového hudebníka Tonyho Smrčky)* s jeho paní Ivou - a že se trochu známe, dali jsme řeč. Nebylo by na tom nic zajímavého, kdyby mi od Tonyho druhý den nepřišla zpráva: „Karle, pošli mi sestavu a playlist ze včerejška. Napíšu malou recenzi.“ Tady ji máte:
Přelet M. S., host Notování v r. 2012, si tentokrát zahostuje podruhé (Foto Rejka Balcarová)
Stejně jako minule jsem byl i tentokrát dostrkán osudem k tomu, abych reportáž ze základního kola, tentokrát šestého a v ročníku posledního, kde se rozhodovalo i o semifinalistech, napsal já. Učinil jsem tak rád u vědomí, že vedle dvou odkazů v příštím odstavci se v tomto článku budu moci opět věnovat hlavně příštímu večeru, 1. březnu 2018, kdy proběhne 1. semifinále XV. ročníku Notování.
Eliška Kotlínová
Eliška a Votvíráci, nadějná hudební formace z Písku, Želiborovi a přátelé se swingem a country hudbou a sehrané Trio Víti Troníčka tvořili programovou náplň lednového koncertu cyklu Večery s…, které se konají jednou za měsíc v Divadle U Kapličky na předměstí Českých Budějovic. Byl to zároveň první startovní koncert už druhého ročníku jihočeského hudebního projektu, který na začátku loňského roku uvedli do života Jarda Hnízdil (Spolektiv) a Vašek Koblenc (Bonsai č.3).