Dnes má svátek Drahomíra Zítra má svátek Čeněk

Bluegrass Nova

Moc ráda jsem přijala pozvání Lukáše Rytíře, kterého znám ještě z dob karvinské teenagerské kapely Křeni, na první ročník nového festivalu Bluegrass dokořán. Koukala jsem na pozvánku, kde stálo: Český Telluride vás vítá! Přijeďte si vychutnat správnou hippie-bluegrassovou atmosféru do unikátního prostředí nejzelenější části Slezska. Pečlivě jsme pro vás vybrali kapely a připravili spoustu doprovodného programu pro dospělé i děti.

 Probudilo to mou vrozenou zvědavost, tak jsem se rozhodla zažít to na vlastní kůži. V Karviné jsem ještě nikdy nebyla, a mám tam pár kamarádů. V pátek večer byla avizována beseda o bluegrassu v Karviné s Josefem Mlokem Grimem, dlouholetým organizátorem hudebního a klubového života na Severní Moravě, držitelem Zlaté Porty. Moc mne zajímá historie naší muziky a věděla jsem o této oblasti (Lilly žije od r. 1968 ve Švýcarsku) v podstatě jen z povídání a knihy Legendy folk & country od Jiřiho Vondráka a kamaráda Fedora Ňufa Skotala. Tak jsem tam zkrátka jet musela.

Michal Wawrzyczek mi slíbil, že mne vyzvedne na nádraží a ukáže mi trochu okolí. Už z vlaku jsem se divila, co je všude kolem vody, rybníků a vše bylo opravdu zelené, velký rozdíl proti jižní Moravě, kde převládá spíš žlutohnědá barva a vše je vyschlé na troud.

Michal čekal a jeli jsme se podívat na šikmej kostel a pak na Karvinskou Riviéru. Podívali  jsme se na krásné náměstí, zámek, před kterým stojí socha T.G. Masaryka a dál nádherným parkem Boženy Němcové ke stanu v areálu Lodiček, kde se v šest hodin konala ta přednáška. Už tam bylo hodně známých a kamarádů.

Uvítal nás Josef Mlok Grim s Lukášem Rytířem. Během besedy jsem se dozvěděla množství zajímavostí z dějin karvinského FCT klubu a bluegrassu. Ukázali nám také spoustu historických fotek a diapozitivů, opravdu to bylo moc zajímavé a výživné. Byla jsem moc ráda, že jsem se mohla toho pátečního večera zúčastnit.

Pochopitelně po přednášce následoval jam-session. Začala část proslulé kapely Drops s nestorem karvinského bluegrassu, mandolinistou Ladislavem „Toresem“ Bilinským, zpěvákem a kytaristou Jirkou Špunarem a banjistou Štefanem „Luky“ Lukáčem a postupně se přidávali další muzikanti, jako Tomáš Vojtek, Vojta Nosek, Lukáš Rytíř atd.

Ráno jsme se všichni tři šli vykoupat do nádherného Karvinského moře. Je tam opravdu krásná krajina, nejen svou zelení trošku připomínající Irsko. Hoši mne odvezli na místo konání, neboť jsem tam chtěla být od začátku a vidět po mnoha letech legendární kapelu Bluegrass Nova. Opravdu nádherný areál na břehu jezera už se pomalu začínal plnit jak muzikanty, tak obecenstvem. Tak se pozdravit se spoustou milých lidiček…

Na pódiu se shromáždili všichni již přítomní muzikanti a společně zahráli dvě písničky. Tahle jam-session oficiálně zahájila ve dvě odpoledne celý festival. První kapelou byla Bluegrass Nova a moc mne potěšila svými starými hity z dob New Grass Revival. Kapela vznikla již v roce 1974 a dvakrát vyhrála Portu. Tři zakládající členové v ní hrají dodnes. Kytarista Vladimír Bican, baskytarista a zpěvák Pavel „Joek“ Dokoupil, který žije střídavě v Holandsku, a banjista Rudolf Hecl. Druhý hlavní zpěvák Gusta Vichta střídá kytaru s baskytarou. Nesměla pochopitelně chybět „Joekova“ Good Woman Love a slzičku jsem zamáčkla u Pomněnek Milana Žourka…

 

Loes & the Acoustic Engineers

Po nich nastoupila Holanďanka žijící v Česku, Loes van Schaijk a její Akustičtí Inženýři (Acoustic Engineers). Loni vyhráli Portu ještě pod názvem Lus’s &. To s nimi ještě hrála Anna Marie Hradecká na klávesy. Od té doby již sbírají pod novým názvem Loes & the Acoustic Engineers jednu prestižní cenu za druhou. Ti šťastnější z vás je mohli teď také zažít na Prázdninách v Telči na společném koncertu s Druhou trávou. Momentálně se jejich video Princezna drží na prvním místě Hitparády Česká dvanáctka. Hrají převážně svou vlastní tvorbu, Loes zpívá anglicky i česky. Její spoluhráči jsou multiinstrumentalista Michal Rudolf Cádra, který mistrně ovládá mandolínu, akordeon i kytaru, píše vlastní písničky a krásně zpívá, Honza Bartošek je virtuóz na housle. Tahle kapela ještě jistě udělá díru do světa.

Také další kapela Vacuum Ball hrající dle vlastních slov akustickou „americana music“ nejenom na mě udělala hluboký dojem, už když jsem je poprvé viděla na Kosodrevině. Myslím v roce 2016, tehdy ještě jako trio. Zdenek „Rohlík“ Roh na banjo, zpěvačka Bára Preisslerová s kytarou a houslista Vojta Nosek. Moje přání, aby se k nim připojila na basu Bářina maminka Blanka Preisslerová, se mi záhy vyplnilo, tak teď již delší dobu hrají jako kvartet a mají také vlastní tvorbu. Děvčata krásně zpívají a všem jim to moc jde. Obecenstvo bylo nadšené. Do bluegrassu mají pochopitelně poměrně daleko..

Další kapela Blaf byla pro mne premiéra. Nikdy jsem o nich ani neslyšela, ačkoli vznikli již v roce 1985. Jejich originalita spočívá v tom, že jako jediná kapela na světě zpívají bluegrass i country ve slezském nářečí, takže jim kromě místních skoro nikdo nerozumí. Ale slyšela jsem, že jsou tam velice populární a jejich koncerty se vyprodávají stejně rychle jako ty Jaromíra Nohavici. Každopádně spoustu svých fanoušků roztančili před pódiem a měli obrovský úspěch.

 

Modrotisk

Když nastoupila kapela Modrotisk z drsného severu, záhy se otevřelo nebe a začala bouřka. Ale v tom vedru to bylo vítané ochlazení. Myslím, že všichni z vás tuto již skoro kultovní kapelu dobře znáte, tak se nebudu rozepisovat. Pochopitelně v ni exceloval Luboš Herman na foukací harmoniku a už dávno nehrají jenom lázeňský bluegrass. Obecenstvo se mohlo utleskat.

Další v řadě byla kapela The Jumper Cables, kde na kontrabas hraje také hlavní pořadatel „Kovboj“ Lukáš Rytíř. Byla ještě mlha a sem tam sprchlo… Kapelník a hlavní textař a zpěvák Michal Wawrzyczek hraje na pětistrunné banjo, na mandolínu Michal Kunc a na kytaru Tomáš Juřena. Také tahle progresivní kapela hrající převážně vlastní skladby se silnými aranžemi je ověnčená různými cenami. Mimo jiné také získala, hned když začínala v roce 2014, titul Evropská kapela roku ve francouzském La Roche-sur-Foron. To s nimi ještě na basu hrával Pavel „Tim“ Duda. Všichni pochopitelně krásně zpívají. Obecenstvo řvalo nadšením a chtělo přídavky…

 

The Jumper Cables

Už se pomalu stmívalo, když na pódium nastoupila bluegrassová smršť z Ostravy v podobě kapely Goodwill. Ti také nikdy nezklamou a dokáží vytvořit bombastickou atmosféru. Kapelník a basista Laso zpívá a řádí se svou basou, až z něho pot stříká, spoluhráči hrají jako o život. A lid se baví…

Obecenstvo se trochu uklidnilo, když nastoupila poslední kapela Svaťa Kotas Band. Jejich vystoupení bylo výjimečné tím, že s nimi naposled zahrála a zazpívala Loes van Schaijk. Škoda, ale bude se teď moct naplno věnovat své vlastní kapele. Krásně jim to s Janou Vojtkovou ladilo. Svaťovo jedinečné banjo i aranže prožívám již od dob „starých“ Poutníků a Tomáš Vojtek píše, nejen na Svaťovu hudbu, nádherné texty a také pěkně zpívá. Snad poprvé, co jim odešel dobrista, si s nimi na housle zahrál jako host Vojta Nosek z Vacuum Ball. Doufám, že kapela půjde dál… Moc jim to přeju.

Vše krásné musí jednou skončit, tak i tento festival, který jistě vejde do dějin jako první bluegrass-rockový. Nehrála tam ani jediná tradiční kapela. Nezbývá než poděkovat pořádajícím, Lukáši Rytířovi z Agentury Kovboj, iniciativě Dokořán a nadaci OKD, zvukařům a všem dobrovolným pomocníkům. Také vystupujícím kapelám, fakt byly jedna lepší než druhá.

V přestávkách mezi kapelami jsem se snažila prochodit aspoň část tohoto nádherného areálu. Má to tam opravdu velký potenciál jak pro místní občany a rodiny s dětmi, tak i jako zázemí pro muzikanty. Jídlo dobré, Radegast tam tekl proudem. Doufám, že se tam zase někdy dostanu.

Pochopitelně pofestivalová jam-session byla vynikající. Muzikantů kolem půlnoci začalo pomalu ubývat, nejdéle vydrželi tři Michalové Wawrzyczek, Kunc a Cádra, a hráli jako bozi, vydržela bych je poslouchat do rána, ale po druhé hodině se nás pomalu ale jistě snažili dostat odtamtud pryč, zhasla světla, a tak jsme nakonec také šli domů.

Foto: Lilly Pavlak

Foto týdne

Jste náš host číslo

9756661

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz