Lenka Slabá a pánové z doprovodného uskupení Triolla - zleva Áda Vostrý, vpravo Luboš Stráník

Večery s... je jeden z mála dlouhodobých pořadů, který přežil předchozí proticovidové uzávěry a s velkým nasazením se znovu vynořil již na začátku podzimu na své domovské scéně Divadla U Kapličky, na českobudějovickém předměstí Čtyři Dvory. K mé smůle si tento specifický projekt vybral pro své koncerty, v nichž se snaží představovat známou i neznámou hudební scénu zejména jihočeskou, páteční večery. Ty sice většině publika vyhovují, ale mně se ne vždycky podaří utrhnout tento začátek víkendu pro kulturu. Žánrový akční rádius zmiňovaných pořadů je poměrně široký, a tak najdou i širší spektrum obecenstva.

Duševním otcem a hlavním organizátorem této dlouhodobé a nadmíru pestré muzikantské přehlídky je Jarda Hnízdil, kterého budete znát v souvislosti s dobře rozjetou kapelou Spolektiv. Pro každý ročník, skládající se z jarní a podzimní části, má svého hudebního kmotra –  a jako první se této nevšední funkce ujal Žalman, což byl nepochybně dobrý tah pro start projektu.

Moderování listopadového hudebního večera se vedle Jardy ujal také Zdeněk Zajíček, který je mimo jiné rovněž nápaditým a přemýšlivým písničkářem, a já se už delší dobu se stupňujícím se  očekáváním těším na nějaké živé vystoupení s jeho hudebními novinkami.

Tahákem listopadového koncertu (12.11.), a přiznám se, že i pro mne, byla nesporně Lenka Slabá s doprovodem. S potěšením musím také konstatovat, že divadelní sál byl tentokrát slušně zaplněn, na rozdíl od některých jiných kulturních akcí poslední doby, ovlivněných současnou nelehkou covidovou situací.

Pozici zahajujícího vyfasoval písničkář Pavel Kavka, který sice momentálně působí v Krkonoších, ale s českým jihem ho spojuje dlouhá minulost. Ještě před pěti lety totiž bydlel a hudebně fungoval v jihočeské metropoli. Sám svoji tvorbu označuje jako introvertní písničkaření. V řadě prezentovaných písniček se vyslovuje k závažným a burcujícím tématům, doprovázených zvýšenou silou hlasu či divočejším tempem, ale musím dodat, že mne osobně spíš oslovily jeho jemnější, lyrické věci. Ale netvrdím, že to tak cítili i ostatní.

Také Lenka Slabá, která nyní žije s rodinou u Prahy, má silné vazby na České Budějovice. Vlastně tady se rozjížděla její slibná folková kariéra a plynulý nástup do přední linie této hudební éry. To vše bylo pak na dobu téměř dvou desítek let přerušeno odchodem do Kanady, ale ani tam její hlas a hudební aktivity nezahálely. Lehký nebyl ovšem ani její návrat zhruba před pěti lety, kdy se s mužem Ádou Vostrým a mladší dcerkou rozhodli vrátit na rodnou hroudu. Aktuálně vystupuje s doprovodem uskupení Triolla. Ačkoliv tento název evokuje spíše představu luxusního dámského prádla, pravdou je, že Triollu tvoří tři pohlední muži. Vedle Lenčina manžela Ády je to Luboš Stráník a nově také Zdenek Schwager s dobrem a basou. Zní jim to skvěle a Lenčin hlas má stále svou razanci a sametovou přitažlivost, což dokázala nejen v písničkách ze šuplíku starých oblíbených hitů, ale i v novějších, s nadšením přijatých skladbách.

Závěr patřil pětičlennému Spolektivu, jehož vznik se sice datuje ještě do dob studentských, ale jeho nástupní etapu přetrhla pak delší pauza. Když se po čase zase vrátili na scénu, nesmírně důsledně a odpovědně začali pracovat na svém nyní již typickém soundu a celkovém repertoáru. A protože jsem je neslyšela už nějakou dobu, nelze opomenout, že mne opravdu potěšili. Nástrojovou pestrostí (zejména Tonda Vidlák jako nevšední multiinstrumentalista foukal snad do všech známých i neznámých foukacích nástrojů), příjemnou kompaktností zvuku, náročnými aranžemi i  propracovaností partů a v neposlední řadě i téměř technicky dokonalou formou textů, aniž to ubírá na jejich výpovědní hodnotě a její naléhavosti. Zkrátka skvělí muzikanti! Jejich Genesis byla sice dlouhá, ale dobře zpracovaná a s jedinečnými texty, oslovujícími i přes svůj historický námět nečekanou aktuálností. A to se zvláště dneska cení dvojnásob.