Vzkazy

  • Tramping stále žije – důkazy v Jílovém u Prahy

    Jedna z expozic Regionálního muzea v Jílovém u Prahy činí místo neopakovatelným, unikátním. Nese název Tramping stále žije!, s podtitulkem …nejen v dolním Posázaví“. Jílové u Prahy je bránou do dolního Posázaví a dolní Posázaví je jednou z  kolébek tohoto ryze českého romantického fenoménu. Není tudíž náhodou, že muzeum se tomuto společenskému jevu věnuje a stalo se tak zcela ojedinělým turistickým cílem. Návštěvníci tu nahlédnou do historie i současnosti např. na „verandě stylového srubu s vyhlídkou na Vltavu“, mohou zalistovat trampskými časopisy, nahlédnout do interiéru trampské chaty, či na interaktivní mapě objevovat polohu trampských osad po celém Česku. Muzeu se podařilo shromáždit autentické předměty z pozůstalostí např. po známém trampském bardu Tony Linhartovi (bývalý lídr kapely Pacifik), prvorepublikovém tuláku a spisovateli Gézovi Včeličkovi, autorovi trampských šlágrů Jarkovi Mottlovi, ale i množství osadních vlajek, pamětních „placek“, „camrátek“, fotografií, výstřižků z dobového tisku, úředních listin, sportovních trofejí ze soutěží na trampských osadách, atd.

    Celý článek...  
  • Babické písničky 2023

    Přijměte srdečné pozvání do restaurace v Babicích u Rosic, kde se v místním sále za účasti milých hostů v sobotu 1. dubna 2023 od 17,55 hodin uskuteční 53. ročník Babických písniček

    Celý článek...  
  • Letokruhy aneb poselství Wabiho Ryvoly

    Kamarádi a kamarádky, přijďte v pátek 31. 3. 2023 na Musilku v Brně- Husovicích. Od 19 hodin si zde v podání mnoha hostů můžete poslechnout písně trampského barda v pořadu Letokruhy aneb poselství Wabiho Ryvoly

    Celý článek...  
Dnes má svátek Marian Zítra má svátek Emanuel

Vítěz Michal Willy Sedláček, doprovázený svou ženou

Mezi prvními krajskými koly byla i v letošním roce Porta jihočeská, která se odehrála v přívětivém prostředí studiového sálu českobudějovického rozhlasu. Báječná příležitost, jak oslavit 55. narozeniny tohoto celostátního, možná nejstaršího hudebního festivalu v Česku. Bohužel, příliš návštěvníků tuto možnost nevyužilo, takže publikum z velké části tvořili příbuzní vystupujících anebo přímo zúčastnění muzikanti.

Jak zdůraznil tradiční a osvědčený spíkr tohoto hudebního klání Zdenek Schwager, bez něhož si již jihočeské portování ani nedovedu představit, uskutečnilo se toto soutěžní setkání jihočeských hudebníků vlastně po dvouleté covidové pauze. Na malém pódiu s ozvučením, které umožňovalo i kvalitní nahrávku, se vystřídalo celkem patnáct skupin a jednotlivců, z nichž třetina se přihlásila de facto na poslední chvíli.

Po tradičním zahájení Vlajkou, při níž stáli na pódiu i všichni porotci, vystoupil první soutěžící, a to známá jindřichohradecká kapela Jen tak tak, s bohatým nástrojovým parkem. Příjemně zněla i písničkářka Kateřina Hajná, kterou vystřídala sestava Bambus s Petrem Novákem, jenž se pak objevil ještě asi ve třech nebo čtyřech dalších sestavách včetně sólového countryového vystoupení. Jeho muzikantský potenciál zdědil i další člen skupiny – malý Petrův synek, který zasedl za bicími s neutuchajícím elánem a také s velkou razancí, po níž bolely i ušní bubínky. Ale svorně jsme se shodli, že ho čeká velká bubenická budoucnost – možná ale v jiném žánrovém okruhu.

Manželské Duo Lupíkovci s kytarou a foukací harmonikou, kteří byli na řadě po Triu Porta, nadchli svým příjemně přirozeným projevem a mimo jiné i skutečností, že provozují v Písku hospůdku U šesti strun, kde našli zázemí folkoví a country muzikanti z Písku a okolí. Určitě se tam musím někdy podívat...

Je zajímavé, že letošní ročník byl bohatý na mladé písničkářky, jako byla třeba Tereza Horažďovská nebo Karolína Kdýrová, která vystupovala s doprovodnou kytarou Petra Nováka a později pak se svou spolužačkou Aničkou Dudovou, a to pod názvem Duo filmová škola aneb Činčirinči. V prvém případě prezentovala své vlastní texty a musím poctivě říci, že nebyly špatné.

Budu se asi opakovat, ale každým rokem znovu dávám za pravdu Kapitánu Kidovi, který už kdysi dávno prohlásil, že „folk Portu spolk´“. I letos v repertoáru portovních soutěžních bloků zcela jednoznačně převažoval folk, občas zazněla country anebo bluegrass, ale k trampské písničce (která původně na Portě převažovala) byl nejblíž asi jediný účinkující – a to Eduard Šiman, zastupující střední generaci. Jinak bylo možné mezi soutěžícími pozorovat, a to i podle vyjádření a statistických sumářů Aničky Roytové ze sdružení Porta, značné omlazení. A to je pochopitelně velice příznivé zjištění.

Mladince vypadá i Vlastík Holý, který krajské Portě zůstává věrný už celých deset let a nevzdává to. Jeho písničky jsou dojemné svou bezprostředností a je vidět, že je psal skutečně srdcem. Mně osobně se líbil mimo jiné výstup českokrumlovského písničkáře Karla Smeykala se znělým hlasem a zajímavými písničkovými texty, které bych ráda slyšela i vícekrát.

 

X-tet, postupující do semifinále

Nakonec jsem si nechala své favority, na kterých se pak shodla i porota. Prvním z nich byl X-TET z Jindřichova Hradce, který má repertoár postavený na skvěle sladěných jedinečných vokálech. Byli jsme zvyklí na jeho léty vytrénovanou sestavu

ženských hlasů pod taktovkou Štěpána Štrupla, ale tentokrát byli obohaceni ještě o dva hudební nástroje. I tak byl ale jejich hlasový projev dominantní. Zaslouženě tedy postoupili do semifinále celostátního kola v Řevnicích, kde se již nejednou stalo, že portovní vítěz se nakonec rekrutoval právě z této scény. Tím, kdo postoupil rovnou do finále a bude de facto hájit barvy Jihočechů, byl paradoxně Michal Willi Sedláček - z Plzně, který si navíc odnesl šek na tisíc korun od SAI. Určitě si nesporně obojí vrchovatě zasloužil.

Bylo to asi poprvé, kdy jsem se jako divák naprosto shodla s odbornou porotou, která se tentokrát neradila o konečných výsledcích tak dlouho jako obvykle. A právě tuto chvilku čekání na její verdikt vyplnila Kristýna Nýdlová-Dlouhá, která se na post uznávané písničkářky vyhoupla vlastně také díky svým úspěchům na portovní scéně. A tak by to mělo vlastně být...

 

Portovní cena jihočeského kola

Foto z archivu sdružení PORTA

Foto týdne

Jste náš host číslo

8795047

Melanž

  • Rodina Čvančarova, sto let součást českého filmu

    Přijměte srdečné pozvání na zajímavou filmovou projekci dokumentárního filmu absolventů písecké Filmové akademie Miroslava Ondříčka Petry Stráníkové a Daniela Drábka.

    Film pojednává o žižkovské rodině Čvančarových, zapsané do dějin české kinematografie od počátku minulého století, až po současnost. Bratři Miroslav a Jaroslav Čvančarovi a zástupce nové generace Jiří Čvančara, provedou unikátními archivními materiály z doby prvorepublikových i protektorátních biografů. Bratři dodnes žijí na stejném místě, kde měla počátky i jejich rodinná filmařská kolébka.

    Těšíme se na vás ve čtvrtek 30. 3. 2023 od 18.00 hodin v Infocentru MČ Prahy 3, Milešovská 846, Praha 3 - Vinohrady.

    Celý článek...  
  • Klepač - malá retro vzpomínka z Ostravska

    Pamatujete ještě, jak na každém sidlišťu byly klepače?  To bylo, užasne zařizeni, na kerem se dalo blbnut cele dni. Klepač byl našim fejsbučkem aji mobilem dohromady. Jak bylo cosik třeba  komunykovat, šlo se na klepač. Kdo by tenkrat tušil, že za čtvrt stoleti  budu mět problem najit nejen klepač, ale dokonce aji jeho fotku!

    Kdo by to tušil, že barva na tych nadhernych kladinách  obsahovala  polychromovane bifenyly či jakesik jiné sajrajty… No a co? Koho zajimaly take cypoviny?  Však aj moja dřevěna postýlka, ve které sem jako maly synek v době ruske okupace chrapal, byla natřena barvu, kera obsahovala olovo. A jak se to fajně lizalo! Proto možna mam železne zdravi.

    Dom zme chodili včas, ani nevim, jak zme to zvladli. Kolemjduci vždycky oznamili spravny čas. Žadne mobily nebyly, takže co se dohodlo na klepaču, to muselo platit. Nebyl žadny fejsbuček, počitače, internet. Kdo se připozdil při hrani sofistykovanych her - třeba hazani nožem od frňaka tak, aby se zapichnul do země - byl ztraceny.

    Když  sem byl na zahradě, chlastal sem vodu z hadice. A když zme byli s  partyju u splavu na Opavici, chlastali zme vodu přimo a dupu utirali lopuchama s  kopřivu. Ale či by mě napadlo, že se najdu taci mamlasi, keři si budu  kupovat obyčejnu vodu schovanu do plastycke flašky plne  optymineralu?

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz