Vzkazy

  • Medvědí česnek - recepty

    Medvědího česneku si sice v kuchyni užijeme jen krátce, ale stojí to za to. Možností jak medvědí česnek v kuchyni využít je celá řada. Jako tip přinášíme několik receptů.

    Celý článek...  
  • První jarní životabudič: Medvědí česnek

     

    Roste pouze na jaře a vychutnávat si ho můžete jen necelé dva měsíce. Kromě první jarní energie nabízí medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. V posledních letech se z něj stal fenomén. Nejenže výborně chutná, ale obsahuje i řadu prospěšných látek. Je bohatým zdrojem vitamínu C a železa. Je to výborný prostředek při chřipce, nachlazení i dalších infekcích. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek a pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.

     

    Jak ho v lese bezpečně poznat a odlišit ho od konvalinky? V první řadě je dobré vědět, že medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Stejné podmínky k růstu potřebují například i konvalinky a některé áronovité byliny, které jsou však na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. Tyto rostliny mají velmi podobné listy, dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou. Spolehlivě od sebe rozeznat například rašící listy medvědího česneku a mladých konvalinek je velmi obtížné. Rady typu, že listy konvalinky jsou bez vůně a medvědí česnek má intenzivní aroma, jsou sice pravdivé, ale při sklizni zřejmě nezkoumáte každý list zvlášť. Na to, že je třeba si vůni ověřit, vás musí upozornit jako první oči.

     

    Jak tedy poznat medvědí česnek a odlišit ho od konvalinky?

     

     

    Podle listů:
    • Medvědí česnek: Listy vyrůstají samostatně přímo ze země.
    • Konvalinka: Listy jsou dva a rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.
    Podle květů:
    • Konvalinka: Má květ vzhledu klasu s typickou vůní.
    • Medvědí česnek: Má kulovitý květ, který voní po česneku.
    Podle vůně:
    • Konvalinka: Voní pouze květ.
    • Medvědí česnek: Po česneku voní celá rostlina.
    Dále:
    • Konvalinka má oddenek
    • Medvědí česnek cibulky.

     

    Jak medvědí česnek pěstovat?

     

     

    Ve stínu a vlhku Česnek medvědí je náš domácí druh vyskytující se ve světlých bukových lesích. Daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud je pravidelně zaléván, roste téměř všude. Na zahradě mu prospívá polostín pod keři nebo pod okraji živého plotu. Dobře se mu daří i na severní straně domu. I když se názory na výsadbu medvědího česneku různí, nejlepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí krásné bílé květy.
    Listy medvědího česneku se sbírají jen dva měsíce, do doby než začne kvést. Období sběru začíná obvykle v druhé půli března a končí zhruba v půli května. Potom se rostlina zatáhne, a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.

     

     

      _______________________

     
  • FUSEKLÍCI J. K. Kučery

     

    _______________________

      

    Josef Kobra Kučera

    (1944–2015) byl člověk mnoha talentů, tvůrce i zkušený organizátor. Mimo jiné před více než deseti lety zakládající člen redakce tohoto listu. Dlouhá léta kreslil osobité stripy, jimž říkal Fuseklíci. Ze stránek různých novin a časopisů sdělovali národu svůj osobitý pohled na svět. Některé kresby jsou staré deset, dvacet, možná i třicet let. A přece jsou stále aktuální. Stále promlouvají k dnešku. Stejně jako Kobrovy články. Jak jste si jistě všimli, stojí za to je reprízovat.  (red.)

     
Dnes má svátek Julius Zítra má svátek Aleš

Krystyna Skalická, host 2. semifinále Notování  (Foto Jirka Esser)

Přichází jaro a my v pražském Music City Pointu roztáčíme semifinálová kola XV. ročníku písničkové soutěže Notování. To první, 1. března dopadlo následovně:
Písničkářka Blondýna z Rakovníka, velmi invenční a vtipná osobnost nestandardního hereckého „snadšansonu“, nastoupila do semifinále na poslední chvíli, jako náhradnice za kapelu Z hecu, kterou ze soutěže den před termínem vyřadilo onemocnění. V té rychlosti si nepřivedla žádné fanoušky a jejích 41 diváckých bodů za písničky a 2 preferenční hlasy znamenají úspěch, byť stačily pouze na 6. místo.

 

Blondýna  (Foto Anička Halamová)

Až z Bystřice nad Pernštejnem přijel písničkář Láďa Zítka, rovněž bez autobusu fanoušků, a i jeho 54 body a 3 preferenční hlasy, tj. 5. místo od diváků, vůbec nejsou špatné.

 

Láďa Zítka   (Foto Anička Halamová)

Brno je taky daleko a muzika skupiny Kupodivu, originálního, nezavedeného zvuku, úplně neodpovídá obecnému vkusu. Přesto diváci přiřkli kapele 64 body a 4. místo a krásných 10 preferencí. A jejich písničku Zakázané ovoce usadili jako 4. až 5. nejlepší toho večera!

 

Kupodivu   (Foto Anička Halamová)

Tradiční tramp-folkové písničky přivezla z Liberce skupina Větrno. Získala za ně od diváků o bod a hlas více než Kupodivu a obsadili 3. místo. 65 bodů a 11 preferencí. Kolik z nich asi bylo za krasohouslení Zuzky Rašínové?

 

Větrno  (Foto Anička Halamová)

Skupina Jakodoma je pražská parta ex severočecha, písničkáře Dušana Bitaly, jehož písně v kapelním provedení získávají plný zvuk a nebývalou energii. Divákům se líbili: 79 bodů, 10 preferencí, 2. místo pro písničku Afrika a 4. až 5. pro Popeláře, celkově 2. místo.

 

Jakodoma   (Foto Anička Halamová)

Pražští LeDva,známízajímavým nekonvenčním repertoárem,se v posledním zhruba roce vyhráli z dua v pozoruhodné trio plného, bohatého zvuku. 87 bodů, 10 preferencí a 1. až 2. místo pro písně Lena a Převozník, které jim diváci přiřkli, takto vítězství v 1. semifinále, si plně zasloužili.

 

 

LeDva  (Foto Anička Halamová)

Krásnou tečkou za programem bylo vystoupení hosta - stále dívčího tria Přelet M. S. - tři hlasy létající sborovny z Blovic a k tomu kytara, jíž kapelnice Romča Tomášková vládla se zafačovaným ukazovákem na pravačce, v němž si krátce před vystoupením obratně zlomila těžkou palicí kůstku pod nehtem. Ne! Nedělala to proto aby všichni poznali, jak je úžasná! Ale byla, stejně jako celé jejich vystoupení a zvuk, který po celý večer „vyráběl“ zaskakující mistr zvuku Jirka Cajs Černý.

 

Přelet M. S. a autor článku na fotografii Aničky Halamové

Toužíte-li po podrobnější reportáži, přečtěte si tu, kterou pro oficiální web Notování napsal Petr Balík Vohnout.

Videopísničky z tohoto kola si můžete pustit zde.


Vedle toho, že na 5. dubna 2018 připadá 450. výročí narození papeže Urbana VIII., je tento den významný tím, že v jeho večeru proběhne od 19.30 v Music City Pointu  2. semifinále jubilejního XV. ročníku Notování jehož semifinalisty jsou skupiny:

McBerds z Českých Budějovic, postoupivší rozhodnutím Rady Notování,

MeziMěsto z Pardubic a Prahy, která postoupila na podkladně diváckého hlasování na písničky,

Nautica z Jablonce nad Nisou, která postoupila na podkladně diváckého hlasování na písničky,

PMC Band z Hradce Králové, jež postoupila díky diváckým preferenčním hlasům,

Ve čtvrtek v pět z Prahy, jež postoupila díky diváckým preferenčním hlasům,

a Martin Čarný, písničkář z Krajkové u Sokolova v posledních letech žijící v Praze, postoupivší rozhodnutím Rady Notování.

Zvuku bude sloužit náš osvědčený tým Pepa Balcar a Michal Bechyně a o výsledku budou rozhodovat, jako vždy, především diváci.

 


Krystyna Skalická s houslistkou Bárou Baronovou – hostovačka v Notování v květnu 2014 (Foto Jirka Esser)

Program na našem webu ohlašoval dlouhodobě dopředu jako hosta vítězku V. ročníku Notování Danu Houdkovou s kapelou, která byla nucena pod vlivem řady okolností hostovačku vzdát. Problém byl ale, díky vstřícnosti písničkářky Krystyny Skalické, která ochotně přijala pozvání k záskoku, rychle vyřešen. Krystyna spolu se sdružením „a přátelé“ soutěžila v VI. ročníku Notování a vypadlo to na vítězství. Jenomže ve finále předvedl Honza Donald Jícha, který jí po celý ročník „podupával za zády“, tak silné vystoupení, že vrcholek bedny dobyl on… Během let už oba v Notování hostovali a oba mají vydáno po jednom albu. Krystyna svůj debut z r. 2015 nazvala Jeden taniec a přísný kritik Jan Rejžek ho na stránkách Lidových novin prohlásil, po svém soudu, za desku roku. Na této desce roku hraje poměrně početná studiová kapela s níž souvisí překvapení, které Krystyna pro večer, ve kterém ji rádi uvidíme, přislíbila. A dál už vám mohu prozradit jenom to, že se na vás 5. dubna na Notování všichni moc těšíme!

Více informací o Notování najdete na http://www.notovani.cz/ ,
na https://www.facebook.com/groups/130783622398/
a na http://bandzone.cz/fan/radanotovani .


Foto týdne

 

 

Jste náš host číslo

7076683

Melanž

  • Dubnoví oslavenci I

     

    * 3. 4. 1961 (60 let) Eddie Murphy, Edward Regan Murphy se narodil v Brooklynu v New Yorku, USA), americký herec a komik. Murphy byl součástí obsazení Saturday Night Live během let 1980 až 1984. Pracoval jako stand up komik a umístil se v žebříčku Comedy Central 100 Nejlepších komiků všech dob na 10. místě. Za své herecké výkony získal několik nominací na Zlatý glóbus a v roce 2007 cenu získal v kategorii nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli za výkon ve filmu Dreamgirls.[1] Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří Cesta do Ameriky, Policajt v Beverly Hills a též Záměna. Murphy také propůjčil svůj hlas oslíku ze série filmů Shrek. V některých filmech hrál dokonce více rolí najednou, například ve filmech Zamilovaný profesor nebo Norbit. Do češtiny je Eddie Murphy nejčastěji dabován Oldřichem Kaiserem, Zdeňkem Mahdalem a Tomášem Juřičkou.  Eddie má svou hvězdu v hollywoodském chodníku slávy.  

     

     

    *9. 4. 1891 (130 let) Vlasta Burian, vlastním jménem Josef Vlastimil Burian, Král komiků, český divadelní herec, režisér, zpěvák, divadelní ředitel, sportovec, podnikatel, filmový herec němé i zvukové éry filmu, který se díky své nespoutané živelnosti, improvizaci a potřebě být všude první vypracoval mezi skutečné hvězdy českého filmu, divadla i rozhlasu. Byl jedním z nejpopulárnějších herců za první republiky, po válce byl však neprávem nařčen z kolaborace. Společnost jej znala jako zábavného společníka, v soukromí byl však melancholický, náladový, trpěl maniodepresivními stavy. I proto se často uzavíral ve své vile v Dejvicích. Každodenně sportoval, ve své vile měl velkou tělocvičnu a u vily bazén, tenisový kurt a bohatě vybavenou kuchyni, kde měl nejlepšího českého kuchaře své doby, Jaromíra Trejbala. Ráno se projížděl na kole a pořádal přátelské tenisové zápasy i mimo Prahu (na pražské Klamovce si například zahrál několik tenisových zápasů s dvojnásobným mistrem světa Karlem Koželuhem). Byl také velkým mecenášem sportovců, jak profesionálních (sponzoroval také národní cyklistické mužstvo), tak amatérských. Dnes už téměř neznámá je vzpomínka pamětnice, která jej viděla, jak hází nezaměstnaným dělníkům, kteří hráli fotbal se starým roztrhaným míčem, nový míč. V letech 1914 až 1920 aktivně hrál za AC Sparta jako prvoligový fotbalový brankář. Smutný starý muž zemřel 31. ledna 1962. Zchudlý milionář musel jezdit po trochu potupných estrádách pro pracující. Ale jeden vtip si neodpustil – vstoupil na jeviště, pokrývku hlavy zavěsil na věšák a řekl – pověsíme čepičku. Alexej Čepička byl obávaný minstr obrany a Gottwaldův zeť.

     

    *16. 4. 1961 (60 let) Jiří Plocek, jemný, avšak pracovitý intelektuál, publicista, hudebník a hudební redaktor. Vystudovaný biochemik pracoval několik let v akademickém výzkumu, s rodinou byl na stáži v USA. Jak říká legenda, po návratu do vlasti chtěl dále mluvit s dětmi anglicky, aby o tuto znalost jazyka nepřišli. Děti prý odmítly – nebudou mluvit s člověk s tak těžkým přízvukem. Profesionální hudebník (skupina Poutníci), po odchodu Roberta Křesťana a Luboše Maliny založil vlastní skupinu Teagrass. Hudební producent a vydavatel (vlastní vydavatelství GNOSIS BRNO provozoval v letech 1995-2005 ). V letech 2006-2016 pracoval v Českém rozhlase Brno jako hudební redaktor a dramaturg. Jako publicista přispíval do Literárních novin (2007-2009), kde v roce 2008 redigoval stránky věnované umění. Je spoluzakladatelem družstva Kulturní noviny v roce 2009. V letech 2009-2018 byl předsedou představenstva družstva a šéfredaktorem.

    Je autorem knih Hudba středovýchodní Evropy (Torst 2003), Kroužení (o Vysočině, hudbě v pohybu a jednom festivalu, MKS Náměšť nad Oslavou 2015), Jazzová odyssea (Galén 2018) a pořadatelem knih Sešlost u Nečasů (k 80.narozeninám Jaromíra Nečase, GNOSIS BRNO 2002), Sušilovské zrcadlo (Folklorum 2005) a Malé příběhy velkých dějin (Kuřim 2018).

     

    * 18. 4. 1951 (70 let) Naďa Konvalinková, herečka. K divadlu se dostala poprvé při studiu na Gymnáziu Jana Nerudy v Hellichově ulici v Praze. Na lidové škole umění se pak připravovala na přijímací zkoušky na DAMU. Studovala v ročníku spolu Borisem Rösnerem, Evou Jakoubkovou a Lornou Vančurovou. K jejím profesorům na DAMU patřili např. Vlasta Fabianová, Václav Voska a František Salzer. Po absolutoriu DAMU působila nejprve v Divadle J. K. Tyla v Plzni (1973–1976), poté přešla do Městských divadel pražských (1976–1994). Zpočátku hrála většinou mladé naivky a prosté dívky (viz jednu z nejznámějších filmových rolí Nadi Konvalinkové, dívenku Květušku z filmu Adéla ještě nevečeřela), s přibývajícím věkem se postupně přehrála do polohy zralých žen a hodných i moudrých maminek. Čtvrt století byl jejím manželem talentovaný, avšak svébytný herec Oldřich Kaiser. Z manželství se v roce 1983 narodila dcera Karolína. Konvalinková je patronkou nadačního fondu pro opuštěné děti Rozum a cit; sama byla po rozvodu rodičů zhruba rok v dětském domově. Tehdy jí bylo 10 let a spolu se sestrou byla poté svěřena do péče babičce.

     

     

    * 18. 4. 1961 (60 let) herec Pavel Kříž alias Štěpánek ze seriálu o básnících. Brněnský rodák po úspěchu Kleinovy filmové série o básnících emigroval v roce 1988 zprvu do Velké Británie, odtud pak do Kanady. Ve Vancouveru vystudoval tamní chvalně známou univerzitu a věnoval se profesi psychoterapeuta.…Když se po několika letech vrátil do vlasti k další filmové práci, takřka nemluvil česky, zcela se sžil s novým prostředím. Žije střídavě v Kanadě a v Česku, slaví Chanuku i Vánoce.

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz