Vzkazy

  • Tramping stále žije – důkazy v Jílovém u Prahy

    Jedna z expozic Regionálního muzea v Jílovém u Prahy činí místo neopakovatelným, unikátním. Nese název Tramping stále žije!, s podtitulkem …nejen v dolním Posázaví“. Jílové u Prahy je bránou do dolního Posázaví a dolní Posázaví je jednou z  kolébek tohoto ryze českého romantického fenoménu. Není tudíž náhodou, že muzeum se tomuto společenskému jevu věnuje a stalo se tak zcela ojedinělým turistickým cílem. Návštěvníci tu nahlédnou do historie i současnosti např. na „verandě stylového srubu s vyhlídkou na Vltavu“, mohou zalistovat trampskými časopisy, nahlédnout do interiéru trampské chaty, či na interaktivní mapě objevovat polohu trampských osad po celém Česku. Muzeu se podařilo shromáždit autentické předměty z pozůstalostí např. po známém trampském bardu Tony Linhartovi (bývalý lídr kapely Pacifik), prvorepublikovém tuláku a spisovateli Gézovi Včeličkovi, autorovi trampských šlágrů Jarkovi Mottlovi, ale i množství osadních vlajek, pamětních „placek“, „camrátek“, fotografií, výstřižků z dobového tisku, úředních listin, sportovních trofejí ze soutěží na trampských osadách, atd.

    Celý článek...  
  • Babické písničky 2023

    Přijměte srdečné pozvání do restaurace v Babicích u Rosic, kde se v místním sále za účasti milých hostů v sobotu 1. dubna 2023 od 17,55 hodin uskuteční 53. ročník Babických písniček

    Celý článek...  
  • Letokruhy aneb poselství Wabiho Ryvoly

    Kamarádi a kamarádky, přijďte v pátek 31. 3. 2023 na Musilku v Brně- Husovicích. Od 19 hodin si zde v podání mnoha hostů můžete poslechnout písně trampského barda v pořadu Letokruhy aneb poselství Wabiho Ryvoly

    Celý článek...  
Dnes má svátek Marian Zítra má svátek Emanuel

Twistrio

Šťastný los s výhrou počasí si vytáhl příjemný malý festiválek s názvem Bluegrass Fest, který se konal ve druhé polovině srpna v jihočeském městečku Velešín, na zahradě tamější restaurace Zlatá růže. Nejde ale o žádného nováčka mezi festivalovými akcemi, letošní ročník byl v pořadí již jedenáctý. A to už zaslouží smeknutí klobouku, zvlášť, když vezmete v úvahu, že příprava takového dění s účastí muzikantů z celé republiky leží pouze na několika málo jednotlivcích.

Ale abychom začali od úplného začátku. Na startu této koncertní události stálo velké odhodlání a dvě přítelkyně, obětavé fanynky bluegrassu - Dana Jandová a Jana Hanušová, kterou později vystřídal v pořadatelském štábu Michal Janda. Jasně, že pro takovou akci nestačí pouhé nadšení, ale je zapotřebí spousta práce, jednání, zařizování a také řady dobrovolníků, kteří pomohli tomuto komornímu festiválku postavit se na nohy. V této souvislosti nesmí být vynechána ani zmínka o zajímavé sázce mezi pořadatelkou Danou a Pažoutem z Giant Mountain Band, že pokud se podaří dovést startující festival do dalších deseti ročníků, bude zmiňovaná skupina hrát na tomto pódiu desetkrát zadarmo. A jak vidno, obě strany své závazky dodržely beze zbytku.

 „Nejdříve jsme program zaplňovali kapelami z řad kamarádů, ale jak už se festival rozjel, byl stále lepší a lepší. Zpočátku jsme kapely tohoto žánru oslovovali, nyní se již nabízejí samy, takže si můžeme vybírat. Měli jsme zde i kapely ze Slovenska, Holandska... Samozřejmě, že bez sponzorů by to nešlo, takže i jim vděčíme za to, že festival jede dál,“ říká Dana Jandová. „A těší nás, že si to lidi užívají...“A skutečně – užívali... Tenhle festival není jen o hudební produkci, i když ta je nespornou páteří celé akce, ale i o pohodové komorní atmosféře, příjemném prostředí, levném občerstvení a mimo jiné také o setkání muzikantů a možnosti příjemného popovídání na téma vzpomínek, ale i novinek z hudebního světa.

Ani mne moc nepřekvapilo, že průvodcem tohoto hudebního matiné byl pohotový a fundovaný, notoricky známý spíkr - Zdenek Schwager. A pravda je, že musel sáhnout dost hluboko do svých šuplíčků informací, než byly kapely, zvláště pak vícečlenné, nazvučeny.

Giant Mountains Band

Trochu nevděčnou roli startující kapely, kdy se hlediště teprve pozvolna zaplňovalo, měla šestičlenná formace z Moravy – Kósavá deka, která se prezentovala jak instrumentálkami, tak vlastními texty. Vystřídalo je mladé Twistrio, experimentující a svižná sestava s houslemi, kytarou, mandolínou, kechem, příjemným hlasovým fondem, dobrou angličtinou a ženským elementem. Následující  Giant Mountains Band patří dnes už ke špičce v tomto žánru, což opakovaně dokazuje i svou účastí a také nejedním oceněním na zahraničních vystoupeních. Musím dodat, že skutečně zrají jako víno – nástrojově, hlasově i repertoárově. Petr Zbořil vyměnil tentokrát svůj rozměrný kontrabas za malou basovou kytaru a musím říci, že to znělo stejně dobře.

 

Brzdaří

Brzdaře z Kutné Hory, kteří za rok oslaví půl století trvání, nemohl nikdo přehlédnout, protože měli stejná trička s viditelně označujícím nápisem. Ale ani přeslechnout, díky skvěle znějícím vokálům a  jejich odpichovému repertoáru, v němž střídali spirituály s vlastními písničkami. Zmínit bych chtěla mimo jiné také dobro v nástrojovém parku a jedinečnou výslovnost v textech. Na plakátech avizovaný Country Cocktail bohužel nedorazil, a to díky nehodě, kterou v podobě zlomeniny utrpěl během cesty na akci jeden ze členů kapely. O to větší prostor pak dostala následující kapela Sunny Side, naplňující klasický jevištní styl 50.let jak oblečením s bílými košilemi a obleky, tak v autentickém hudebním projevu této nezapomenutelné éry. Výjimečně ale hráli na čtyři mikrofony, namísto obvyklého jednoho. Nicméně jejich hudba a jevištní humor dostaly publikum natolik, že je ani nechtělo pustit z pódia. Večer uzavíral Milkeaters s moderním bluegrasem. Do další  charakteristiky ze slov Zdenka Schwagera bychom mohli zařadit jedinečné zvládnutí nástrojů a specifický hudební projev, díky čemuž i klasické skladby zněly v jejich podání progresivně. Zaujala nesporně i zajímavě znějící improvizace, přes níž se hudebníci znovu vraceli k původní hudební lince.

 

Sunny Side

Odpoledne zpestřil také nenápadný filmující dron, zejména k velké radosti dětí. Něco z jeho nahrávek najdete i na stránkách velešínského Bluegrass Festu.

Ačkoliv hlediště nebylo ani ve večerních hodinách zcela zaplněné, všechna přítomná hudební tělesa hrála s plným nasazením jako před Grand Ole Opry a jejich živelnost byla strhující, protože bylo jasně cítit, že hrají nejen pro publikum, ale i pro svoji vlastní radost z hudby svého srdce... 

Foto: Zuzana Heřmanová

Foto týdne

Jste náš host číslo

8795179

Melanž

  • Rodina Čvančarova, sto let součást českého filmu

    Přijměte srdečné pozvání na zajímavou filmovou projekci dokumentárního filmu absolventů písecké Filmové akademie Miroslava Ondříčka Petry Stráníkové a Daniela Drábka.

    Film pojednává o žižkovské rodině Čvančarových, zapsané do dějin české kinematografie od počátku minulého století, až po současnost. Bratři Miroslav a Jaroslav Čvančarovi a zástupce nové generace Jiří Čvančara, provedou unikátními archivními materiály z doby prvorepublikových i protektorátních biografů. Bratři dodnes žijí na stejném místě, kde měla počátky i jejich rodinná filmařská kolébka.

    Těšíme se na vás ve čtvrtek 30. 3. 2023 od 18.00 hodin v Infocentru MČ Prahy 3, Milešovská 846, Praha 3 - Vinohrady.

    Celý článek...  
  • Klepač - malá retro vzpomínka z Ostravska

    Pamatujete ještě, jak na každém sidlišťu byly klepače?  To bylo, užasne zařizeni, na kerem se dalo blbnut cele dni. Klepač byl našim fejsbučkem aji mobilem dohromady. Jak bylo cosik třeba  komunykovat, šlo se na klepač. Kdo by tenkrat tušil, že za čtvrt stoleti  budu mět problem najit nejen klepač, ale dokonce aji jeho fotku!

    Kdo by to tušil, že barva na tych nadhernych kladinách  obsahovala  polychromovane bifenyly či jakesik jiné sajrajty… No a co? Koho zajimaly take cypoviny?  Však aj moja dřevěna postýlka, ve které sem jako maly synek v době ruske okupace chrapal, byla natřena barvu, kera obsahovala olovo. A jak se to fajně lizalo! Proto možna mam železne zdravi.

    Dom zme chodili včas, ani nevim, jak zme to zvladli. Kolemjduci vždycky oznamili spravny čas. Žadne mobily nebyly, takže co se dohodlo na klepaču, to muselo platit. Nebyl žadny fejsbuček, počitače, internet. Kdo se připozdil při hrani sofistykovanych her - třeba hazani nožem od frňaka tak, aby se zapichnul do země - byl ztraceny.

    Když  sem byl na zahradě, chlastal sem vodu z hadice. A když zme byli s  partyju u splavu na Opavici, chlastali zme vodu přimo a dupu utirali lopuchama s  kopřivu. Ale či by mě napadlo, že se najdu taci mamlasi, keři si budu  kupovat obyčejnu vodu schovanu do plastycke flašky plne  optymineralu?

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz